Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 237/2024-26

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: FlexiFin s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená 12. 1. 1995 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 14 031,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám zástupce žalobkyně advokáta tituly před jménem jméno FO, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, a to převodem na účet dne datum. Schopnost žalované splácet úvěr byla řádně ověřena podle interní metodiky žalobkyně schválené ČNB. Žalovaná se zavázala splatit úvěr, zaplatit poplatek za jeho poskytnutí ve výši částka a poplatek za službu expresního vyplacení úvěru „Presto“ ve výši částka, to vše nejpozději do datum. Žalovaná byla podle smlouvy také povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za dobu od datum do datum v částce částka. Žalovaná přes výzvy žalobkyně dosud na svůj dluh nic neuhradila.

2. Žalovaná učinila nesporným, že od žalobkyně obdržela částku částka, na kterou dosud nic nezaplatila. Dále uvedla, že smlouvu uzavírala prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Namítala, že smlouva je neplatná, neboť nebyly dodrženy zákonné požadavky na dané právní jednání a vzhledem ke způsobu kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a v jakém znění byla smlouva uzavřena. Dále namítala, že smlouva je od počátku neplatná též z důvodu, že žalobkyně nedostatečně ověřila schopnost žalované splácet úvěr a spokojila se pouze s údaji, které jí ke svým příjmům a výdajům žalovaná sama sdělila, aniž by tyto informace nějak prověřovala. Žalobkyně vůbec nezkoumala výdaje žalované na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje na jídlo, za léky, a zda nemá žalovaná zvýšené výdaje související se podezřelý výraz stavem. Postup žalobkyně tak byl pouze formální a příjmy a výdaje žalované byly stanoveny tak, aby na požadovaný úvěr dosáhla. Žalovaná byla v době čerpání již vtažena do dluhové spirály a kvůli ostatním závazkům opomenula dluh žalobkyni zaplatit. Žalovaná požádala o možnost uhradit dlužnou částku částka žalobkyni ve splátkách po částka měsíčně.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), bez přítomnosti žalované, která se z účasti na jednání omluvila, a bez přítomnosti žalobkyně, která se taktéž z účasti na jednání omluvila a pouze pro případ, že by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, požádala o vyzvání k doplnění tvrzení a označení důkazů a poskytnutí lhůty při jednání, čemuž soud s ohledem na důvody uvedené dále v odůvodnění rozsudku nevyhověl.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Účastníci elektronickými prostředky podepsali dne datum smlouvu č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši částka. Totožnost žalované byla zjištěna za pomoci bankovní identity. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši částka a poplatek za službu „Presto“ ve výši částka, to vše nejpozději do datum. Podle čl. 3 sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení (prokázáno smlouvou č. hodnota ze dne datum včetně sazebníku, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, výpisem bankovní identity a autorizace identity). Peněžní prostředky byly žalované převedeny na účet dne datum (prokázáno výpisem bankovní transakce).

Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistila, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši částka (žalovaná uvedla pouze částka) a vypočítané minimální výdaje ve výši částka měsíčně (žalovaná uvedla pouze částka), přičemž na splátky dřívějších půjček vynakládala navíc částku částka měsíčně. Žalovaná žila ve čtyřčlenné domácnosti se dvěma osobami bez vlastního příjmu; žalobkyně měla stanovenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti (prokázáno identifikovanými příjmy, výpisem o posouzení úvěruschopnosti a obecnými principy posuzování).

Žalovaná zatím na dluh nic nezaplatila. K zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů byla žalovaná řádně vyzvána upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen „ “), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele ( ) a žalovaná v postavení spotřebitele ( ), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení a násl. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v , ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

11. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích, které za pomocí své interní metodiky přepočítala, aniž by je ovšem reálně ověřovala, resp. k žalobě nebyly připojeny žádné dokumenty prokazující příjmy, výdaje a závazky žalované v době uzavírání smlouvy (např. pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouvy, výpisy z registrů dlužníků). Žalobkyně byla především povinna na základě reálných a dostatečných podkladů posoudit, zda žalovaná bude s ohledem na její měsíční rozpočet schopna uhradit nový závazek. Žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti přistupovala zjevně nikoli individuálně, ale spíše formálně a statisticky, když z provedených důkazů nevyplývá, že by si podklady k finanční situaci žalované aktivně opatřovala. Žalobkyně tak sice možná postupovala podle svých interních metodik, avšak věrohodnosti vstupních údajů nevěnovala patřičnou pozornost, která byla namístě již z toho důvodu, že žalovaná na splátky stávajících půjček vynakládala podstatnou část svého příjmu a mohlo se tak jednat o osobu ve finančních potížích směřující do dluhové pasti. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

14. Výše uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele řádně posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr, a to s přihlédnutím k výdajům žalovaného, nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že věřitel skutečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Je-li jednáno v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti dle

15. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej ).

16. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti žalobkyně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty a dalších případných poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, které soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna v souladu s zaplatit žalobkyni pouze poskytnuté peněžní prostředky (částka). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené předžalobní výzvou včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaná byla k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzvána až právě předžalobní výzvou. O plnění ve splátkách soud rozhodl podle ustanovení věta první , neboť dospěl k závěru, že finanční situace neumožňuje žalované zaplatit dluh najednou a povolil žalované uhradit dluh v přiměřených splátkách po částka. Soud nevyhověl žádosti žalované o měsíční splátky částka, neboť takto stanovená výše by již byla k újmě žalované, které by se plnění nedostalo ve lhůtě ani jednoho roku od právní moci rozsudku. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího a zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně tak měla úspěch co do celkové částky částka, zatímco neúspěch měla co do celkové částky částka. Za předmět řízení je tak třeba pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení považovat součet těchto částek, tj. částku částka. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 27,4 % (63,7 % úspěch – 36,3 % neúspěch). Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:

- částka (zaplacený soudní poplatek),

o Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění ( ; vyhl. č. , adv. tarifu),

o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x částka ( . vyhl. č. , adv. tarifu).

o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x částka ( vyhl. č. , adv. tarifu).

- částka (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 27,4 % z částky částka, tj. částka, a to k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku z důvodu, aby žalovaná měla větší časový prostor pro opatření si prostředků k zaplacení náhrady nákladů řízení, které v projednávané věci nejsou nikterak vysoké ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.