Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 181/2023-209

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně Adresa zainteresované osoby 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0, zastoupené JUDr. Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno., advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalovanému Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0Adresa zainteresované osoby 1/0, o zaplacení 587 169,97 Kč s příslušenstvím, takto:

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 108 284,36 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 11. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 478 885,61 Kč spolu s úrokem ve výši 25 938,63 Kč, úrokem ve výši 15,7 % ročně z částky 135 572,45 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 441 687,52 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 27 242,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 587 169,97 Kč od 25. 6. 2022 do 10. 11. 2023 a úroku z prodlení z částky 478 885,61 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 108 284,36 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 11. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení 478 885,61 Kč spolu s úrokem ve výši 25 938,63 Kč, úrokem ve výši 15,7 % ročně z částky 135 572,45 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 441 687,52 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 27 242,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 587 169,97 Kč od 25. 6. 2022 do 10. 11. 2023 a úroku z prodlení z částky 478 885,61 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 1. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 587 169,97 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba. (dále také jen jako „společnost“ či „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 11. 11. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 152 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit společnosti úrok ve výši 15,7 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila společnost ke dni 22. 11. 2021 celý zůstatek úvěru ve výši 148 978,23 Kč splatným. Dále společnost se žalovaným uzavřela dne 17. 9. 2019 smlouvu úvěru, na základě které mu poskytla 500 000 Kč tak, že 23 929,66 Kč bylo poukázáno na refinancování jiného úvěru, 306 510,51 Kč na refinancování dalšího úvěru a 169 559,83 Kč bez určení účelu, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit společnosti úrok ve výši 8,9 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila společnost ke dni 22. 11. 2021 celý zůstatek úvěru ve výši 464 823,61 Kč splatným.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Zy nazvané smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček soud zjistil, že tuto dne 17. 9. 2019 uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč tak, že 23 929,66 Kč bude použito na úhradu úvěru evidovaného na úvěrovém účtu č. č. účtu, dalších 306 510,51 Kč bude použito na úhradu úvěru evidovaného na úvěrovém účtu č. č. účtu a zbývající částka bude žalovanému poskytnuta bez určení účelu převodem na jeho běžný účet (č. č. účtu) a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 8,9 % ročně v 119 měsíčních splátkách po 6 931,76 Kč (včetně pojištění ve výši 625 Kč) a poslední 120. ve výši 7 229,65 Kč (opět včetně pojištění) splatných vždy ke každému 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 18. 10. 2019. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit společnosti 758 904,09 Kč (+ pojištění 120 * 625 Kč). Pro případ prodlení s jakoukoliv úhradou bylo ujednáno, že je společnost oprávněna prohlásit celý úvěr splatným a požadovat po žalovaném úroky z prodlení a poplatky dle sazebníku. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru včetně některých sankčních poplatků.

4. Zy nazvané žádost o úvěr Konsolidace půjček soud zjistil, že žalovaný společnost dne 16. 9. 2019 požádal o úvěr ve výši 500 000 Kč na 120 měsíců s tím, že část bude použita na splacení úvěru od společnosti č. tel. číslo (původně ve výši 350 000 Kč, kde splácí 4 045,78 Kč měsíčně) a část na splacení úvěru od společnosti č. tel. číslo (původně ve výši 28 000 Kč, kde splácí 599,69 Kč měsíčně). Je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán jako dělník / řemeslník u společnosti právnická osoba. s průměrným čistým příjmem za poslední tři měsíce ve výši 19 800 Kč, přičemž při jednom zdroji příjmů činí příjmy domácnosti žalovaného 36 000 Kč.

5. Z dopisu ze dne 14. 8. 2023, nadepsaného jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že společnost u žalovaného počítala s příjmy 19 800 Kč doloženými k jiné žádosti s tím, že je zaměstnán na dobu určitou a při jednom zdroji příjmů činí příjmy domácnosti žalovaného 36 000 Kč a žije v pronajatém domě / bytu. Dosavadně splácel společnosti 689,75 Kč měsíčně a jiným společnostem 150 Kč měsíčně. Z přiložené tabulky úvěrové angažovanosti se však podává, že společnosti splácel na celkem čtyři úvěrové produkty 5 335,22 Kč.

6. Zy nazvané potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že tato je datována dnem 12. 3. 2018 a zaměstnavatel žalovaného, společnost právnická osoba zde potvrzuje, že žalovaný měl za posledních 12 měsíců celkový čistý příjem 153 762 Kč (tj. 12 813,50 Kč měsíčně) a za poslední tři měsíce 12 467 Kč.

7. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu ze dne 30. 9. 2019 soud zjistil, že tento účet začínal se zůstatkem 0 Kč a jsou zde 17. 9. 2019 evidovány tři debetní obraty, a to 23 929,66 Kč jako konsolidace jméno FO, 306 510,51 Kč jako konsolidace jméno FO a 169 559,83 Kč jako převod na jméno FO. Jelikož zde nejsou uvedena čísla účtů, na které mělo být plněno a po uvedených obratech účet vykazuje zůstatek 500 000 Kč, jedná se pouze o evidenční účet úvěru.

8. Z výpisu z běžného účtu č. č. účtu za září 2019 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného vedený společností a 17. 9. 2019 sem bylo převedeno 169 559,83 Kč jako čerpání úvěru - upsell č. tel. číslo.

9. Z dalších výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, jak společnost úvěr evidovala a mimo jiné, že od žalovaného eviduje platby ve výši celkem 150 093,95 Kč. Totéž se podává zy nazvané platební historie.

10. Z dopisu ze dne 24. 11. 2021 soud zjistil, že společnost, jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 464 823,61 Kč splatným ke dni 22. 11. 2021. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl 29. 11. 2021 odeslán žalovanému.

11. Zy nazvané smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet soud zjistil, že tuto dne 11. 11. 2019 v rámci internetového bankovnictví uzavřeli společnost a žalovaný. Společnost se zde zavázala poskytnout žalovanému bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 152 000 Kč převodem na jeho běžný účet (č. č. účtu) a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,7 % ročně v 95 měsíčních splátkách po 3 066,62 Kč (včetně pojištění ve výši 277 Kč) a poslední 96. ve výši 4 662,56 Kč (opět včetně pojištění) splatných vždy ke každému 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 18. 12. 2019. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit společnosti 269 399,46 Kč (+ pojištění 96 * 277 Kč). Pro případ prodlení s jakoukoliv úhradou bylo ujednáno, že je společnost oprávněna prohlásit celý úvěr splatným a požadovat po žalovaném úroky z prodlení a poplatky dle sazebníku. Z přiložené standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že jsou zde uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru včetně některých sankčních poplatků.

12. Předložené všeobecné produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky pak obsahují zejména výklad některých pojmů, ujednání o doručování a zakotvují možnost aktualizace sazebníku poplatků.

13. Z dopisu ze dne 14. 8. 2023, nadepsaného jako vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že společnost u žalovaného počítala s příjmy 21 000 Kč doloženými k jiné žádosti s tím, že je zaměstnán na dobu neurčitou a při jednom zdroji příjmů činí příjmy domácnosti žalovaného 36 000 Kč a žije v pronajatém domě / bytu. Dosavadně splácel společnosti 6 938,85 Kč měsíčně na celkem tři úvěrové produkty.

14. Z výpisu z běžného účtu č. č. účtu za listopad 2019 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného vedený společností a 11. 11. 2019 sem bylo převedeno 152 000 Kč jako čerpání úvěru č. tel. číslo.

15. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, jak společnost úvěr evidovala a mimo jiné, že od žalovaného eviduje platby ve výši celkem 63 181,52 Kč. Totéž se podává zy nazvané platební historie.

16. Z dopisu ze dne 24. 11. 2021 soud zjistil, že společnost, jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, prohlásila celý zůstatek úvěru ve výši 148 978,23 Kč splatným ke dni 22. 11. 2021. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl 29. 11. 2021 odeslán žalovanému.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 14. 6. 2022 postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení.

18. Z dopisu ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že společnost žalovanému tímto dopisem oznámila, že pohledávky za ním ze shora citovaných smluv postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku se pak podává, že tento dopis byl dne 14. 7. 2022 odeslán žalovanému.

19. Z dopisu ze dne 4. 4. 2023 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 763 546,90 Kč nejpozději do 19. 4. 2023, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se pak dodává, že žalovanému byl tento dopis odeslán 5. 4. 2023.

20. Z předložených sazebníků poplatků a jednotlivých upomínek soud pro níže vyložený právní názor již žádná skutková zjištění nečinil.

21. Po zhodnocení shora jednotlivě citovaných důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 17. 9. 2019 uzavřel se společností smlouvu, kde se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč tak, že 23 929,66 Kč bude použito na úhradu úvěru evidovaného na úvěrovém účtu č. č. účtu, dalších 306 510,51 Kč bude použito na úhradu úvěru evidovaného na úvěrovém účtu č. č. účtu a zbývající částka bude žalovanému poskytnuta bez určení účelu převodem na jeho běžný účet (č. č. účtu) a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 8,9 % ročně v 119 měsíčních splátkách po 6 931,76 Kč (včetně pojištění ve výši 625 Kč) a poslední 120. ve výši 7 229,65 Kč (opět včetně pojištění) splatných vždy ke každému 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 18. 10. 2019. Dne 17. 9. 2019 společnost žalovanému na jeho běžný účet převedla 169 559,83 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení (zaplatil jen 150 093,95 Kč) prohlásila společnost celý zůstatek úvěru ke dni 22. 11. 2021 splatným. Před uzavřením smlouvy žalovaný společnost žádal o úvěr ve výši 500 000 Kč na 120 měsíců s tím, že část bude použita na splacení úvěru od společnosti č. tel. číslo (původně ve výši 350 000 Kč, kde splácí 4 045,78 Kč měsíčně) a část na splacení úvěru od společnosti č. tel. číslo (původně ve výši 28 000 Kč, kde splácí 599,69 Kč měsíčně). V této žádosti je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán jako dělník / řemeslník u společnosti právnická osoba. s průměrným čistým příjmem za poslední tři měsíce ve výši 19 800 Kč, přičemž při jednom zdroji příjmů činí příjmy domácnosti žalovaného 36 000 Kč. Společnost pak při posuzování schopnosti žalovaného žádaný úvěr splácet vycházela z jeho příjmů ve výši 19 800 Kč měsíčně s tím, že je zaměstnán na dobu určitou a při jednom zdroji příjmů činí příjmy domácnosti žalovaného 36 000 Kč. Žije v pronajatém domě / bytu. Dosavadně splácel společnosti 689,75 Kč měsíčně a jiným společnostem 150 Kč měsíčně. To neodpovídá přiložené tabulce úvěrové angažovanosti, kde je uvedeno, že společnosti splácel na celkem čtyři úvěrové produkty 5 335,22 Kč měsíčně. Z dřívějšího potvrzení o příjmech (ze dne 12. 3. 2018) bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem za posledních 12 měsíců ve výši 153 762 Kč a za poslední tři měsíce 12 467 Kč měsíčně. Není tak zřejmé, z jakého dřívějšího potvrzení společnost vycházela, když v předloženém jsou zcela odlišné údaje. Dále žalovaný se společností dne 11. 11. 2019 uzavřel smlouvu, kde se společnost zavázala poskytnout žalovanému bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 152 000 Kč převodem na jeho běžný účet (č. č. účtu) a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,7 % ročně v 95 měsíčních splátkách po 3 066,62 Kč (včetně pojištění ve výši 277 Kč) a poslední 96. ve výši 4 662,56 Kč (opět včetně pojištění) splatných vždy ke každému 18. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 18. 12. 2019. Dne 11. 11. 2019 pak společnost žalovanému na jeho běžný účet převedla 152 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení (zaplatil jen 63 181,52 Kč) prohlásila společnost celý zůstatek úvěru ke dni 22. 11. 2021 splatným. Společnost při posuzování schopnosti žalovaného žádaný úvěr splácet vycházela z jeho příjmů ve výši 21 000 Kč měsíčně s tím, že je zaměstnán na dobu neurčitou a při jednom zdroji příjmů činí příjmy domácnosti žalovaného 36 000 Kč. Žije v pronajatém domě / bytu a dosavadně splácel společnosti 6 938,85 Kč měsíčně na celkem tři úvěrové produkty. Smlouvou ze dne 14. 6. 2022 byly žalobou uplatněné nároky postoupeny žalobkyni.

22. Dále však, ohledně poskytnutí dalších 23 929,66 Kč a 306 510,51 Kč na konsolidace v případě první z uzavřených smluv soud dospěl k závěru, že o tomto tvrzení žalobkyně neunesla své břemeno důkazní [ ], a to i přes řádné poučení soudu ve smyslu K tomu je třeba uvést, že žalobkyně sice při jednání soudu k důkazu označila výpisy z úvěrových účtů, které měly být tvrzenými peněžními prostředky splaceny, nicméně tyto přes poskytnutou lhůtu soudu nepředložila, ani nepožádala, aby si je soud od společnosti vyžádal sám. Žalobkyně předložila jen výpis z úvěrového účtu č. č. účtu ze dne 30. 9. 2019, avšak, jak je uvedeno shora, jedná se jen o evidenční účet a údaje uvedené na předloženém výpisu nepostačují jako potvrzení o provedené platbě ve smyslu , o platebním styku.

23. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

26. Podle , , v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

28. V projednávaném případě společnost před uzavřením obou smluv vycházela z rozporných údajů. Předně vycházela z příjmů žalovaného prý doložených k jiné žádosti, avšak v prvním případě vycházela z příjmů ve výši 19 800 Kč s tím, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou (a to měl být úvěr splácen 120 měsíců), ve druhém případě pak z příjmů ve výši 21 000 Kč a k žalobě připojila dřívější potvrzení zcela odlišného zaměstnavatele o příjmu 12 467 Kč. Nadto v obou případech evidovala údaj o celkových příjmech domácnosti žalovaného ve výši 36 000 Kč, ovšem při pouze jednom zdroji příjmu. Soudu tak zůstalo zcela skryto, s jakými údaji společnost skutečně počítala a jak k nim dospěla. Stejně tak soud shledal rozpor v údajích o dřívějších závazcích v případě první ze smluv, kde společnost nezvažovala veškeré závazky vyplývající z přiložené úvěrové angažovanosti. Nabízí se sice, že se mělo jednat o závazky, které měly být konsolidovány, nicméně to se může soud jen domýšlet. Je třeba zdůraznit, že se v obou případech nejednalo o nějaké mikroúvěry, ale o značné částky s dlouhou dobou splácení (10 a 8 let) a soud je toho názoru, že finanční situaci žalovaného tak měla společnost zkoumat o to pečlivěji. V rozporu s tím však společnost na zjišťování alespoň základních výdajů žalovaného zcela rezignovala, přitom, jelikož vedla jeho běžný účet, mohla mít při troše snahy veškeré potřebné údaje k dispozici (a to ostatně i o příjmech, kde nemusela vycházet z nějakého blíže nespecifikovaného dřívějšího potvrzení). Vzhledem k uvedenému nezbylo než uzavřít, že právní společnost úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřené smlouvy o úvěru tak nahlížet jako na absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

29. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 152 000 Kč a 169 559,83 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž současně bylo zjištěno, že takto vydal již 63 181,52 Kč a 150 093,95 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 88 818,48 Kč a 19 4656,88 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od doby obohacení žalovaného, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiložených podacích lístků se nepodává, že by se zasílané zásilky dostaly do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 9. 11. 2023 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 10. 11. 2023, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 11. 11. 2023 do prodlení. Žalobou uplatněné nároky pak byly v souladu s § 1879 o. z. postoupeny žalobkyni.

30. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem 108 284,36, a to včetně úroků z prodlení z této částky podle o .z. jdoucích od 11. 11. 2023 ve výši stanovené Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

31. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 478 885,61 Kč spolu s úrokem ve výši 25 938,63 Kč, úrokem ve výši 15,7 % ročně z částky 135 572,45 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 441 687,52 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 27 242,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 587 169,97 Kč od 25. 6. 2022 do 10. 11. 2023 a úroku z prodlení z částky 478 885,61 Kč od 11. 11. 2023 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smluv o úvěru, které však byly shledány neplatnými a část tvrzeného čerpání žalobkyně neprokázala. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

32. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ( ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.