Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 111/2024
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 20 235,72 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky ve výši 12 235,72 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 761,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 642,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 256,11 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 9 256,11 Kč od 28.9.2023 do zaplacení se žaloba zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do zaplacení částky ve výši 12 235,72 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 761,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 642,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 256,11 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 9 256,11 Kč od 28.9.2023 do zaplacení se žaloba zamítá .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 20 235,72 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, (dále jen „Smlouva“), uzavřené dne 28. 5. 2021 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“). Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované ze složenek 4,5/2021 a vycházela z jejího příjmu 20 000 Kč a dospěla k tomu, že její schopnost úvěr splácet je dostatečná. Úvěr ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 14 661 Kč měl být žalovanou splácen v 78 týdenních splátkách po 317 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.11.2022. Žalovaná však porušila svou smluvní povinnost řádně hradit splátky, když celkem uhradila pouze částku ve výši 2 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27.9.2023, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná zavázala se tyto peněžní prostředky zaplatit spolu s poplatkem ve výši 12 321 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 2 340 Kč v 78 týdenních splátkách po 317 Kč.
Ze zákaznické karty ze dne 28.5.2021 soud zjistil, že tato byla použita ke kalkulaci spotřebitelského úvěru ve výši 6 000 Kč, žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči, je svobodná, má 2 vyživovací povinnosti a pobírá měsíční příjem ve výši 10 000 Kč, ostatní příjmy ve výši 10 000 Kč a má výdaje ve výši 4 000 Kč. Předchůdkyni žalobkyně měly být doloženy složenky 4,5/2021..
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.
Z tabulky umoření ze dne 2.10.2023 soud zjistil, že žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila celkem 2 000 Kč.
Z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku pošty soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužných závazků v celkové výši 24 705,10 Kč.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 28. 5. 2021 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně zaplatit spolu s poplatkem ve výši 12 321 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 2 340 Kč splácet v 78 týdenních splátkách po 317 Kč. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované úvěr splatit, z předložených důkazů nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela kromě složenek 4,5/2021 z jakýchkoliv dalších dokumentů a vycházela tak pouze z tvrzení žalované o měsíčním příjmu 10 000 Kč, ostatních příjmů (bez bližší specifikace) ve výši 10 000 Kč a výdajů ve výši 4 000 Kč. a spokojila se tak pouze s prohlášeními žalované. Žalovaná však porušila svou smluvní povinnost, když celkem předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze částku ve výši 2 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27.9.2023, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 ,2 ZSU , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla v zákaznické kartě , o jaké ostatní příjmy žalované se a výdaje neověřila žádným důkazem, dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je tak absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU . Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU .
11. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C-679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
12. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU .
13. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 8 000 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
15. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ) v době podle § 87 odst.1 ZSU , tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.
16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. S ohledem na převažující úspěch žalované by měla žalovaná v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.