Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 76/2024-50
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 34 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu
částky částka,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka,
kapitalizovaného úroku ve výši částka,
úroku ve výši 24,12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka,
kapitalizovaného úroku ve výši částka,
úrok ve výši 20,94 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 24,12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úrok ve výši 20,94 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím. Žalované nároky dovozovala z pohledávek vzniklých na základě smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „původní věřitel“). Na základě smlouvy ze dne datum původní věřitel půjčil žalované částku částka s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit v 60 týdenních splátkách celkem částka. Při uzavření smlouvy žalovaná rovněž zvolila doplňkovou službu pojištění schopnosti splácet, za níž se zavázala zaplatit částku částka. Na základě smlouvy ze dne datum původní věřitel půjčil žalované částku částka s tím, že měla původnímu věřiteli vrátit v 60 týdenních splátkách celkem částka. Při uzavření smlouvy žalovaná rovněž zvolila doplňkovou službu pojištění schopnosti splácet, za níž se zavázala zaplatit částku částka. Žalovaná na svůj dluh částečně plnila, zbývající část dlužné částky žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, neboť tuto pohledávku nabyla od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudil původní věřitel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s náležitou odbornou péčí.
2. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a k věci se nijak nevyjádřila.
3. Soud ve věci konal ústní jednání dne datum, na které byli účastníci řádně předvoláni. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.
4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
5. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou z titulu smluv o spotřebitelském úvěru (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek) uzavřených mezi původním věřitelem a žalovanou. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum převzala od původního věřitele v hotovosti částku částka, za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku částka (tvořenou zápůjčkou ve výši částka, poplatkem ve výši částka složeným z úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši částka) a pojistné ve výši částka. Částku ve výši částka a pojistné se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli v 60 týdenních splátkách po částka (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Současně se smlouvou o spotřebitelském úvěru žalovaná s původním věřitelem podepsala zařazení zákazníka do pojistného programu, kterým přistoupila coby pojištěný ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, v němž původní věřitel vystupoval jako pojistník a společnost právnická osoba, jako pojistitel. Žalovaná před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je vedena v evidenci Úřadu práce od Anonymizováno Anonymizováno, její měsíční čistý příjem (podpora v nezaměstnanosti) činí částka a její odhadované měsíční výdaje byly ve výši částka (částka bydlení a částka osobní výdaje). Měla být bez vyživovací povinnosti, ale uvedla, že v domácnosti žije s jejím otcem a dvěma nezaopatřenými dětmi. Příjem otce měl být částka měsíčně. Žalovaná splácela půjčku u původního věřitele ve výši částka měsíčně. Údaje měly být ověřeny podle výpisů výplatních pásek a nájemní smlouvou (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Žalované byla od Úřadu práce vyplacena podpora v nezaměstnanosti částka ve dnech datum a datum (screenshoty mobilního bankovnictví žalované). Žalovaná na poskytnutou půjčku hradila částku částka (tvrzení žalobkyně).
6. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum převzala od původního věřitele v hotovosti částku částka, za což se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku částka tvořenou zápůjčkou ve výši částka, poplatkem ve výši částka složeným z úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a pojistné ve výši částka. Částku ve výši částka a pojistné se pak zavázala vrátit původnímu věřiteli v 60 týdenních splátkách po částka (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Současně se smlouvou o spotřebitelském úvěru žalovaná s původním věřitelem podepsala zařazení zákazníka do pojistného programu, kterým přistoupila coby pojištěný ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, v němž původní věřitel vystupoval jako pojistník a společnost právnická osoba, jako pojistitel. Žalovaná před poskytnutím úvěru při vyplnění zákaznické karty uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, je vedena v evidenci Úřadu práce od Anonymizováno, její měsíční čistý příjem činil částka a její odhadované měsíční výdaje byly ve výši částka (částka bydlení a částka osobní výdaje). Měla být bez vyživovací povinnosti, ale uvedla, že v domácnosti žije s jejím otcem a dvěma nezaopatřenými dětmi. Příjem otce měl být částka měsíčně. Údaje měly být ověřeny podle složenek (příjmy) a nájemní smlouvou (karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Žalované byla od Úřadu práce vyplacena podpora v nezaměstnanosti částka ve dnech datum, datum a datum (screenshoty mobilního bankovnictví žalované). Žalovaná na poskytnutou půjčku hradila částku částka (tvrzení žalobkyně).
7. Z předložené nekompletní nájemní smlouvy (pouze strana 1 a 4) vyplývá, že nájemci jsou uvedení jméno FO, narozený v roce Anonymizováno, a jméno FO, narozená v roce Anonymizováno (nájemní smlouva).
8. Žalovaná byla o postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni vyrozuměna dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení ze dne datum vč. podacího lístku). Dlužnou částku pak žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (předžalobní výzva ze dne datum vč. podacího lístku).
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.
10. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
11. Protože původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil sporné pohledávky dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
12. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
13. Soud učinil závěr, že mezi původním věřitelem, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvy spotřebitelské. S ohledem na spotřebitelský charakter smluv o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „ZSÚ “).
14. Původní věřitel tedy byl povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry – ve výši částka, resp. částka. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
15. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci původní věřitel nedostál povinnosti stanovené mu v § 86 ZSÚ , jelikož před poskytnutím úvěrů s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit poskytnuté úvěry. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel zkoumal příjmy a výdaje žalované, a to na základě žalovanou poskytnutých informací, které si následně ověřil, což mělo být zaneseno v zákaznických kartách. Soudu byla sice předložena zákaznická karta a některé odkazované dokumenty, ovšem při jejich kritickém zkoumání je zjevné, že z nich vyplývají pochybnosti o jejich informační hodnotě, resp. o schopnosti žalované splácet poskytnuté úvěry. Co se týče příjmů žalované, tak ta podle jejích tvrzení byla vedena v evidenci Úřadu práce od Anonymizováno Anonymizováno. Při sjednání smlouvy ze dne datum činil její jediný příjem částka měsíčně, resp. částka při sjednání smlouvy ze dne datum (podpora v nezaměstnanosti), což bylo doloženo screenshoty mobilního bankovnictví. Jako další příjmy byly uvedeny příjmy otce žalované ve výši téměř částka měsíčně. Tento údaj je pro účely poskytnutí úvěru žalované nicméně irelevantní, neboť osobou zavázanou z úvěrových smluv byla žalovaná a dále žádným způsobem není zřejmé, jak se na hospodaření domácnosti měla podílet žalovaná a jak její otec. S ohledem na absenci vyživovací povinnosti mezi nimi pak tvrzené sdílení životních nákladů mohlo náhle skončit. Rovněž pokud by soud přistoupil na výklad, že náklady domácnosti mohly být sdíleny tímto nedokonale tvrzeným způsobem, původní věřitel se měl zajímat i o výdaje a závazky otce žalované. Soud proto rovněž nepřikládal důkazní význam dalším screenshotům mobilního bankovnictví s příchozími platbami od společnosti Anonymizováno, které zřejmě měly představovat mzdu otce žalované, nicméně to z důkazů nijak nevyplývá. I kdyby příjem otce žalované tedy hrál nějakouAnonymizovánoroli, její výši soud neměl za dostatečně prokázanou. Co se týče výdajů, tak ty byly uvedeny v souhrnné výši částka měsíčně v obou případech, což lze považovat za částku do určité míry uvěřitelnou (i s přihlédnutím k žalobkyní předloženým složenkám na platby nájemného, plynu, elektřiny a služeb elektronických komunikací za měsíce Anonymizováno Anonymizováno), ovšem s ohledem na příjmy žalované pouze podporující závěr, že existovaly značné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnuté úvěry. Navíc v žádosti žalovaná uvedla, že s ní v domácnosti bydlí dvě nezaopatřené děti. Za účelem prokázání ověření výdajů žalované žalobkyně předložila neúplnou nájemní smlouvu ze dne datum (pouze první a poslední strana), v níž jsou jako nájemci bytové jednotky uvedeny osoby odlišné od žalované (zřejmě její rodiče) a z předložené části smlouvy rovněž nelze určit výši nájemného a souvisejících plateb. Tato listin listina rovněž bez dalšího kontextu není pro posouzení úvěruschopnosti žalované přínosná. V kartách zákazníka pak byly uvedeny dokumenty, jež měly být předloženy žalovanou, ovšem v tomto řízení předloženy nebyly (složenky o příjmech, výplatní pásky).
16. Shora uvedené informace poskytnuté žalovanou měli původního věřitele vést k zamítnutí žádosti žalované o úvěry, neboť její příjmy zjevně nedostačovaly na její měsíční výdaje. I pokud by rozdíl mezi příjmy a výdaji byl kompenzován příjmem otce žalované (a toto bylo relevantní – viz výše), původní věřitel se měl jako odborník zajímat také o jeho výdaje a závazky a dále se nemohl spoléhat na to, že tato (nezanedbatelná) kompenzace bude trvat po celou splácení obou úvěrů. Soud tedy uzavírá, že původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumal schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry podle § 86 ZSÚ .
17. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že původní věřitel jako poskytovatel úvěru neposoudil schopnost žalované splácet úvěry s odbornou péčí, posoudil smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. a s § 588 o. z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ). Neplatnými se rovněž staly akcesoricky sjednané inominátní smlouvy o pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr.
18. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o úvěru neplatné, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované poskytl částku celkem částka, posoudil soud právní vztahy mezi původním věřitelem, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzený původní věřitel přenechal obohacenému (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku částka, když žalovaná svojí pasivitou způsobila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něčeho více, než vyplynulo z žalobních tvrzení. K vrácení tak stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož nebyl v řízení učiněn návrh na stanovení lhůty pro vrácení poskytnuté částky s ohledem na možnosti žalované, určil soud přiměřenou dobu dle obecných ustanovení pro vrácení bezdůvodného obohacení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k zaplacení souhrnné dlužné částky výzvou ze dne datum, a to ve lhůtě nejpozději do 10 dnů po obdržení dopisu. K odeslání oznámení upomínky došlo datum, přičemž bylo žalované doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy mu bylo doručeno. Za den doručení pak lze považovat třetí pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o. z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne datum, přičemž s ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne datum a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
19. S ohledem na neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru pak soud ve zbytku žalobu zamítnul (výrok II.).
20. V bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.