Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 38/2024-49
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci
žalobkyně:
Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované:
Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 31 103,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 4 909,54 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 785,62 Kč a smluvní pokutu ve výši 123,92 Kč, částečně zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 968,60 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 331 Kč, do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.
III. Žaloba se co do zbývající částky 15 010,82 Kč jakož i kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 50,93 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 979,42 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 4 909,54 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 785,62 Kč a smluvní pokutu ve výši 123,92 Kč, částečně zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 968,60 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 331 Kč, do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.III. Žaloba se co do zbývající částky 15 010,82 Kč jakož i kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 50,93 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 979,42 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 12. 3. 2024 domáhala po žalované zaplacení 31 103,34 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že dne 29. 9. 2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO IČO (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. tel. číslo. Tvrdila, že na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který se zavázala splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 117,70 Kč. Dále se žalovaná zavázala splatit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 41 237,20 Kč. Dne 29. 12. 2022 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která byla technicky dodatkem k výše uvedené smlouvě ze dne 29.9.2022. Na základě tohoto dodatku byl předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 34 252,76 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit formou 34 pravidelných měsíčních splátek po 2 117,70 Kč. Dále se zavázala splatit i kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 37 749,04 Kč. Úvěr měl být splacen dne 29. 10. 2025. Žalovaná však svoji povinnost neplnila řádně, úvěr byl proto zesplatněn ke dni 29. 10. 2023. Pro případ prodlení žalované si strany mezi sebou sjednaly smluví pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou ke dni 6. 11. 2023 postoupena na žalobkyni, která vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaná ode dne postoupení na svůj dluh neuhradila ničeho. Dlužná částka uplatněná touto žalobou činí 31 103,34 Kč a skládá se z nesplacené jistiny ve výši 30 979,42 Kč a sjednané smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky 30 979, 42 Kč za období od 30. 10. 2023 do 3. 11. 2023 ve výši 123,92 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 30 979,42 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 50,93 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 785,62 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky za osobní návštěvu ve výši 217 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Podáním ze dne 30. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu co do částky 4 909,54 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 785,62 Kč a smluvní pokutu ve výši 123,92 Kč, zpět. Navrhla, aby soud řízení v této části zastavil, v ostatním žalobě vyhověl. Uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nedisponuje.
4. Podáním ze dne 14. 5. 2024 žalobkyně soudu sdělila, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně na svůj dluh uhradila celkem 19 031,40 Kč.
5. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaná se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání předpokládal.
6. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. tel. číslo ze dne 29. 9. 2022, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, a to výplatou na její účet č. č. účtu. Úrok byl sjednán ve výši 60,11 % ročně a při řádném splácení činil v kapitalizované výši 41 237,20 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 36měsíčních splátkách po 2 117,70 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splatné splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny.
7. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. tel. číslo ze dne 29. 12. 2022, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 34 252,76 Kč, a to výplatou na její účet č. č. účtu. Úrok byl sjednán ve výši 60,11 % ročně a při řádném splácení činil v kapitalizované výši 37 749,04 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 34měsíčních splátkách po 2 117,70 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splatné splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny.
8. Z výpisu z běžného účtu na č. l. 15 spisu bylo zjištěno, že 29. 9. 2022 byla na účet žalované pod variabilním symbolem var. symbol odeslána částka 35 000 Kč.
9. Z upomínky ze dne 30. 7. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 2 298,82 Kč.
10. Z upomínky ze dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 2 365,56 Kč.
11. Z dopisu ze dne 29. 10. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně tímto dopisem zesplatnil shora uvedený úvěr a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky 35 843,24 Kč. Dle podacího lístku byl tento dopis odeslán žalované téhož dne.
12. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 8. 2023, společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 27. 11. 2023, jakož i ze seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že výše uvedená pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na současnou žalobkyni.
13. Z oznámení o postoupení pohledávky z 10. 11. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou písemně o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval ji, aby na svůj dluh z úvěrové smlouvy napříště plnila již výhradně ve prospěch žalobkyně.
14. Z dopisu ze dne 10. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou písemně o postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 36 129,27 Kč nejpozději do 27. 11. 2023. Zároveň ji upozornila na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání –217 Kč za osobní návštěvu.
15. Z předžalobní výzvy z 19. 2. 2024, která byla dle přiloženého podacího archu odeslána žalované dne 20. 2. 2024, bylo zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu vzniklého z předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 29. 2. 2024 a upozornila ji na to, že pokud dluh nebude v uvedené lhůtě zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
16. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 8. 3. 2024 soud zjistil, že v souvislosti s vymáháním shora uvedené pohledávky pověřený terénní pracovník žalobkyně učinil cestu na kontaktní adresu žalované.
17. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo, uzavřené mezi účastníky dne 29. 9. 2022, ve znění dodatku ze dne 29. 12. 2022, poskytl žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 60,11 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem vrátit ve 34měsíčních splátkách po 2 117,70 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, proto právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 29. 10. 2023 úvěr jednorázově zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Pohledávku z uvedené smlouvy její právní předchůdce postoupil na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informoval. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy předžalobní upomínkou svého právního zástupce.
18. Po právní stránce soud hodnotil věc tak, že se jedná o spor podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú “).
19. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
22. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle ust. § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacený výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v 3leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle ust. § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
26. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.
27. K uvedenému je nutno dále doplnit, že ust. § 86 a 87 z.s.ú . jsou transformací ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru. K jejich výkladu pak Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020 uvedl, že články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu za podmínky, že sankce splňuje požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tedy neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v 3leté promlčecí době.
28. Ust. § 86 z.s.ú . pak ukládá věřiteli povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to ještě před vznikem závazku či jeho změnou. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální. Ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, příp. je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, příp. domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje (závazky).
29. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř. “), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
30. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k následujícím závěrům.
31. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalované. V posuzované věci žalobkyně k podané žalobě nedoložila jediný důkaz, který by svědčil o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně jakkoliv ověřována schopnost žalované tento úvěr splatit. Soud vyzval žalobkyni k předložení listin prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně k této výzvě soudu sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nedisponuje. Dle názoru soudu právní předchůdce žalobkyně neměl k dispozici dostatek podkladů pro to, aby mohl před uzavřením shora uvedené úvěrové smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost žalované, přesto jí úvěr poskytl.
32. Důsledkem shora uvedených skutečností je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 15 968,60 Kč (35 000 Kč – 19 031,40 Kč), neboť žalovaná na svůj dluh ze shora uvedené smlouvy uhradila 19 031,40 Kč. Dle § 87 odst. 1 z.s.ú je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se navzdory řádnému předvolání jednání nezúčastnila a soud tak vyšel pouze z listin prokazujících finanční možnosti žalované stran možnosti uhradit soudem stanovenou výši dlužné pohledávky a tyto možnosti promítl do přiměřené délky splácení úvěru. Z tohoto pohledu se soudu jeví jako přiměřená částka 1 331 Kč měsíčně, která by umožnila žalované splatit dlužnou částku žalobkyni za jeden rok, což je doba, kterou soud považuje rovněž za dostatečnou. Soud nicméně podmínil tuto možnost sankcí ztráty výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.
33. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. co do částky 15 010,82 Kč včetně požadovaného příslušenství žalobu výrokem III. zamítl.
34. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu co do částky 4 909,54 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 785,62 Kč a smluvní pokutu ve výši 123,92 Kč zpět, soud řízení v této části zastavil (výrok I.)
35. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. V daném případě byl poměr úspěchu a neúspěchu ve věci prakticky shodný, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.