Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 179/2024
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Anonymizováno, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0, 301 00 Plzeň
pro zaplacení 59 654,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ze prodlení ve výši částka, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky částka zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ze prodlení ve výši , částka, , a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky , částka, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka z příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se společností BNP PARIBAS právnická osoba, bd adresa, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, coby právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Proces uzavření smlouvy byl takový, že žalovaný podepsal žádost o revolvingový úvěr, která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru. Žádost mohla být žalovaným podepsána fyzicky, či v portálu internetového bankovnictví. Žalovaným podepsanou žádost právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil a v případě její akceptace následně vydal žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše částka. Tímto okamžikem byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve znění žádosti. Právní předchůdce žalobkyně o akceptaci žádosti a poskytnutí úvěrového rámce žalovaného dodatečně vyrozuměl písemným přípisem v němž byly shrnuty základní parametry úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši částka, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši částka. V rámci uzavřené smlouvy si žalovaný mohl sjednat i pojištění schopnosti splácet úvěr. Platba pojistného byla v takovém případě hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného pojištění splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu var. symbol, se splatností 1. splátky ke dni datum a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši částka. Minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5% z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku částka. Měsíční platba na pojištění, bylo-li sjednáno, pak byla ve výši 0 % z výše měsíční splátky úvěru. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků je dle informací poskytnutých právním předchůdcem žalobkyně ve výši částka. Žalovaný porušil svoji povinnost, tj. pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru vč. případného poplatku za sjednané pojištění. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku v celkové výši částka. Úhrady žalovaného byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, případný poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek či zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Právní předchůdce žalobkyně využil svého smluvního oprávnění a úvěr na základě odstoupení od úvěrové smlouvy č. hodnota prohlásil ke dni datum za splatný. Den splatnosti úvěru byl stanoven na poslední den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo žalovanému odesláno odstoupení od úvěrové smlouvy. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále pak zákonný úrok z prodlení. Celková hodnota pohledávky činila ke dni jejího postoupení žalobkyni částka a skládala se z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka v sazbě 26,28 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od datum do datum, tj. do data, ke kterému byl úvěr zesplatněn, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši částka, z nesplacené smluvní pokuty ve výši částka a z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši částka. Poplatky za odeslání písemných upomínek jsou sjednány ve smlouvě, resp. v žádosti, a to v čl. V, popř. čl. VI, popř. čl. VII odst. 8 žádosti, přičemž žalovány jsou poplatky ve výši částka za odeslání dopisu o odstoupení od úvěrové smlouvy a za upomínku k úhradě dlužné splátky částku ve výši částka. Žalobkyně rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši částka. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným, když uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle a dále vykonala u žalobce jednu osobní návštěvu.
2. Žalobkyně dále uplatňuje za žalovaným pohledávku z titulu neuhrazené smluvní pokuty, když v důsledku prodlení žalovaného vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení a to v souladu s čl. V, popř. čl. VI, popř. čl. VII odst. 8 žádosti. Smluvní pokuta byla na žalobkyni postoupena ve výši částka. Žalobkyně nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši částka v sazbě 0,1 % denně, a to za období od datum do datum, tj. do dne předcházejícího dni podání žalobního návrhu. Výše žalobním návrhem uplatněné smluvní pokuty tak činí částka, když v takto vypočtené smluvní pokutě je zahrnuta i postoupená smluvní pokuta. Žalobkyně napočítal smluvní pokutu i po postoupení pohledávky za žalovaným, proto její výše uplatněná žalobním návrhem činí více, něž kolik bylo na smluvní pokutě postoupeno.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listin y v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.
4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.
5. Právní předchůdce žalobkyně jí postoupil svou pohledávku za žalovaným rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalovanému doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.
6. V případě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se soud z úřední povinnosti v souladu se zněním § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru posoudil dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Z provedených listinných důkazů, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zjistil majetkové poměry žalovaného a tyto byly dostatečné pro splnění závazku založeného smlouvou o úvěru. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. spisová značka ze dne datum, podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). právnická osoba s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, zvláště za situace, kdy žalovaný po dobu platnosti smlouvy o úvěru část svého dluhu právnímu předchůdci žalobkyně uhradil, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně dostál.
7. Z provedených důkazů, a to z žádosti o smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů ze dne datum a z přehledu čerpání úvěru v období od datum do datum byla prokázána tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Soudem nebylo zjištěno, že by sjednaný úrok z poskytnutého úvěru byl úrokem nepřiměřeným, stejně jako soud neshledal jiné důvody, pro které by nebyla smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky řízení platná. Žalobkyně dále přehledem plateb prokázala výši nesplacené jistiny, jakož i výši uplatněného úrokového příslušenství.
8. Kromě dlužné neuhrazené jistiny, úroků a úroků z prodlení uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to jednak ve výši částka a nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Podle § 122 odst. 1 , z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu, přičemž podle § 122 odst. 2 , z.č. 257/2016 SB., o spotřebitelském úvěru nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Protože ujednání smlouvy o úvěru jakož i výše součtu smluvní pokuty a nákladů uplatněných žalobkyní jako náklady spojené s uplatněním pohledávky jejím právním předchůdcem neodporovala použitelné právní úpravě včetně § 122 , z.č. 257/2016 Sb. , dospěl soud po provedení předložených důkazů k závěru, že nárok uplatněný žalobou je prokázán tomto rozsahu prokázán.
9. Žalobkyně dále uplatňovala coby příslušenství pohledávky nárok na zaplacení částky částka jako nákladů účelně vynaložených při vymáhání pohledávky za osobní návštěvu pracovníka žalobkyně na kontaktní adrese dlužníka. Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou sice podle § 513 občanského zákoníku jejím příslušenstvím, ale na základě tvrzení žalobkyně a z listin y ze dne datum, kterou žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným dospěl soud k závěru, že tato část nároku uplatněného žalobkyní není důvodná. Tento listinný důkaz sice obsahuje na své zadní straně informaci o výši nákladů mimosoudního vymáhání, které může žalobkyně po žalovanému uplatňovat, avšak zasláním této výzvy nevzniká žádný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným, takže toto upozornění nemá vůči žalovanému žádného právního významu. Naopak na přední straně citované výzvy uvádí žalobkyně, že v případě neuhrazení dlužné částky ze strany žalovaného dobrovolně může být věc předána právnímu zástupci žalobkyně k dalšímu vymáhání, což jsem v konečném důsledku stalo. Částka za tvrzenou osobní návštěvu zaměstnance žalobkyně u žalovaného ve výši částka není vyčíslením reálně vzniklých nákladů žalobkyně, ale paušální částkou, kterou žalobkyně jednorázově uplatňuje vůči žalovanému, aniž by jí na tuto úhradu vznikl právní nárok, neboť se žalovaný k takové platbě nezavázal a osobní návštěvu zaměstnance žalobkyně u žalovaného, ať už k ní reálně došlo či nikoliv, nepovažuje soud za účelný prostředek k uplatnění pohledávky, neboť uplatnění pohledávky žalobkyně došlo již samotným dopisem ze dne datum. V této části byla proto žaloba zamítnuta.
10. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem pod bodem I. žalobě částečně vyhověl a pod bodem II. žalobu zamítl co do části příslušenství v částce částka. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , ve znění účinném od datum, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v podstatné části, respektive byla neúspěšná jen v nepatrné části příslušenství uplatněného pohledávky. Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, tří úkonů právní služby po částka (tj. částka) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka částka. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.