Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 1/2024-22
Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 22 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v té části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále úroku ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v té části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále úroku ve výši 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel, společnost právnická osoba, dále jen původní věřitel, uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno (dále jen Smlouva), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka částka a tuto se zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 16 splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední k datum. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne datum, což žalovaná stvrdil svým podpisem. Jelikož žalovaná strana na svůj dluh ze smlouvy neuhradila ničeho, požaduje žalobkyně přiznat mimo jistiny úvěru ve výši částka i smluvní úrok z prodlení ve výši 21% ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávku původního věřitele následně nabyla společnost právnická osoba., IČO IČO, adresa (dále jako původní věřitel 2), a to na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum uzavřené s původním věřitelem. Původní věřitel 2 uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, právnická osoba, adresa (dále jako právnická osoba), coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky (dále jako smlouva o postoupení 1), o čemž byla žalovaná strana vyrozuměna oznámením o postoupení. Dne datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba jako postupitelem a věřitelem jako postupníkem, na základě které byla postoupena předmětná pohledávka (dále jako smlouva o postoupení 2).
2. Žalobkyně v podání ze dne datum ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované doplnila, že původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované strany, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované strany, které dokazující, že žalovaná měla dostatečný příjem pro splácení předmětného úvěru. Z uvedených informací a podkladů původní věřitel zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalované strany, při zohlednění životního minima žalované strany (a s ní společně posuzovaných osob) a jejích měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovanou stranu lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované strany úvěr splácet. Žalobce vycházel zejména z finanční analýzy, která je součástí smlouvy. Dle této analýzy činila výše příjmů žalované částka a výše výdajů částka.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání nedostavila a nepožádala ani o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z označených důkazů. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.)
4. Ze smlouvy ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, vyhotovila smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno obsahující závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované částku částka, přičemž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 16 splátkách po částka splátkách. Dohodnut byl úrok ve výši 21 % ročně, dále poplatky v celkové výši částka, kdy celková dlužná částka by činila částka.
5. Ze smlouvy o prodeji části podniku, smlouvy o postoupení 1 a smlouvy o postoupení 2 vyplývá, že na žalobkyni byla postoupena pohledávky za žalobkyní.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně předala dne datum žalované částku částka. Při zkoumání úvěruschopnosti vycházela pouze z údajů, které poskytla žalovaná, zejména z jejího čestného prohlášení, kdy uvedla, že má příjem částka a výdaje částka, přičemž uvedla, že bydlí ve společné domácnosti se svým přítelem a tomuto přispívá na bydlení a domácnosti částka. Soudu nebyly předloženy žádné listinné důkazy, které by potvrzovaly příjem žalované. Navíc je zřejmé, že příjmy jsou nízké a při běžných nákladech (tj. kdyby žalovaná sama platila nájemné a další služby spojené s bydlením, nebyla by schopna se ze svého příjmu uživit, z čehož jasně vyplývá, že při takto nízkých příjmech by neměl být úvěr poskytnut.
7. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. Právní předchůdkyni žalobkyně tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z.s.ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem datum se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C 679-18). Žalobkyně má proto ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, z.s.ú. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první o.z. ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 z.s.ú., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni nachází oporu v ustanovení § 1879 a násl. o.z.
8. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni pouzemčástku částka, ve zbytku byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 a 2 z.s.ú. v délce tří dnů, protože ze spisu žádné skutečnosti odůvodňující odchýlení od této obecné pariční lhůty nevyplývají. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšná byla žalobkyně pouze v částce částka. Převážný procesní úspěch (je nutno započítat i požadované a nepřiznané příslušenství) je tak na straně žalované, které však náklady nevznikly, a proto bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.