Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 38/2024-18
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 44 115,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 44 115,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 965,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 858 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 19 858 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 44 115,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 965,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 858 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 19 858 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 44 115,25 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost právnická osoba, IČ IČO (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 31. 8. 2017 smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno (dále též jen „smlouva“) na částku 50 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti v den uzavření smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Úvěr byl žalované poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 21 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut; náklady úvěru činily 42 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 92 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 16 měsíčních splátkách po 5 750 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 31. 12. 2018 zesplatnila, čímž jí vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud nezaplacené dlužné částky činící na jistině úvěru 19 858 Kč. Žalobkyně dále požadovala z této částky smluvní úrok ve výši 21 % ročně od 1. 1. 2019 do zaplacení a také úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně; domáhala se též zaplacení smluvní pokuty ve výši 24 257,25 Kč. Dne 2. 8. 2023 společnost právnická osoba. (na niž byla převedena část závodu právní předchůdkyně žalobkyně) s účinností ode dne 7. 8. 2023 postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni; tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla upozorněna na možnost podání žaloby ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně, přesto do okamžiku podání žaloby ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k ní doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v rozhodném znění (dále též jen „o.s.ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila; jednáno proto bylo v její nepřítomnosti.
3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní osobnost žalobkyně.
4. Z listin y označené jako „Smlouva o úvěru č. hodnota-Anonymizováno“ soud zjistil, že tato byla sepsána dne 31. 8. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované při jejím podpisu bezúčelný hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 50 000 Kč na dobu určitou, a to do splatnosti poslední 16. měsíční splátky (čl. I odst. 1). Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutou jistinu vrátit společně s dohodnutým příslušenstvím (čl. I odst. 3), a to konkrétně úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (čl. II odst. 1), dále poplatkem za správu úvěru ve výši 11 000 Kč (čl. II odst. 3) a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 17 000 Kč (čl. II odst. 4); celkové náklady spotřebitelského úvěru tedy byly ujednány ve výši 42 000 Kč (čl. III odst. 1). Žalobkyně se zavázala poskytnutou jistinu, úroky a poplatky hradit právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných rovnoměrných 16 měsíčních splátkách ve výši 5 750 Kč, přičemž každá splátky byla splatná 31. dne v kalendářním měsíci (čl. III odst. 2). V případě řádného nehrazení splátek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna žalovanou vyzvat k nápravě; po neuhrazení příslušné splátky ani ve lhůtě 30 dnů mohla úvěr prohlásit za zesplatněný v důsledku prodlení dlužníka (čl. V odst. 2).
5. Z dokumentu označeného jako „Předpis splátek ke smlouvě o úvěru 16M, č. hodnota-Anonymizováno“ je zřejmá výše poskytnutého úvěru 50 000 Kč, výše jednotlivé měsíční splátky 5 750 Kč a podrobný rozpis způsobu jejího započítávání na úrok, jednotlivé poplatky a jistinu.
6. Z transakční historie (tabulky plateb k odpovídajícímu číslu smlouvy) soud zjistil, že žalovaná učinila v období od 31. 8. 2017 do 27. 1. 2022 ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně celkem 38 plateb v hotovosti, a to v celkové výši 72 142 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, včetně přílohy č. 1 (str. 2, řádek 51), soud zjistil, že na žalobkyni byla její právní předchůdkyní postoupena mimo jiné právě pohledávka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. hodnota-Anonymizováno, přičemž z čl. 1 odst. 1 této postupní smlouvy vyplývá, že se jednalo o soubor pohledávek z úvěrových smluv, které byly postoupeny se všemi právy s tím spojenými. K převodu vlastnického práva k pohledávkám došlo zaplacením sjednané úplaty (čl. V odst. 1), což bylo prokázáno potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 14. 8. 2023. Postoupení pohledávky mělo být žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 8. 2023; příslušný podací lístek však nebyl soudu předložen.
8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 7. 12. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné částky ve výši 59 607,92 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do 17. 12. 2023. Dále byly žalované sděleny právní důvody vzniku pohledávky a oznámeno její postoupení z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva byla žalobkyni odeslána dne 8. 12. 2023.
9. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy ze dne 31. 8. 2017 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s dalšími platbami v celkové výši 42 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila na dluh z této smlouvy částku 72 142 Kč. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni písemnou smlouvou, což bylo žalované oznámeno.
10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v rozhodném znění (dále též jen „o.z.“) vznikne smlouva o úvěru, zaváže-li se úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zaváže tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení věci. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při předmětném právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), nadto nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouva měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu).
15. Soud na základě provedeného dokazování nemůže v nynější věci učinit závěr o tom, zda (a případně jak) se právní předchůdkyně žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně při jednání soudu toliko obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované zkoumala; připustila však, že nemá k dispozici žádné důkazní prostředky, jimiž by to mohla prokázat. Ani po poučení poskytnutém jí soudem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla k prokázání této skutečnosti žádné důkazy.
16. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila řádně svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle § 87 ZoSÚ. I přes znění daného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18, jakož i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/2020 . Je-li absolutně neplatná smlouva, ak jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
17. Žalobkyně tedy soudu v tomto řízení prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaná přitom již uhradila celkem částku 72 142 Kč. Povinností žalované podle ZoSÚ bylo vrátit poskytnutou jistinu, což ovšem žalovaná již bezezbytku splnila. Soud proto podanou žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaná již žalobkyni uhradila, čeho byla povinna.
18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně plně úspěšnou byla v tomto řízení žalovaná, které by tak měla náležet náhrada nákladů řízení. Jelikož se však žalovaná k podané žalobě nevyjádřila, a tudíž jí žádné náklady nevznikly, nadto byla v řízení zcela pasivní, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , rozhodl soud, že žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.