Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 65/2024-67
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 24 231,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 449,23 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 16 782,39 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 904,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 928,98 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 991,78 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 191,64 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 449,23 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 16 782,39 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 904,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 928,98 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 991,78 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 191,64 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 7. 3. 2024 a doplněnou podáním doručeným soudu dne 18. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 24 231,62 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 6. 2019 byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba. uzavřena Smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v Žádosti o úvěr ze dne 18. 6. 2019, v níž žalovaná uvedla, že je od 10. 4. 2019 zaměstnána na dobu neurčitou, že výše jejích měsíčních příjmů činí celkem 20 918 Kč a že výše jejích měsíčních výdajů činí 8 590 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy, výplatních pásek a výpisu z běžného účtu. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 444 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaná se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do 18. 8. 2020. Žalovaná uhradila celkem 7 550,77 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 2. 2023. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 18. 8. 2020, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 11 191,64 Kč od 19. 8. 2020 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % sjednanou v článku „Splatnost úvěru a výše úroku“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně. Na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 11 191,64 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 800,14 Kč. Strany smlouvy si dále sjednaly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta vyčíslená ke dni 19. 10. 2021 činí celkem 3 894,39 Kč. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba. postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 7. 8. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 11 191,64 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 800,14 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5 359,96 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 016,52 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 968,97 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 894,39 Kč, úroku vyčísleného od 19. 8. 2020 do 11. 7. 2023 ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 11 191,64 Kč ve výši 4 928,98 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od 19. 8. 2020 do 11. 7. 2023 ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky 11 991,48 Kč , dále úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 11 191,64 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 11 991,78 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 2. 11. 2023.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:
právnická osoba žádosti o úvěr ze dne 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla číslo svého občanského průkazu, své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a výběru, že je svobodná, bydlí v nájmu, má 1 vyživované dítě, nemá bankovní účet, má základní vzdělání, je zaměstnaná od 10. 4. 2019 s příjmem 11 518. Dále uvedla, že pobírá důchod, sociální dávky ve výši 1 400 K a ostatní státní příspěvky ve výši 8 000 Kč, celkové měsíční příjmy 20 918 Kč, má měsíční výdaje na bydlení, energie 3 000 Kč a měsíční výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 5 590 Kč, celkové měsíční výdaje 8 590 Kč. Příjmy byly doloženy pracovní smlouvou, výplatními páskami a jiným dokladem.
4. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná byla od 10. 4. 2019 zaměstnána u zaměstnavatele jméno FO v pracovním poměru na dobu neurčitou se sjednanou zkušební dobou 3 měsíce.
5. Z výplatních pásek za duben a květen 2019 bylo zjištěno, že v dubnu 2019 činila mzda žalované 10 102 Kč a v květnu 12 935 Kč.
6. Z výpisu z poštovního účtu žalované č. č. účtu pohyby za posledních 90 dnů bylo zjištěno, že na účet žalované byla připsána příchozí úhrada od ÚP – kraj. pob. adresa dne 7. 6. 2019 ve výši 10 823 Kč (PByd 5/19, PnD), dne 24. 5. 2019 ve výši 9 113 Kč (PByd 4/19), dne 9. 5. 2019 ve výši 1 710 Kč (PnD) a dne 9. 4. 2019 ve výši 10 604 Kč (PByd 3/19). Zůstatek účtu byl záporný a činil – 22,35 Kč.
7. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že dne 18. 6. 2019 byla mezi společností právnická osoba. jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala věřiteli uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p. a. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno, že nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byl Předpis splátek.
8. Z historie transakce bylo zjištěno, jakým způsobem žalovaná poskytnutý úvěr č. smlouvy 0295954 hradila a že celkem uhradila částku 7 550,77 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, včetně přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy č. hodnota byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 7. 8. 2023, kdy byla uhrazena kupní cena postupovaných pohledávek.
10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 15. 8. 2023.
11. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2023, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované dne 2. 11. 2023 výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do 16. 11. 2023.
Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
12. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba., a žalovaná uzavřely dne 18. 6. 2019 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytl věřitel žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě informací od žalované zaznamenaných v žádosti o úvěr ze dne 18. 6. 2019, v níž žalovaná uvedla, je svobodná, bydlí v nájmu, má 1 vyživované dítě, nemá bankovní účet, má základní vzdělání, je zaměstnaná od 10. 4. 2019 s příjmem 11 518 Kč. Dále uvedla, že pobírá důchod, sociální dávky ve výši 1 400 K a ostatní státní příspěvky ve výši 8 000 Kč, celkové měsíční příjmy 20 918 Kč, má měsíční výdaje na bydlení, energie 3 000 Kč a měsíční výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 5 590 Kč, celkové měsíční výdaje 8 590 Kč. Příjmy žalované si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z doložené pracovní smlouvy, výplatních pásek za duben a květen 2019 a výpisem z účtu. Žalovaná byla od 10. 4. 2019 zaměstnána u zaměstnavatele jméno FO v pracovním poměru na dobu neurčitou se sjednanou zkušební dobou 3 měsíce. V dubnu 2019 činila mzda žalované 10 102 Kč a v květnu 12 935 Kč. Na účet žalované byla připsána příchozí úhrada od ÚP – kraj. pob. adresa dne 7. 6. 2019 ve výši 10 823 Kč (PByd 5/19, PnD), dne 24. 5. 2019 ve výši 9 113 Kč (PByd 4/19), dne 9. 5. 2019 ve výši 1 710 Kč (PnD) a dne 9. 4. 2019 ve výši 10 604 Kč (pByd 3/19). Disponibilní zůstatek účtu byl záporný a činil – 22,35 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s částkou 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatku ve výši 2 700 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala věřiteli uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p. a. Dále bylo dohodnuto, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Ve smlouvě o úvěru bylo sjednáno, že nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem částku 7 550,77 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 postoupena s účinností ke dni 7. 8. 2023 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána výzva k úhradě dlužné částky.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době poskytnutí úvěru znění (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
21. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
22. Podle § 1882 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (odst. 1). Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve (odst. 2).
23. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.
24. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
26. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18: „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
27. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
28. V první řadě soud konstatuje, že aktivní žalobní legitimace žalobkyně je v řízení dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela dne 18. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru a že žalované na základě uvedené smlouvy poskytla v hotovosti částku 15 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 1882 odst. 1) o. z. řádně notifikovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru vystupovala jako spotřebitel, s odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně (respektive právní předchůdkyně žalobkyně) dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. nesplnila. Žalobkyně v řízení soudu předložila pouze žádost obsahující údaje o osobních a majetkových poměrech žalované, pracovní smlouvu, dvě výplatní pásky a výpis z účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrzené měsíční výdaje žalované neprověřila a nevyžádala si k tvrzením žalované žádné doklady. Soud nepovažuje za vypovídající ani výpis z účtu žalované, neboť je z něj zřejmé pouze pobírání dávek žalovanou a nedokládá nic o výdajích žalované. Dále pak žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy nahlédla do veřejných registrů. To, že lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích provedla, však nedoložila. V dané situaci soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění své zákonné povinnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , když prověřila pouze příjmy žalované, nikoliv výdaje.
29. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.
30. právnická osoba s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem
31. Z provedených důkazů bylo v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na poskytnutý úvěr č. hodnota ve výši 15 000 Kč uhradila částku 7 550,77 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalobkyni uhradila více. Zbývající jistina, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit tak činí částku 7 449,23 Kč.
32. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Vzhledem k tomu, že soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na zaplacení poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků. Žalobkyni i s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
33. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 231,62 Kč (s příslušenstvím) a byla jí přiznána částka 7 449,23 Kč. Více procesně úspěšným byla tedy v řízení žalovaná. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.