Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 35/2024-51

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 11 074,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % p. a. a úroku ve výši 15 % p. a. z částky částka od 12. 7. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % p. a. a úroku ve výši 15 % p. a. z částky , částka, od 12. 7. 2023 do zaplacení se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. (dále jen „věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 30. 9. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši částka, tedy zaplatit celkovou částku částka sestávající z poskytnuté jistiny a příslušenství úvěru ve výši částka spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, nákladech na administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasního poplatku ve výši částka. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 30. 11. 2021. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se s plněním svého dluhu do prodlení. Žalovaná naposledy uhradila dne 11. 5. 2022 částku ve výši částka, dlužná částka ve výši částka však nebyla uhrazena. Protože poskytnutý úvěr nebyl ve lhůtě sjednané ve smlouvě, tj. k 30. 11. 2021 splacen, začala se nesplacená jistina ve výši částka od 1. 12. 2021 úročit úrokovou sazbou 15 %, v důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 (s účinností od 7. 8. 2023) byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasního poplatku ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku za období od 1. 12. 2021 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny ve výši 621,10 a zákonného úroku z prodlení do 11. 7. 2023 ve výši částka. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z úvěru ve výši 15 % p. a. z dlužné jistiny ve výši částka od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení od 12. 7. 2023 do zaplacení z částky částka sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši částka a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. K jednání soudu dne 7. 5. 2024 se bez omluvy nedostavila.

právnická osoba doplnění žaloby žalobkyně mimo jiné uvedla, že měsíční příjmy žalované činily částka, což doložila oznámením o přiznání dávek sociální podpory, a měsíční výdaje činí částka, což právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala z výpisů z bankovního účtu. Žalovaná v žádosti uvedla, že bydlí u rodičů a má jednu vyživovací povinnost vůči dalším osobám.

4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

- Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že mezi věřitelem a žalovanou byla uzavřena dne 30. 9. 2020 smlouva o úvěru č. hodnota právnická osoba, na základě které poskytl věřitel žalované peněžní prostředky ve výši částka, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, tj. zaplatit částku v celkové výši částka ve 14 měsíčních splátkách ve výši částka. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku z poskytnuté jistiny ve výši částka, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, z nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši částka a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši částka. Žalovaná se zavázala, že v případě prodlení s úhradou splátek zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze uložit smluvní pokuta v max. výši částka.

- Z transakční historie soud zjistil, že 1. 10. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 11. 11. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 30. 12. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 31. 1. 2021 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 28. 2. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 25. 3. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 28. 4. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 31. 5. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 31. 7. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, 30. 6. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 1. 9. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 29. 9. 2020 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 28. 3. 2022 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka, dne 11. 5. 2022 došlo k platbě v hotovosti ve výši částka.

- Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 soud zjistil, že společnost právnická osoba. zastoupená tituly před jménem jméno FO oznámila žalované, že byla pohledávka z úvěrové smlouvy č. hodnota postoupena žalobkyni a že k 11. 7. 2023 činila pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru částku částka včetně příslušenství, současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky na v oznámení uvedený účet vedený ve prospěch žalobkyně.

- Z výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky, která k uvedenému dni činila celkem částka, a to nejpozději ve lhůtě do 16. 11. 2023.

- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že touto smlouvou věřitel postoupil žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimiž na straně 12 přílohy č. hodnota k této smlouvě je identifikována rovněž pohledávka žalované z úvěrové smlouvy č. hodnota.

- Z oznámení Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky v Olomouci, kontaktního pracoviště v adresa ze dne 20. 8. 2020 soud zjistil, že žalované byly přiznány dávky státní sociální podpory, konkrétně porodné v jednorázové výši částka, přídavek na dítě ve výši částka měsíčně a rodičovský příspěvek ve výši částka měsíčně.

- Z žádosti o úvěr ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná žádala o úvěr ve výši částka na 14 měsíců, s tím, že bude platit k 20. dni v měsíci splátku ve výši částka. Toho času byla na rodičovské dovolené s měsíčními příjmy ve výši částka a měsíčními výdaji ve výši částka. O úvěr žádala jako svobodná, žijící u rodičů s jednou vyživovací povinností ke svému dítěti. Osobní bankovní účet neměla zřízen.

Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne 30. 9. 2020 s věřitelem smlouvu o úvěru č. hodnota. Podle této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši částka s pevně stanoveným úrokem ve výši částka. Žalovaná se kromě půjčené částky a sjednaného úroku zavázala zaplatit též poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a inkasní poplatek ve výši částka. Žalovaná se tedy zavázala celkem uhradit žalobkyni částku částka, a to ve 14 splátkách ve výši částka počínaje 20. říjnem 2020. Poslední splátku měla žalovaná uhradit nejpozději do 30. 11. 2021. Věřitel žalované sjednané peněžní prostředky v hotovosti předal, což žalovaná potvrdila svým podpisem na úvěrové smlouvě. Věřitel zjišťoval, jaký má žalovaná měsíční příjem, řádně nezjišťoval její měsíční výdaje. Žalovaná uhradila věřiteli celkem částku částka. Dne 2. 8. 2023 uzavřel věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla rovněž předmětná pohledávka žalované. Dne 7. 8. 2023 došlo k úhradě kupní ceny za postoupené pohledávky ze strany žalobkyně věřiteli podle smlouvy o postoupení pohledávek. Aktuální dlužná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasním poplatkem ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka. Dne 1. 11. 2023 byla žalované zaslána předžalobní výzva, na niž však žalovaná nereagovala.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 1881 odst. 1 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:

20. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla předmětná pohledávka za žalovanou a žalované byla tato skutečnost oznámena, její aktivní věcná legitimace tedy byla dána.

21. Žaloba však nebyla podána důvodně.

22. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá podle § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

23. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

24. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v nyní posuzovaném případě právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, když z tvrzených a doložených podkladů k žádosti o úvěr vyplývá, že věřitel prověřil pouze příjmy žalované ve výši částka, které představovaly dávky státní sociální podpory. Výdaje věřitel neověřoval vůbec, pouze se spolehl na odhad výdajů učiněný žalovanou. Ač v doplnění k žalobě žalobkyně tvrdila, že výdaje věřitel zkoumal z bankovního účtu žalované, vzhledem k tomu, že žalovaná uvedla, že žádný bankovní účet zřízen nemá, považuje soud toto jeho tvrzení za nepravdivé. Nadto žádné výpisy z účtu nedoložil. Věřitel netvrdil ani žádný jiný způsob ověřování výše výdajů žalované. Z provedeného dokazování rovněž nevyplynulo, že by věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované nahlédnutím do nebankovních či bankovních registrů, insolvenčního rejstříku apod.

25. Za této situace tedy soud dospěl k závěru, že v daném případě žalobkyně neprokázala, že by její předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o úvěru, neboť netvrdila, ani neprokázala, že by měla dostatečné informace o příjmech a výdajích žalované. Smlouva o úvěru je tedy v návaznosti na shora uvedená zákonná ustanovení neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

26. Nároky z takto uzavřené smlouvy je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. V takovém případě má žalobkyně právo požadovat po žalované pouze to, co jí na základě neplatné smlouvy plnil její předchůdce, tj. částku částka, a žalovaná má povinnost tuto částku vrátit. Soud zjistil, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci zaplatila částku částka, tedy částku vyšší než by měla vrátit, soud proto žalobu žalobkyně v plném rozsahu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení ve výroku II soud rozhodoval podle , , když žalovaná by jakožto plně procesně úspěšný účastník řízení měla nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.

Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.