Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
23 C 107/2024-50
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 47 462,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4 647,73 Kč, úrok ve výši 2 761,02 Kč a dále ve výši 11,50 % ročně z částky 45 102,84 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 498,96 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 45 102,84 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 815,11 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 663 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4 647,73 Kč, úrok ve výši 2 761,02 Kč a dále ve výši 11,50 % ročně z částky 45 102,84 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 498,96 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 45 102,84 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 42 815,11 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 663 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 47 462,84 Kč spolu s úrokem ve výši 2 761,02 Kč a dále ve výši 11,50 % ročně z částky 45 102,84 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 498,96 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 45 102,84 Kč za dobu od 6. 10. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 14. 11. 2022 uzavřena Smlouva o úvěru reg. č. 99037991634 (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,50 % ročně, poplatky a pojištěním v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 689 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje dnem 25. 12. 2022, přičemž poslední splátka ve výši 1 659,80 Kč měla být splacena dne 25. 10. 2025, což byl den konečné splatnosti úvěru. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba. (dále jen VOP) a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele účinné od 1. 11. 2016 (dále jen ÚP), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem ze dne 2. 8. 2023 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 1. 8. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 45 102,84 Kč, na úroku částku 2 761,02 Kč, na úroku z prodlení částku 498,96 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 360 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti o úvěru reg. č. žádosti 99037991634 ze dne 14. 11. 2022, Smlouvy o úvěru reg. č. 99037991634 ze dne 14. 11. 2022, Standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 11. 2022, transakční historie úvěrového účtu, Výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 2. 8. 2023 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 7. 8. 2023, Sazebnku právnická osoba. pro občany účinného od 1. 9. 2021, Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 11. 2016, Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba. účinných od 4. 12. 2019, Oznámení právnická osoba. o úrokových sazbách v českých korunách účinného od 1. 11. 2022, výpisu z úvěrového účtu č. ú. Anonymizováno za období od 14. 11. 2022 do 26. 4. 2023, výpisu z registru BRKI/NRKI, posouzení úvěryschopnosti – reportu průběhu schvalování reg. č. 99037991634 včetně prohlášení o zdravotním stavu, opisu z běžného účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. č. ú. Anonymizováno za období od 8. 6. 2022 do 26. 10. 2022 (pouze příchozí úhrady), Předžalobní upomínky ze dne 20. 10. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 20. 10. 2023, výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. č. účtu č. účtu za období od 27. 5. 2022 do 26. 10. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) na základě žádosti o úvěrový produkt dne 14. 11. 2022 Smlouvu o úvěru reg. č. 99037991634, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že dosahuje příjmu ze závislé činnosti ve výši 45 000 Kč měsíčně. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši bezhotovostně dne 14. 11. 2022 převodem peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 689 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje dnem 25. 12. 2022, přičemž poslední splátka ve výši 1 659,80 Kč měla být splacena dne 25. 10. 2025. Součástí smlouvy učinili právnická osoba podmínky právnická osoba. účinné od 4. 12. 2019, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele účinné od 1. 11. 2016, Oznámení právnická osoba. o úrokových sazbách v českých korunách účinné od 1. 11. 2022 a sazebník. Byla sjednána úroková sazba ve výši 11,50 % ročně, výše roční procentní sazba nákladů 12,14 % ročně. Bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 60 Kč měsíčně. Žalovaný souhlasil s tím, že je žalobce oprávněn v případě každého jednotlivého porušení smlouvy dle čl. 9.1. ÚP prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím a smluvními pokutami, jestliže mj. je klient v prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě Smlouvy (čl. 8.1. písm. a) a 9.1. písm. f) ÚP). Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobce dopisem (Výzvou k okamžitému splacení dluhu) ze dne 2. 8. 2023 úvěr zesplatnil ke dni 1. 8. 2023. Tato výzva byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu adresa, byla předána k poštovní přepravě dne 3. 8. 2023 a byla jako nedoručená zásilka dne 7. 8. 2023 vrácena zpět žalobci. Z výpisu z úvěrového účtu, transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný neplatil dohodnuté měsíční splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za měsíce duben až červenec 2023. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v souhrnné výši 7 184,89 Kč. Výpisem z běžného účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. č. účtu č. účtu za období od 27. 5. 2022 do 26. 10. 2022 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. Anonymizováno, přičemž ke dni 14. 11. 2022 činil počáteční zůstatek účtu částku -50 000 Kč jako čerpání úvěru. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 20. 10. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 20. 10. 2023 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu adresa. Žalovaný úvěr včetně poplatků neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 20. 10. 2023.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
11. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 10. 5. 2024, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v interní databázi žalobce, centrálním registru exekucí, insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů MV ČR, prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalovaného č. ú. Anonymizováno na základě dlouhodobého časového období před uzavřením smlouvy, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 45 000 Kč, pracovní poměr hlavní u zaměstnavatele obch. spol. Anonymizováno. a další pracovní poměr u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba., dále uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, má náklady spojené s bydlením ve výši 4 000 Kč měsíčně a další výdaje ve výši 3 000 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu, který vychází ze skóringového modelu a demografických dat (včetně aktuálních údajů životních nákladů a paušálních výdajů ve výši zákonného životního minima) na částku 37 884 Kč měsíčně. Žalobce prověřil pravidelné splátky úvěru z interních systémů a databáze dlužníků a zjistil, že žalovaný měl v době žádosti další závazky u žalobce se splátkou ve výši 11 891 Kč měsíčně a závazky u jiných poskytovatelů se splátkou 5 500 Kč měsíčně; po odečtení shora uvedené částky od deklarovaného příjmu žalovaného měl žalovaný k dispozici částku 7 116 Kč, která dle tvrzení žalobce byla dostatečná pro pokrytí existenčních výdajů žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výpisu z účtu žalovaného. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, nezkoumal typ bydlení ani netrval na doložení skutečné výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku individuálních výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. statistických údajů a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020. OPR-Finance s.r.o. v. GK., ve věci C-679/18).
12. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků, dlužných poplatků a dlužného pojistného.
13. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 7 184,89 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci ze smlouvy o úvěru částku 42 815,11 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 73,59 % a jeho neúspěch 26,41 %. Ve výši rozdílu (47,18 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 4 663 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 899 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 1 500 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč a z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní služby ve výši 3 020 Kč (účast na jednání před soudem) dle ust. § 7 vyhlášky a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč k jednomu úkonu právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v Brně k jednání soudu do Karviné a zpět, a to za 5 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 500 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 316 km cesty z Brna do Karviné a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,7 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 38,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb. , kdy tyto cestovní výlohy činí částku 2 457,60 Kč. Tyto náklady za ztrátu času a cestovní výlohy požadoval v rozsahu 1/2, jelikož se účastnil jednání u soudu v zastoupení žalobce téhož dne ve dvou věcech, tj. ve výši 1 478,80 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 10. 5. 2024, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Celkové náklady řízení tak činí částku 9 883,50 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 47,18 % činí částku 4 663 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).