Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 106/2024-14
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem Anonymizováno
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši právnická osoba Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky právnická osoba Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám tituly před jménem Anonymizováno, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , právnická osoba, Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky , právnická osoba, Kč od , datum, do zaplacení.II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a od , datum, do zaplacení z částky , částka, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta se sídlem , adresa, .
Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala toho, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku právnická osoba Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Této částky se žalobkyně domáhala z titulu nesplaceného úvěru sjednaného ve smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, uzavřené mezi ní a žalovaným, když žalovaný na úvěr ve výši právnická osoba Kč neuhradil ničeho. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
Žalovaný se k žalobě vyjádřil při ústním jednání, kdy uvedl, že je pravdou, že si úvěr ve výši právnická osoba Kč vzal, a že je připraven poskytnuté peníze vrátit.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku právnická osoba Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit nejpozději datum, a to spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka. Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu vyzývala.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě neuvedla ničeho, přičemž ani z důkazů soudu předložených nevyplynulo, že by žalobkyně před poskytnutím předmětného úvěru nějakým způsobem zkoumala zejména příjmy a výdaje žalovaného.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku právnická osoba Kč. Jelikož žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, má povinnost vydat žalobkyni celou částku právnická osoba Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která byla ve věci úspěšná. Náklady řízení představují odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po částka, celkem částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů (dále jen „advokátní tarif “), náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby po částka, celkem částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. je odměna a náhrada hotových výdajů zvýšena o 21 % DPH, tj. o částku částka, jelikož právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).