Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 347/2023-18
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 78 757,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 757,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 805,88 Kč za dobu od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 114,6 Kč za dobu od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 698,21 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 19 704 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 757,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 805,88 Kč za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 114,6 Kč za dobu od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 698,21 Kč od , datum, do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 19 704 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 757,33 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela. Žalobkyně dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. tel. číslo, jejíž nedílnou součástí byl Sazebník poplatků, na podkladě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, což splnila dne datum, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 1 692,26 Kč (složená z jistiny, úroku a poplatků), když úrok byl mezi stranami dohodnut na 14,90 % p. a., a to počínaje dnem datum, čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, pročež žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr za splatný v celé výši dopisem ze dne datum, přesto žalovaný úvěr nesplatil. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 75 892,33 Kč, smluvního úroku z jistiny ke dni splatnosti ve výši 4 805,88 Kč (výsledný nezaplacený úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách), smluvních poplatků ve výši 2 865 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši 5 114,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 80 698,21 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného, tak, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaný, které konfrontovala s výpisy z běžného účtu, který měl u ní žalovaný veden a v dalším odkázala na předložené listinné důkazy. žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně postupovala při uzavírání smlouvy s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z uvedené smlouvy předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavil žalovaný, byť byl řádně a včas předvolán, který svou nepřítomnost u jednání nijak neomluvil. Stejně tak se nedostavila žalobkyně a její zástupce, který se z nařízeného jednání řádně omluvil. Vzhledem k uvedenému soud konal jednání v nepřítomnosti účastníků řízení a zástupce žalobkyně.
4. Z listin y označené jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Express půjčka ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 80 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal finanční prostředky vrátit formou měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 84 ve výši 1 539,26 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 1 169,71 Kč. Součástí dohody bylo i pojištění. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu 14,90 %.
5. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr za splatný ke dni datum. Celková dlužná částka ke dni oznámení činila 83 768,65 Kč s tím, že smluvní úrok je 4 805,88 Kč, dlužné poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady za upomínání činí 2565 kč + 300 Kč. Dlužnou částku žalobkyně požadovala uhradit do datum. Podle kopie poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán dne datum.
6. Výzvou ze dne datum a kopií podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dluhu a zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum.
7. Výpisem z úvěrového účtu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nezaplatil jistinu 75 892,33 Kč, smluvní úrok 4 805,88 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny 3 386,39 Kč a dále mu byly naúčtovány poplatky v souhrnné výši 2 865 Kč. Zejména však bylo z výpisu zjištěno, že částka 80 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne datum.
8. Ze Žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný ke své osobě uvedl, že má střední vzdělání, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, bydlí ve vlastním a jeho průměrný čistý příjem za poslední 3 měsíce činí 32 256 Kč.
9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za dobu od října 2021 do ledna 2022 soud zjistil, že na jeho účet pravidelně docházela mzda ve výši, jak uvedl v žádosti. Z výpisu z účtu je dále zřejmé, že žalovaný nebýval v mínusu, na konci měsíce mu zůstávala částka v řádu několika tisíců korun. Na výpise se objevují jak trvalé platby, tak běžné úhrady např. za potraviny. Dále je třeba upozornit na trvalý příkaz na splátku úvěru ve výši 3 378,55 Kč a dále čerpání úvěru ve výši 350 000 Kč.
10. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaný v Žádosti o úvěr ze dne datum. tyto údaje žalobkyně konfrontovala s informacemi z interních a externích databází, od příjmů odečetla splátkové a nesplátkové výdaje. zohlednila životné minimum a normativní náklady na bydlení. Žalovaný deklaroval příjem 32 256 kč měsíčně, který si ověřila z výpisu z běžného účtu. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 0 Kč, přičemž ale bylo zjištěno, že má interní splátky 4 616,37 Kč a externí závazky ve výši 6 690 Kč.
11. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru soud zjistil, že byly součástí shora citované smlouvy o úvěru a že v čl. 13 písm. b) si strany ujednaly, že případem porušení je, když se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky. Následky porušení, pak byly ujednány v čl. 14 podmínek tak, že banka byla oprávněna prohlásit závazek klienta za ihned splatný a požádat klienta o předčasné splacení závazku tak, že o svém rozhodnutí klienta pásemně vyrozumí a sdělí mu den, k němuž prohlásila závazek za splatný.
12. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.
13. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne datum se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 80 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal finanční prostředky vrátit formou měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 84 ve výši 1 539,26 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 1 169,71 Kč. Součástí dohody bylo i pojištění. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu 14,90 %. Součástí písemné dohody byly i Produktové podmínky, které umožnily žalobkyni v případě prodlení žalovaného se splacením jakéhokoliv závazku, prohlásit dlužnou částku za okamžitě splatnou. Žalobkyně svou povinnost z dohody splnila, když částku 80 000 Kč poskytla žalovanému dne datum. Jelikož žalovaný přestal plnit splátky, využila žalobkyně zmíněného práva a úvěr zesplatnila ke dni datum a informovala o tom žalovaného dopisem ze dne datum s tím, že celková dlužná částka ke dni oznámení činila 83 768,65 Kč, smluvní úrok je 4 805,88 Kč, dlužné poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady za upomínání činí 2565 kč + 300 Kč. Dlužnou částku žalobkyně požadovala uhradit do datum. Toto žalovaný neučinil a nereagoval ani na výzvu před podáním žaloby, kterou mu zaslal zástupce žalobkyně dne datum. Před sjednáním dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaný v Žádosti o úvěr ze dne datum. Tyto údaje dále konfrontovala s informacemi z interních a externích databází, od příjmů odečetla splátkové a nesplátkové výdaje, zohlednila životní minimum a normativní náklady na bydlení. Žalovaný deklaroval příjem 32 256 Kč měsíčně, který si ověřila z výpisu z běžného účtu. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 0 Kč, přičemž ale bylo zjištěno, že má interní splátky 4 616,37 Kč a externí závazky ve výši 6 690 Kč. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti disponovala výpisem z běžného účtu žalovaného za dobu od října rok do uzavření dohody, ze kterého si tak mohla ověřit, že na něj opravdu přichází pravidelně žalovaným udávaná výplata. Dále z výpisu z účtu byly zřejmé trvalé platby žalovaného, tak běžná platby na potraviny a dále také to, že žalovaný nebýval v mínusu, na konci měsíce mu zůstávala částka v řádu několika tisíců korun. Na výpise se objevují jak trvalé platby, tak běžné úhrady např. za potraviny.
14. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je po právu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 80 000 Kč. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky poskytla žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU “), jelikož i úvěr je tzv. spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU ).
15. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 .
16. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu, má soud za to, že žalobkyně dostála povinnostem, které jí ukládá ZSU a zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když sice nezjistila od žalovaného konkrétní výši výdajů, nicméně měla k dispozici výpis z jeho běžného účtu za dostatečně dlouhé období, ze kterého byly patrné, jak trvalé, tedy každoměsíční platby, tak také splátky a v neposlední řadě i jeho běžné výdaje zejména na potraviny. Pokud se týká příjmu, tak tyto se shodovaly s tvrzeními žalovaného obsaženými v Žádosti o úvěr a soud proto považoval postup žalobkyně i v tomto směru za dostatečný. Žalobkyně taktéž správně přihlédla k informacím z bankovních a nebankovních registrů a počítala i s údaji o životním minimu a náklady na bydlení, které lze všechny považovat za jakýsi doplňkový institut pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
17. Jak bylo již shora uvedeno, žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, nicméně žalovaný následně neplatil dohodnuté splátky dluhu řádně a včas, pročež jej žalobkyně v souladu s ujednáním v produktových podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, vyzvala k uhrazení celého zbytku dluhu, což žalovaný neučinil. Žalovaná proto důvodně požaduje dlužnou jistinu spolu s dlužnými poplatky, kapitalizovaným příslušenstvím a dále zákonným úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá zákonné výši dle § 1970 o. z. a soud proto nemohl jinak než žalobě zcela vyhovět.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 3 151 Kč a dále z odměny za zastupování advokátem za 3 úkony právní pomoci po 4 260 Kč podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „AT “) za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku, sepis žaloby, tj. celkem 12 780 Kč, za každý z těchto úkonů náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT , tj. 900 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala,že její zástupce je registrovaným plátcem DPH, náleží jí náhrada za 21% DPH ve výši 2 873 Kč (z částky 13 680). Celkem náklady řízení činí 19 704 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
19. Při určení lhůty k plnění soud v obou výrocích rozsudku postupoval podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k jinému postupu neshledal podmínky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.