Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 146/2024-21

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 190 186,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky ve výši 186 391,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 186 391,15 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 795 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky ve výši 186 391,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 186 391,15 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, částečně zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 795 Kč od 14.11.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 190 186,15 Kč s přísl. Dle tvrzení žalobkyně byla dne 24. 3. 2016 mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. adresa na jejímž základě byl žalované vyplacen úvěr ve výši 197 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, kdy se dostal do prodlení s úhradou splátky 15. 11. 2016. Následně byla žalovaná upomínána, nicméně žalovaná již neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení žalované částky představující zesplatněnou jistinu a zákonný úrok z prodlení.

právnická osoba výzvě soudu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, kdy nadále požaduje pouze reálné bezdůvodné obohacení ve výši 3 795 Kč, neboť na účet žalované vyplatila částku 42 500 Kč a žalovaná již uhradila částku 38 705 Kč. Vzhledem k výše uvedenému soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. zastavil.

3. Žalovaná se nevyjádřila.

4. Podle rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. adresa ze dne 24. 3. 2016 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v částce 197 000 Kč, kdy se žalovaná zavázala takto získané peněžní prostředky vrátit společně s úrokem v celkové výši 176 005 Kč, tedy vrátit celkovou částku 373 005 Kč, ve splátkách po 3 885 Kč. Úvěrovaná částka měla být žalované vyplacena na její bankovní účet. Rovněž bylo sjednáno, že částka 196 889 Kč bude žalobkyní započtena vůči pohledávce ze smlouvy č. adresa, jež byla žalobkyní s žalovanou sjednána.

6. K výzvě soudu, aby žalobkyně tvrdila a prokázala, že byla zjišťována tzv. úvěruschopnost žalované vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, kdy spor následně vymezila pouze co do výše zapůjčených, dosud reálně nevrácených peněžních prostředků ve výši 3 795 Kč, kdy z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuty peněžní prostředky v částce 42 500 Kč, kdy žalovaná uhradila částku 38 705 Kč.

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky řízení byla dne 24. 3. 2016 uzavřena smlouva č. adresa, na jejímž základě měla žalovaná získat peněžní prostředky v částce 197 000 Kč a tyto žalobkyni vrátit s úrokem v částce 176 005 Kč po splátkách ve výši 3 885 Kč. Žalovaná od žalobkyně fakticky převzala částku 42 500 Kč. Následně žalovaná žalobkyni vrátila peněžní prostředky v částce 38 705 Kč.

8. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela ji jakožto spotřebitel dle o. z., proto se na věc vztahuje i , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

10. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle d. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr právnická osoba pak ve věci sp. zn. C–679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.

11. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouva o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.

12. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost nezkoumala.

13. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žalobkyně porušila § 86 z. s. ú., a proto je shora uvedená smlouva neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy je tak namístě uzavřít, že předmětnou částku vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez právního důvodu, čímž se žalovaná bezdůvodně obohatila, je proto povinná částku, o kterou se bezdůvodně obohatila ve výši 3 795 Kč, dle § 2991 o. z. vrátit. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Jelikož žalobkyně nárok přesahující výši bezdůvodného obohacení vzala zpět, je tímto vypořádán celý nárok v žalobě uplatněný.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle věta první , žalobkyně zavinila zastavení řízení (úspěšná byla pouze co do nepoměrně malé částky), byla by proto povinna hradit náklady řízení žalované. Té však v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.