Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 493/2023-36

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci

žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 45 448 Kč s příslušenstvím

částečně rozsudkem pro uznání

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku a poplatek správci, vztahující se k bytové jednotce č. Anonymizováno, zapsané na LV č. hodnota, nacházející se v budově č.p. Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. hodnota, zapsané na LV č. hodnota, vše v katastrálním území adresa, katastrální pracoviště adresa. Žalobce odůvodňuje svou žalobu tím, že žalovaný jakožto výlučný vlastník bytové jednotky č. Anonymizováno specifikované výše a spoluvlastnického podílu na společných částech pozemku a domu ve výši Anonymizováno byl povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku a poplatek správci. Žalovaný byl tak za období od Anonymizováno povinen zaplatit částka (příspěvek na správu domu a pozemku a poplatek správci) a částka (zálohy za služby), žalovaný však na tyto částky neuhradil ničeho. Kromě částky ve výši částka žádal žalobce přiznání úroku z prodlení z žalované částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný ve vyjádření došlém soudu dne datum uvedl, že žalovanou částku jako svůj závazek uznává a po propuštění z výkonu trestu je připraven jej uhradit. Nesouhlasil však s vyčíslením úroků z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Poukázal na to, že žalobce měl vědomost o tom, že žalovaný je ve výkonu trestu, přesto mu doručoval na adresu trvalého pobytu. K narovnání tak dle žalovaného mohlo dojít mimosoudní cestou a bez navyšování o náklady řízení.

3. Žalobce na to reagoval tím, že navrhuje vydání rozsudku pro uznání a navrhnul, aby dlužná částka byla splácena měsíčně po částka a náklady řízení po částka. Počátek plnění pak navrhnul stanovit po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek v případě neplnění. Ohledně nákladů řízení uvedl, že žalobce neměl vědomost o výkonu trestu odnětí svobody žalovaného a že není možné přenášet náklady spojené s uplatněním pohledávky na žalobce.

4. Žalovaný k tomu uvedl, že jeho přítelkyně měla předsedkyni žalobce informovat o jeho nástupu k výkonu trestu odnětí svobody. Ohledně možnosti úhrady dluhu uvedl, že bude schopný jeho úhrady v hotovosti najednou po propuštění z výkonu trestu dne datum, neboť má v plánu prodat část zděděné nemovitosti (spoluvlastnický podíl zděděný po matce).

5. Podle ustanovení , (dále jen „ ”), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Protože žalovaný výslovně uznal žalovanou jistinu a žalobce navrhnul vydání rozsudku pro zmeškání ohledně tohoto uznání, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Podle ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( , 2). Podle ustanovení připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.

6. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – nárok z titulu dlužných plateb souvisejících s užíváním bytové jednotky – umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu ), proto bylo žalobě vyhověno částečným rozsudkem pro uznání ohledně žalované jistiny (výrok I.).

7. O zbývající části předmětu řízení, tedy zákonném úroku z prodlení, soud rozhodnul bez nařízení jednání, neboť s tímto postupem účastníci souhlasili.

8. Na základě předložených listin měl soud existenci dluhu (jistiny) za prokázanou, což ostatně vyplynulo i ze samotného uznání žalovaného. Z předložené tabulky plateb za Anonymizováno Anonymizováno vyplývá, že splatnost měsíčních plateb nastávala 25. den příslušného měsíce. Žalovaný žádal soud o jeho prominutí, neboť nebyl obeslán na adresu věznice, byť žalobce věděl o tom, že vykonává trest odnětí svobody. Soud na tomto místě uvádí, že není v jeho pravomoci „prominout“ úrok z prodlení. Soud je vázán zákonem, který v tomto případě stanoví v , : „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ V je dále stanoveno: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

9. Z citovaných ustanovení plyne, že uplatnění nároku na úrok z prodlení je v dispozici věřitele (žalobce). Pokud je jeho nárok oprávněný, soud musí tento nárok přiznat. Soud pak dospěl k závěru, že v daném případě žalobcův nárok je po právu, neboť žalovaný je s dílčími platbami v prodlení a za toto prodlení je odpovědný (prodlení nevzniklo z důvodu prodlení věřitele – typicky v situaci, kdy by žalobce odmítal převzít dlužnou částku). Z tohoto důvodu soud rozhodnul tak, jak je stanoveno ve výroku II., neboť žalobce požadoval přiznání úroku z prodlení souhrnně až od datum. Výše zákonného úroku z prodlení pak byla určena na základě

10. Co se týče žádosti o odložení povinnosti k platbě přiznaných plateb, soud dospěl k závěru, že není vůči věřiteli (žalobci) přiměřené, aby byla povinnost zaplatit dlužnou částku odsunuta až do termínu propuštění žalovaného z výkonu trestu odnětí svobody. Soud vyšel z toho, že je primárně odpovědností žalovaného, aby zajistil, že platby spojené s vlastnictvím předmětného bytu budou včas a řádně zaplaceny. Nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby trpěl případné soudní určení, že dluh bude moci uplatňovat až téměř za rok od vydání rozsudku. Navíc za situace, kdy se žalovaný do uvedené nepříznivé situace dostal vlastním zaviněním tím, že páchal trestnou činnost. Dle platí, že obecná lhůta k plnění činí tři dny od právní moci rozsudku, její prodloužení či umožnění plnění ve splátkách je pak možné z objektivních důvodů, kdy se žalovaný dostane do nepříznivé situace bez vlastního přičinění (např. náhlé zhoršení zdravotního stavu). Situace, kdy žalovaný vykonává trest odnětí svobody, ale za objektivní okolnost považovat nelze, protože se do ní dostal vlastním (subjektivním) přičiněním (shodně např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

11. Obdobný závěr pak soud učinil ve vztahu k nákladům řízení. Ve smyslu přiznal jejich plnou náhradu v řízení zcela úspěšnému žalobci. Neztotožnil se s názorem žalovaného, že by náklady řízení nevznikly, pokud by byl obeslán na adresu věznice, v níž vykonává trest. Pokud by žalobce měl zájem řešit situaci smírně, nic mu nebránilo, aby tuto skutečnost oznámil soudu a s žalovaným o možnostech úhrady jeho dluhů zahájil mimosoudní jednání. Na místo toho žalobce setrval na žalobním návrhu. Takový procesní postup je plně v dispozici žalobce a soud ho musí respektovat. Pokud tedy nárokuje přiznání náhrady nákladů řízení, je tento nárok po právu, neboť v řízení byl úspěšný. Na místě není ani aplikace , který stanoví, že: „Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.“ Smyslem uvedeného ustanovení je ochrana před šikanou ze strany věřitelů a prevence před zbytečnými spory (zejména v případech tzv. bagatelních dluhů – typicky za jízdu na černo). V daném případě je pak zřejmé, že by k podání žaloby ze strany žalobce došlo bez ohledu na skutečnost, zdali by mu byla předžalobní výzva skutečně doručena do věznice, či nikoliv. Navíc nelze v daném případě konstatovat, že by žalobce byl „predátorským věřitelem“, jehož hlavní motivací by bylo zejména přiznání náhrady nákladů řízení.

12. Soud tedy přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti rozsudku pro uznání (výroku I.) lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolacím důvodem mohou být jen vady uvedené v , totiž že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud, rozhodoval vyloučený soudce nebo soud byl nesprávně obsazen, nebo že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání uvedené v

Proti zbývajícím výrokům lze podat odvolání ve shora uvedené lhůtě bez shora uvedeného omezení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.