Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
13 C 38/2023
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 118 00 Praha 1
zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátkou
se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0
bytem Adresa zainteresované osoby 2/0
pro zaplacení 73 578 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 834 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se, co do zaplacení částky 28 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 73 578 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, částky 1 223,67 Kč a úroku ve výši 38,8 % ročně z částky 65 657,46 Kč od 21. 6. 2023 do dosažení částky 222 393 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 834 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se, co do zaplacení částky 28 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 73 578 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, částky 1 223,67 Kč a úroku ve výši 38,8 % ročně z částky 65 657,46 Kč od 21. 6. 2023 do dosažení částky 222 393 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit jí celkem 78 660 Kč spolu s tam specifikovaným příslušenstvím a dále, aby uložil žalované nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně k věci uvedla, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (e-mail) dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen jako „Smlouva o úvěru“), na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 68 000 Kč, k vyplacení předmětné částky žalované přitom došlo téhož dne. Dále žalobkyně uvedla, že se žalovaná zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 62,08 % ročně ve 48 splátkách po 3 861 Kč počínaje měsícem říjnem 2022. Pokud jde o způsob uzavření Smlouvy o úvěru, uvedla žalobkyně, že tuto žalovaná podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl zaslán. Následně bylo žalované zasláno oznámení o schválení úvěru na e-mailovou adresu, které obsahovalo informace o základních paramentech úvěru, přílohu tvořil také splátkový kalendář, toto bylo žalované zasláno také na dodejku. Schopnost úvěr splácet žalobkyně, dle svých tvrzení, prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů a uzavřela, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Dále uvedla, že na základě scoringu bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli v době žádosti evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a obchodník, jednající se žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni datum, když žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalobkyni pouze 23 166 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné splátky a současně ji upozornila na možnost zneplatnění úvěru, následně jí oznámila, že došlo ke zesplatnění úvěru, nad to žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.
2. K návrhu žalobkyně pak soud řízení částečně zastavit o částku 3 794 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 794 Kč ve výši 15% ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, o částku 64,42 Kč a o úrok 23,28% ročně z částky 65 657,46 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, o čemž soud rozhodl usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum.
3. Žalovaná se k projednávané žalobě vyjádřila a navrhla, aby jí soud uložil povinnosti zaplatit žalobkyni zbývající část jistiny ve splátkách, neboť s ohledem na její majetkové poměry není schopna tuto uhradit najednou. Dále žalovaná namítala, že Smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou pro hrubý rozpor parametrů smlouvy s dobrými mravy a nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit řádně její úvěruschopnost. Dále má žalovaná pochyby o tom, zda vůbec byla Smlouva o úvěru řádně sjednána, neboť byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalovaná dále uvedla, že při uzavírání smlouvy neměla dostatečné zkušenosti ani informace o finančním trhu a Smlouvu o úvěru, s ohledem na výši úrokové sazby, však považuje za nemravnou a v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti také uvedla, že tvrzenou neplatnost z důvodu nemravně vysokých úrokových sazeb nelze zhojit ani případným snížením, respektive zpětvzetím, požadovaného nároku v soudním řízení, jak v nyní projednávané věci učinila žalobkyně. Žalovaná dále namítala, že sankční mechanismus ve smlouvě o úvěru je ve svém důsledku pro spotřebitele likvidační, neboť na první pohled není zřejmé, že jde o sankce, respektive smluvní úrok z prodlení, který několikanásobně převyšuje zákonný limit, proto je nezákonný, ale i nemravný. Dále žalovaná namítala, že žalobkyně nedostatečně zkoumala její úvěruschopnost, což považuje za další důvod, proč je Smlouva o úvěru neplatná. K tomu uvedla, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru požadovala doložení občanského průkazu a výpisu z účtu obsahující její příjmy, naopak její výdaje nikdo nezkoumal. K tomu dále uvedla, že měla příjem ze zaměstnání, ale byla těhotná a současně neodhadla správně své platební schopnosti, nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Na základě výše uvedeného žalovaná uzavřela, že vzhledem k tomu, že Smlouva o úvěru je absolutně neplatná, vzniklo žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení nesplacené části jistiny.
4. Z listin y označené jako úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že mezi povolené činnosti žalobkyně patří mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
5. Z listin y nazvané návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru č. hodnota soud zjistil, že tato je datována dnem datum. Na místě podpisu žalované je zde uveden kód Anonymizováno. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet č. č. účtu částku 68 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaná zaplatit žalobkyni činí 185 328 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 62,08 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po 3 861 Kč splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Pro níže vyložený právní názor soud z této listin y žádná další skutková zjištění nečinil. Z přiložené listin y nazvané předsmluvní formulář soud zjistil, že se jedná o standardní evropskou informaci o spotřebitelském úvěru, která obsahuje informace o parametrech úvěru, jeho splácení, sankcích atp. Z listin y nazvané prohlášení klienta se pak podává, že žalovaná byla seznámena se zněním všech dokumentů, povinnými informacemi, je si vědoma výše úroků, nenachází se v úpadku a nemá dluhy. Na místě podpisu žalované je zde opět kód Anonymizováno. Z listin y nazvané dodatek č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že upravuje způsob uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy že žalované bude na sdělený účet poukázána 1 Kč s variabilním symbolem, kterým žalovaná smlouvu potvrdí. Na místě podpisu žalované je zde opět kód Anonymizováno. Z listin y označené jako podpis na dálku soud zjistil, že tato popisuje postup při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z listin y označené jako oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota soud zjistil, že tato obsahuje informace o parametrech spotřebitelského úvěru, jeho splácení, sankcích. Z listin y označené jako splátkový kalendář ke Smlouvě o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že obsahuje seznam všech splátek s určením data splatnosti, ale informace o tom, která část splátky připadá na úroky a která na jistinu.
6. Z listin y označené jako základní informace o klientovi soud zjistil, že se jedná smlouvu č. hodnota, jde zde uveden telefonický kontakttel. číslo, e-mailová adresa e-mail, č. účtu č. účtu, datum žádosti datum.
7. Z listin y označené jako důkaz o odeslání 1Kč soud zjistil, že se jedná o dokument žalobkyně související se smlouvou č. hodnota, kdy na účet č. č. účtu byla dne datum poukázána 1 Kč pod variabilním symbolem var. symbol. Z přiložené listin y označené jako zaslaná SMS soud zjistil, že se také jedná o dokument žalobkyně, která na tel. č. tel. číslo odeslala SMS obsahující popis postupu a využití variabilní symbolu, kterým je označena platba ve výši 1 Kč zaslaná na účet klienta. Z listin y označené jako důkaz o přijaté SMS bylo zjištěno, že se jedné o dokument žalobkyně související se smlouvou č. hodnota, obsahující text přijaté SMS zprávy.
8. Z listin y označené jako doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla poukázána částka 68 000 Kč, a to dne datum.
9. Z přiloženého scanu občanského průkazu pak soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalované.
10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že k dotazu na rodné číslo žalované ji tento registr dne datum ztotožnil. Dále bylo zjištěno, že žalovaná zde má CBS skóre Anonymizováno, což je dle legendy řazeno do kategorie I., tj. Anonymizováno
11. Z listin y nazvané hodnocení klienta bylo zjištěno, je zde zaznamenáno, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem částka od zaměstnavatele – adresa, je Anonymizováno, ale Anonymizováno, má vzdělání Anonymizováno jejími výdaji je životní minimum částka, výdaje na bydlení činí částka, její měsíční výdaje tak činí 8 Anonymizováno a žalované měsíčně zbývají volné zdroje ve výši částka. Na místě podpisu žalované je zde opět kód Anonymizováno.
12. Z listin y nazvané karta klienta soud zjistil, že žalobkyně od žalované eviduje úhradu splátky dne datum, datum datum, datum, datum a datum, vždy po 3 861 Kč.
13. Z vybraných pohybů na účtu žalované ze dne datum soud zjistil, že žalované na účet č. č. účtu v době od Anonymizováno přicházely úhrady od Anonymizováno, a to v průměru ve výši částka.
14. Z dodejky od zásilky zaslané žalobkyní adresované žalované bylo zjištěno, že tuto si žalovaná převzala dne datum, z dodejky není zřejmé, co bylo obsahem zásilky.
15. Z dopisu ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.
16. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že jím žalobkyně oznamovala žalované, že pro její prodlení se splácením došlo k automatickému zesplatnění celého zůstatku úvěru podle smlouvy č. hodnota, a to v celkové výši 77 372 Kč.
17. Z dopisu ze dne datum označeného jako předžalobní výzva soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru a vyzývala ji k zaplacení jistiny ve výši 75 774,92 Kč (původní jistina 65 657,46 Kč a přirostlý úrok 10 117,46 Kč), smluvní pokuty ve výši 998Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč, smluvní pokuty vypočítané ke dni vyhotovení výzvy ve výši 681,93 Kč, úroku z poskytnutí úvěru z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru ve výši 65 657,46 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení, a to nejpozději do 7 dnů od data odeslání oznámení, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.
18. Z podacího archu ze dne datum soud zjistil, že toho dne žalobkyně zasílala žalované zásilku č. RR Anonymizováno hodnota a Anonymizováno hodnota.
19. Z e-mailové korespondence uskutečněné mezi žalovanou a žalobkyní z období od měsíc do měsíc, rok soud zjistil, že touto se žalovaná pokoušela o smírné vyřešení nyní projednávané záležitosti.
20. Z návrhu na zahájení řízení podávaného u Finančního arbitra a z usnesení Finančního arbitra ze dne datum, č.j. Anonymizováno, soud zjistil, že řízení bylo zastaveno, neboť návrh byl nepřípustný. Finanční arbitr ve věci projednával návrh žalované, kterým se domáhala určení neplatnosti Smlouvy o úvěru s odůvodněním, že žalobkyně neposoudila její úvěruschopnost a smluvní odměna je nepřiměřená, resp. v rozporu s dobrými mravy.
21. Z listin y označené jako Návrh smírného řešení datované dne datum soud zjistil, že tímto žalovaná navrhovala žalobkyni způsob smírného řešení sporu, současně žalovaná zdůvodnila, z jakých důvodů považuje Smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobkyni žádala o umožnění splácet dluh na jistinu ve splátkách po 1 000 Kč.
22. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice dne datum uzavřely smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet částku 68 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 62,08 % ročně v celkem 48 měsíčních splátkách po 3 861 Kč splatných vždy do každého 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 185 328 Kč. Žalobkyně dne datum sjednané peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaná jí zaplatila pouze 23 166 Kč, a to splátkou ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, dále neuhradila ničeho, v důsledku čehož jí žalobkyně adresovala několik upomínek s upozorněním na zesplatnění úvěru a dále informaci, že úvěr byl zesplatněn. Žalobkyně pak žalované v tzv. předžalobní upomínce oznámila, že jelikož se dostala do prodlení delšího 65 dnů, stal se celý zůstatek úvěru ke dni datum splatným. V době uzavření smlouvy byla žalovaná zaměstnána v zaměstnání, s čistým měsíčním příjmem cca částka, což doložila přehledem transakcí za měsíce od měsíc, rok do měsíc, rok. Žalobkyně pak ohledně výdajů žalované vycházela z životního minima ve výši 4 620 Kč a nákladů na bydlení ve výši 4 018 Kč s tím, že žalované zbývají volné zdroje ve výši částka. Žalobkyně pak žalovanou dále prověřila v registru SOLUS a nebankovním registru klientských informací, kde bylo zjištěno CBS skóre Anonymizováno, což znamená Anonymizováno.
23. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd.. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).
28. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů, které jí žalovaná sdělila, s čímž se nespokojila a osobu žalované lustrovala v nebankovním registru klientských informací, registru SOLUS a příjmy žalované ověřila přehledem transakcí. Přitom dospěla k závěru, že žalovaná má čistý měsíční příjem částka, výdaje jen částka a měsíčně jí tak zbývá částka volných zdrojů. Ohledně výdajů žalované žalobkyně počítala jen s údajem o životním minimu, aniž zjišťovala skutečné výdaje žalované, stejně jako výdaje na bydlení a další výdaje, které nikterak neověřovala. Soud považuje takové úvahy o výdajích za zcela nedostatečné, neboť by bylo s podivem, pokud by i jen průměrně rozumná osoba s měsíčně takto vysokými volnými zdroji byla ochotna získat úvěr (ve výši jen málo přesahující její volné zdroje) za tak nehorázný úrok, jako byl uveden v uzavřené smlouvě, a to se splatností čtyř let, aniž by získala případný úvěr od kterékoliv banky s úrokem pod 10 % (jak je banky v době uzavření předmětné smlouvy obvykle poskytovaly). Soud považuje takové úvahy o výdajích za zcela nedostatečné. Shora uvedené pak budí dojem, že žalobkyně neměla v úmyslu skutečně prověřit schopnost žalované poskytovaný spotřebitelský úvěr splácet, ale jen vyžádanými doklady v případném soudním sporu doložit, že se o to snažila. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a na uzavřenou smlouvu o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.
29. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 68 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.). Pokud jde o splatnost pohledávky vzniklé z bezdůvodného obohacení, vychází soud z právního názoru Nejvyššího soudu České republiky publikovaného v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33Cdo 3675/2021 , dle kterého v případě, kdy spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možnosti, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany spotřebitele založené zákonem o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně porušila svou povinnost posoudit řádně úvěruschopnost žalované, je důsledkem porušení této povinnosti jednak neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jednak to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Nejvyšší soud dále uvádí, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok na nesplacenou jistinu úvěru, avšak bez dalších smluvených úroků, poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy k plnění, ale od možností dlužníka. Na základě shora uvedeného tedy žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení vzniká až v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s prezentovaným právním názorem Nejvyššího soudu České republiky uzavřel, že žalovaná se nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. nevznikl.
30. Z vyložených důvodů soud shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 44 834 Kč.
31. Povinnost žalované zaplatit žalovanou pohledávku pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaná není netečná, projevila upřímnou snahu žalobou uplatněnou pohledávku uspokojit a její finanční situace umožňuje splátky v této výši. Navržené splátky soud považuje za přiměřené možnostem žalované a zcela v souladu s výše uvedeným názorem soudu.
32. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 28 744 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 73 578 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 6. 2023 do zaplacení, částky 1 223,67 Kč a úroku ve výši 38,8 % ročně z částky 65 657,46 Kč od 21. 6. 2023 do dosažení částky 222 393 Kč, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.
33. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla převážně úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Žalovaná však náhradu náklad řízení nepožaduje, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.