Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 129/2023-23
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 28 072,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 300 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byl povinna zaplatit žalobkyni částku 6 776,36 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 076,36 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky z částky 6 776,36 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 327,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 18 811,68 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku ve výši 9 996,23 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 280 Kč na účet číslo hodnota-hodnota, VS: var. symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 300 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byl povinna zaplatit žalobkyni částku 6 776,36 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 076,36 Kč od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky z částky 6 776,36 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 327,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 18 811,68 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku ve výši 9 996,23 Kč, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 280 Kč na účet číslo , hodnota, -, hodnota, , VS: , var. symbol, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 28 072,59 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas. Splatnost úvěru byla sjednána na datum. Žalovaná uhradila pouze částku 13 700 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 55 308,64 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny ve výši 18 076,36 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 639,30 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 500 Kč, smluvního úroku ve výši 1 257,27 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 084,90 kč a poplatků za vymožení pohledávky ve výši 500 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 638,44, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 3 173,63 Kč, sankčního poplatku ve výši 2 250 Kč a smluvního úroku ve výši 5 193,74 Kč, kdy žalobkyně požaduje toliko nesplacenou jistinu, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Dále již žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, a to ani po výzvě před podáním žaloby ze dne datum.
2. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a k nim předložila důkazy týkající se prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně před poskytnutím úvěru. K tomuto pak žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované byla ověřována prostřednictvím listin prokazujících příjem a výdaje žalované. Konkrétní listiny, a to oznámení o výši vypláceného důchodu Českou správou sociálního zabezpečení a platební doklad SIPO předložila soudu s uvedením, že takto byla bonita klienta dostatečně ověřena.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě tvrzeních uvedených v žalobě a na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě níže jmenovaných listinných důkazů předložených žalobkyní, učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva (smlouva č. hodnota včetně předpisu splátek a standardních informací o spotřebitelském úvěru) a téhož dne byly žalované předány finanční prostředky v hotovosti ve výši 25 000 Kč, a to v místě jejího bydliště. Z této částky žalovaná dosud právní předchůdkyni vrátila částku 13 700 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované a to tak, že výši příjmu ověřil z výše invalidního důchodu třetího stupně ve výši 11 831 Kč, ze kterého je prováděna srážka ve výši 1 542 Kč. Další výdaje v celkové výši 3 550 Kč ověřila žalobkyně z dokladů o zaplacení elektřiny, plynu, nájmu a kabelové TV. (Oznámení ČSSZ ze dne datum, Platební doklad SIPO-HOTOVOST na měsíc duben Anonymizováno). Žalovaná dále uvedla, že je rozvedená a nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilým dětem (Žádost o úvěr ze dne datum). Žalovaná tak dosud dluží žalobkyni částky tak, jak požaduje žalobkyně a jak jsou rozepsány v bodě 1. tohoto odůvodnění a současně také ve výroku I. tohoto rozsudku. Ke dni datum byly uvedené pohledávky postoupeny na žalobkyni o čemž byla žalovaná písemně informována. (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a datum). O úhradu dlužné částky byla žalovaná písemně upomínána. (Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní výzva ze dne datum včetně podacího archu)
6. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o smluvním úroku, poplatku za sjednání úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, sjednaných ve smlouvě a dospěl k závěru, že tyto poplatky neměly jinou funkci než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Úroky z půjčky ve výši 21 480 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 25 000 Kč představuje přes 85 % celé jistiny půjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky nepřiměřeně vysoké, dalece přesahující průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky poskytované spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky pro jeho nepřiměřenou výši jako úroky sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání podle § 580 o. z. absolutně neplatná a žalobkyni právo na úhradu těchto poplatků nevzniklo. Přitom podle § 576 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Smlouva o podnikatelském úvěru je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jinými slovy lze neplatnou část smlouvy oddělit jen tehdy, pokud by strana právně jednala i bez ohledu na tuto neplatnou část. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikající subjekt byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně by bez ujednání o úroku (souhrnných poplatcích), tedy odměny za poskytnutí peněz, smlouvu o podnikatelském úvěru neuzavřel. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o podnikatelském úvěru, neboť oddělení této části od smlouvy o podnikatelském úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo (shodně se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
12. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru č. hodnota si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, žalobkyně poskytla dle smlouvy ze dne datum žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 13 700 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 11 300 Kč. Žalovaná byla vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne datum, který jí byl doručován dne datum prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději datum a desetidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uvedená v předmětné výzvě uplynula datum. Soud vyhodnotil desetidenní lhůtu k plnění jako dostatečnou. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 11 300 Kč dne datum a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení, když jeho výše odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
13. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 28 072,59 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 124 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. 5) (tj. 5 % z žalované částky) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 280 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 11 300 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 6 776,36 Kč a 9 996,23 Kč, což je vyšší částka a dále mnohem větší část příslušenství (viz výrok II.). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.