Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
14 C 237/2023-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 12 684 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 050 Kč od 11.2.2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 10 634 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 684 Kč od 1.11.2021 do 10.2.2023 ve výši 8,5 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 634 Kč od 11.2.2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 050 Kč od 11.2.2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 10 634 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 684 Kč od 1.11.2021 do 10.2.2023 ve výši 8,5 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 634 Kč od 11.2.2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 4.11.2023 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 684 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy.
2. Soud návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení a žalobkyni vyzval k doplacení soudního poplatku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, formulářem pro standardní informace, evidenční kartou klienta, přehledem splátek, předžalobní upomínkou a dokladem o odeslání.
5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:
Mezi účastníky byla dne 7.9.2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy úvěrující společnost tedy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit a zaplatit úvěr ve výši 13 000 Kč a zaplatit za to žalobkyni úroky v kapitalizované výši 2 574 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 900 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek, tedy inkasa, částkou 4 160 Kč. Celková dlužná částka ve výši 23 634 Kč měla být ze strany žalovaného zaplacena v 60 týdenních splátkách po 394 Kč s tím, že první splátka byla splatná do 7 dnů od podpisu smlouvy, tedy od 7.9.2020. Žalovaný celkem uhradil 10 950 Kč. Předžalobní výzva ze dne 8.2.2023 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu o odeslání ze dne 8.2.2023, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.
6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, tedy to, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky řádně uzavřena, že úvěrující společnost plnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, v hotovosti poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 13 000 Kč. Z přehledu splátek je zřejmé, že žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil 10 950 Kč. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů, ani vyčíslenou pohledávku. Rovněž nezpochybňoval převzetí finančních prostředků ve výši 13 000 Kč ani úhradu ve výši 10 950 Kč.
7. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. Soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu spotřebitelského úvěru, nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky ve výši 12 684 Kč, ale pouze na částku ve výši 2 050 Kč, když nárok žalobkyně posoudil z titulu bezdůvodného obohacení. Soud v dané věci dospěl k závěru, že úvěrující společnost, tedy žalobkyně, nesplnila povinnosti vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, tedy že se nikoli řádně a dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného. V prvé řadě absentují jakékoliv důkazy, jaké byly skutečně finanční a majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy, tedy před datem 7.9.2020. Žalobkyně spoléhala pouze na informace, dané z evidenční karty klienta, které jí poskytl žalovaný. Žalovaný uvedl, že jeho příjmy v rozhodném období činily průměrně 13 594 Kč a výdaje 9 232 Kč. I pokud by tyto informace se zakládaly na pravdě, byť k tomu nejsou soudu předložené žádné důkazy prokazující skutečné finanční a majetkové poměry žalovaného v rozhodné době, je zcela evidentní, že se úvěrující společnost řádně nezabývala úvěruschopností žalovaného, neboť s ohledem na jeho příjmy a výdaje nebylo dle soudu v možnostech žalovaného hradit řádně splátky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, tedy splátky ve výši 394 Kč týdně, respektive minimálně ve výši 1 576 Kč měsíčně za situace, kdy se jednalo o 4týdenní splátky. Je zřejmé, že finanční a majetkové poměry žalovaného nebyly dobré, nebyl schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy, úvěrující společnost se nikoli řádně a dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného, nezkoumala, zda je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy, neboť pokud by řádně zohlednila příjmy a výdaje žalovaného v rozhodném období, musela by učinit jiný závěr o jeho majetkových poměrech, tedy to, že není schopen hradit řádně závazky vyplývající ze smlouvy. Jak v řízení vyšlo najevo, neboť žalovaný celý splátkový kalendář nedodržel, na smlouvu uhradil pouze 10 950 Kč. Vzhledem k tomu, že soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2991 odst. 2 obč. zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení zbývající části jistiny, tedy částku ve výši 2 050 Kč. Byl-li na základě smlouvy žalovanému poskytnuty finanční prostředky představující úvěr ve výši 13 000 Kč, žalovaný doposud uhradil 10 950 Kč, zbývá na úhradě jistiny 2 050 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení částky ve výši 2 050 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, včetně příslušenství, představující zákonné úroky z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně, nikoliv však tak, jak žalobkyně požadovala od 1.11.2020 do zaplacení, ale až po doručení předžalobní výzvy ze dne 8.2.2023, tedy od 11.2.2023 do zaplacení. Z důvodu shora uvedených vzhledem k tomu, že soud neposoudil z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale bezdůvodného obohacení, výrokem II. žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl včetně příslušenství nad rámec přiznaného.
11. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně byla v převážném rozsahu procesně neúspěšná, žalovanému žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů od doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, a to písemně ve 3 vyhotoveních.
Nesplní-li dobrovolně povinný to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.