Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
23 C 359/2023-40
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 12 871,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 321,48 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 15 371,48 Kč za dobu od 1. 10. 2019 do 19. 8. 2020, z částky 13 871,48 Kč za dobu od 20. 8. 2020 do 22. 6. 2021 a z částky 12 871,48 Kč za dobu od 23. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 550 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, a pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 321,48 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 15 371,48 Kč za dobu od 1. 10. 2019 do 19. 8. 2020, z částky 13 871,48 Kč za dobu od 20. 8. 2020 do 22. 6. 2021 a z částky 12 871,48 Kč za dobu od 23. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 550 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, a pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení k rukám žalobce.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 12 871,48 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 15 371,48 Kč za dobu od 1. 10. 2019 do 19. 8. 2020, z částky 13 871,48 Kč za dobu od 20. 8. 2020 do 22. 6. 2021 a z částky 12 871,48 Kč za dobu od 23. 6. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. Anonymizováno právnická osoba S.jméno FO, IČO IČO (dále jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla na základě písemné žádosti uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota ze dne 17. 10. 2018 a dne 17. 10. 2018 na ni navazující Smlouva o klasickém úvěru č. hodnota (dále také jako Smlouva nebo úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 17 393 Kč, který byl účelově vázán na koupi předmětu financování (drobné elektro zboží), a který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 38,94 % ročně a poplatky v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 1 773 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje dnem 17. 11. 2018. Nedílnou součástí Smlouvy byly právnická osoba podmínky Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno.Anonymizováno. platné od 1. 12. 2016 (dále také jako VOP). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce požadoval dle Smlouvy, rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z částky splátky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 552,57 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupil původní věřitel dopisem ze dne 22. 8. 2019 od Smlouvy, zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 30. 9. 2019 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ve výši 15 372 Kč. Žalovaný uhradil na dluh postupnými platbami částku 7 343 Kč, po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho a následně po postoupení pohledávky uhradil dne 20. 8. 2020 částku 1 500 Kč a dne 23. 6. 2021 částku 1 000 Kč, tedy uhradil na dluh částku v souhrnné výši 9 843 Kč. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2019 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 10. 2019. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 9 818,56 Kč, na úroku částku 1 700,35 Kč, na dlužných poplatcích za upomínky částku 200 Kč, na vynaložených nákladech na vymáhání pohledávky částku 600 Kč a na smluvní pokutě částku 552,57 Kč.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, resp. ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Uvedl, že si vzal úvěr na nákup televize ve výši 17 393 Kč, úvěr průběžně splácel a pokud žalobce tvrdil, že uhradil ve splátkách úvěru částku 7 343 Kč a následně po postoupení pohledávky další platby ve výši 2 500 Kč, tak to je určitě pravda. Žalovaný dále uvedl, že je v současné době zaměstnán jako řidič-strojník u obch. spol. právnická osoba s průměrným měsíčním příjmem ve výši 33 000 Kč, má exekučně postiženou mzdu. Žalovaný vyčíslil náklady na bydlení a uvedl, že má dvě vyživovací povinnosti a žije se svojí družkou ve společné domácnosti spolu s nezletilými dětmi. Doplnil, že je schopen uhradit dluh v měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč, vyšší splátku není schopen hradit.
3. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota ze dne 17. 10. 2018, transakční historie úvěrového účtu, Žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č. hodnota ze dne 17. 10. 2018, Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 22. 8. 2019 včetně poštovního podacího archu ze dne 23. 8. 2019, Smlouvy o postoupení pohledávek č. hodnota ze dne 15. 10. 2019 včetně přílohy č. hodnota – seznamu postoupených pohledávek, včetně přílohy – potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 10. 2019, Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 17. 10. 2019 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 10. 2019, právnická osoba podmínek právnická osoba. platných od 1. 12. 2016, interního výpisu – lustrace v registru SOLUS a z interního výpisu – kredit report, informace o bonitě klienta, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 17. 10. 2018 Smlouvu o klasickém úvěru č. hodnota. Předmětem smlouvy o klasickém úvěru č. hodnota byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 17 393 Kč, který byl účelově vázán na koupi předmětu financování (drobné elektro zboží). Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky v pravidelných 12 měsíčních splátkách ve výši 1 773 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje dnem 17. 11. 2018. Byla sjednána úroková sazba ve výši 38,94 % ročně a roční procentní sazba nákladů ve výši 46,83 %. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou úvěru, proto původní věřitel dopisem (odstoupením) ze dne 22. 8. 2019 odstoupil od úvěrové smlouvy. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 552,57 Kč. Žalovaný uhradil na úvěr v postupných platbách částku 7 343 Kč a dále uhradil po postoupení pohledávky dne 20. 8. 2020 částku 1 500 Kč a dne 23. 6. 2021 částku 1 000 Kč, tedy uhradil na dluh částku v souhrnné výši 9 843 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2019 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 10. 2019. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou k plnění) ze dne 17. 10. 2019 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 31. 1. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, BRKI, NRKI, v databázi insolvenčního rejstříku, získal informace přímo od žalovaného při osobním pohovoru, telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalovaného ke zjištění příjmové stránky žalovaného, a dále prověřil pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o klasický úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč, v pracovním poměru u zaměstnavatele podnikatele jméno FO, v pracovní pozici jako řidič – závozník, dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájemním bytě, nemá žádné vyživované osoby, nemá žádné srážky ze mzdy, závazky hypoték, úvěrů a kreditních karet, nemá ostatní pravidelné výdaje (výživné, faktury za telefon, internet, životní pojištění apod.), jeho náklady na bydlení činí částku 8 000 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil pouze žádost o poskytnutí úvěrového produktu, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora právnická osoba, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora právnická osoba (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).
15. V důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků, dlužných poplatků, vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty. Neplatné je také ujednání o splátkách úvěru, a proto při splatnosti nároku na vydání jistiny spotřebitelského úvěru není možné vycházet z data splatnosti poslední sjednané splátky.
16. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 17 393 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 9 843 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 7 550 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky.
17. Dále soud zavázal žalovaného vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) tak, že splatnost nároku určil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, soud zavázal žalovaného zaplatit úrok z prodlení ve výši repo sazby podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení. V části nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit dlužnou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, neboť shledal podmínky pro plnění ve splátkách a to vzhledem k osobní a finanční situaci žalovaného, jeho snaze předmětný dluh řešit, a také vzhledem k tomu, že plnění dluhu ve splátkách po dobu 4 měsíců ještě nepředstavuje nepřiměřené zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
20. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovaný se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Žalovaný nemá právo podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť se tohoto práva výslovně a v plném rozsahu do protokolu vzdal.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).