Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 355/2023

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 15. 12. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku ve výši 4 006,16 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 4 748,33 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 230,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 15. 12. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení úroku ve výši 4 006,16 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 4 748,33 Kč se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 230,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím a to z titulu dvou uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, které byly sjednány mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. První smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo byla uzavřena dne 6. 9. 2020 (nárok 2 žaloby) a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované na jejím základě peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 27 655 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,79 % ročně, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku 4 164 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 6. 2022. Žalovaná však uhradila pouze částku 5 000 Kč (od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni). Dne 3. 10. 2020 pak právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo (nárok 1 žaloby), na jejímž základě žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná rovněž stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 27 655 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,19 % ročně, částku ze zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Tuto celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 7. 2022. Žalovaná na uvedený dluh nic neuhradila. Obě pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně po žalované v případě dluhu ze smlouvy ze dne 6. 9. 2020 požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 893,29 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 035 Kč, úroku ve výši 23,79 % ročně z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. V případě dluhu ze smlouvy ze dne 3. 10. 2020 žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 112,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 713,33 Kč, úroku ve výši 23,19 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 20 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí y byly řádným způsobem doručeny. právnická osoba s , (dále jen „ “) ve spojení s soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 6. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč (výše poslední splátky byla sjednána částkou 2 255 Kč) spolu s úrokem ve výši 19 282 Kč, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za doplňkovou službu komfortního splácení 4 164 Kč. Úroková sazba dle smlouvy činila 86 % ročně a byla sjednána jako pevná a neměnná po celou dobu splácení, RPSN činila 14 204 %. Dne 3. 10. 2020 pak uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč (poslední splátka měla činit 2 255 Kč) spolu s úrokem ve výši 19 282 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní splácení ve výši 4 164 Kč. Úroková sazba činila 86 % ročně a byla sjednána jako pevná po celou dobu splácení, RPSN činila 14 204 %. Obě pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v září 2020 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 8,22 % ročně a v říjnu 2020 byly průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností s fixací od jednoho roku do pěti let obvykle v sazbě 8,15 % ročně.

4. Podle , (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní nevznikl závazek v podobě úročného úvěru podle na základě žalobkyní předložených úvěrových smluv. Smluvní strany zamýšlely uzavření takového druhu závazku, což je soudem dovozováno z obsahu obou smluv. Soud však z úřední povinnosti zkoumal případnou absolutní neplatnost úvěrových smluv a dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy uzavřené dne 6. 9. 2020 a 3. 10. 2020 jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení . Částka ve výši 27 655 Kč u obou smluv vždy jako poplatek a dále členěná na položky: úrok (19 282 Kč), částka za zpracování spotřebitelského úvěru (1 500 Kč), a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního splácení ve výši 4 164 Kč, kterou měla žalovaná společně s jistinou zaplatit navíc, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než úrok, tj. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako další poplatky by za předpokladu platnosti závazků nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněnými úroky. Vzhledem k tomuto závěru soud u obou výše specifikovaných smluv posuzuje celý nárok z titulu tzv. „poplatku za poskytnutí úvěru“ jako ujednání o úroku s tím, že takto sjednaný úrok představuje úrok ve výši nikoli 23,19 % ročně, resp. 23,79 % ročně, jak žalobkyně uváděla v žalobě, ale úrok 79 % ročně u obou úvěrových smluv (úrok 27 655 Kč při zapůjčení jistiny 20 000 Kč na celkem hodnota měsíců). Navíc tvrzení žalobkyně o výši úroků u jednotlivých smluv ani nekorespondují s doloženými listinami, neboť v předmětných smlouvách je uveden výslovně úrok ve výši 86 % ročně. Takovou výši úroků soud shledává jako úrok nemravný ve smyslu . Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, v němž je formulován názor na rozpor určité výše úroků ujednaných ve smyslu tehdy platného v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze proto dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno v dané věci považovat ještě úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami by v daném případě činil úrok ve výši cca 25 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrové prostředky v celkové výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtách sjednaných v jednotlivých smlouvách, to jest nejpozději do 6. 6. 2022, resp. 3. 7. 2022. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy soud hodnotí uzavřené úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné, vzniklo žalobkyni právo toliko na vrácení půjčených jistin, a to po zohlednění celkových plateb ze strany žalované (35 000 Kč).

10. Z hlediska právního posouzení se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení . Žalovaná se poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 35 000 Kč (jelikož část dluhu ve výši 5 000 Kč již žalovaná žalobkyni dle jejího tvrzení zaplatila) a jelikož povinnost vrátit tyto prostředky v ujednané lhůtě žalovaná nesplnila, dostala se tím do prodlení, čímž žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky vznikl i nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle , jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. Byť byly uzavřené smlouvy neplatné, bylo z nich zřejmé, do kdy má žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy nejpozději má žalovaná peníze vrátit, jí byl znám již od jejich poskytnutí. Žalované byla pro splnění této povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení v uvedené výši včetně příslušenství určena běžná třídenní lhůta dle ust. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části z důvodů výše uvedených soud žalobu výrokem II, neboť všechny ostatní žalobou uplatněné nároky se odvíjely od neplatné smlouvy.

11. Pro úplnost soud uvádí, že ačkoliv žalobkyně v žalobě požadovala nižší úrokovou sazbu (a to 23,19 % ročně v případě smlouvy ze dne 3. 10. 2020 a 23,79 % ročně v případě smlouvy z 6. 9. 2020) s odkazem na výši úroku ujednanou ve smlouvách (na str. 2 smluv), soud provedením listinných důkazů dospěl k závěru, že žádná taková výše úroku nemá oporu v uzavřené smlouvě, když na str. 2 těchto smluv je vždy uvedena konkrétní sjednaná úroková sazba v jiné výši (86 % ročně). Zároveň soud doplňuje, že vzhledem k přijatému závěru o absolutní neplatnosti úvěrových smluv uzavřených mezi stranami sporu se soud již podrobněji nezabýval otázkou řádného vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele, neboť s ohledem na učiněné závěry bylo již toto zkoumání nadbytečné.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle věty prvé za středníkem, neboť zrušení , která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. , advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 1 400 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v částce 35 000 Kč a neúspěšná v částce 18 782,09 Kč (součet kapitalizovaného příslušenství požadovaného v žalobě a příslušenství kapitalizovaného do dne vyhlášení rozhodnutí, které bylo zamítnuto), byla úspěšná v rozsahu 67,2 % a neúspěšná v rozsahu 32,8 %. Po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34,4 %, tj. v částce 1 230,80 Kč. Podle je žalovaná povinna náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.