Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 397/2023

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 197 156,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 167 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 167 510 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 29 646,62 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 18 901,60 Kč, úroku 14,88 % ročně z částky 193 792,75 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 562,87 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 29 646,62 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 852,64 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 167 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 167 510 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 29 646,62 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 18 901,60 Kč, úroku 14,88 % ročně z částky 193 792,75 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 562,87 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 29 646,62 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 852,64 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 197 156,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 901,60 Kč, s úrokem ve výši 14,88 % ročně z částky 193 792,75 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 562,87 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 197 156,62 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěr číslo jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 200 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1,81 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. 3 610 Kč spolu s úrokem ve výši 14,88 % ročně splatnými ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) a dále důsledným zjišťováním kreditního skóre neboli credit scoringu na základě tzv. statického modelu (posuzováním spotřebitelovi příjmové a výdajové stránky, přezkoumáváním klientských informací o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod.). V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný částku ve výši 200 000 Kč a celkem na poskytnutý úvěr zaplatil 32 490 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně tak požaduje na neuhrazené jistině 193 792,75 Kč, na poplatku za pojištění 963,87 (za čtyři neuhrazené poplatky zahrnuté v 10., 11. a 12. splátce úvěru), na nákladech za vymáhání 900 Kč a na smluvních pokutách 1 500 Kč (podle odst. 7.1 úvěrových podmínek za prodlení žalované s úhradou splátky po 500 Kč). Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslání upomínky k úhradě dluhu a s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle , (dále jen „“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

4. Z flexibilní půjčky – revolvingového úvěru číslo ze dne datum a přílohy číslo byly zjištěny podmínky pro poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 200 000 Kč s roční úrokovou sazbou 14,88 % a RPSN 15,94 %. Žalovaný se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet měsíčními splátkami odpovídající 1,81 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 3 610 Kč a celkově se zavázal zaplatit 216 120 Kč. Ve smlouvě žalovaný uvedl, že je ženatý, má střední vzdělání, bydlí ve vlastním domě/bytě a je podnikatelem s čistým hlavním měsíčním příjmem 70 000 Kč.

5. Z úvěrových podmínek – revolvingové úvěr a z dokumentu k pojištění anonymizováno byly zjištěny podmínky pro poskytnutí úvěru a podmínky pojištění splácení úvěru.

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne datum bylo zjištěno, že bylo žalobkyní potvrzeno, že před uzavřením smlouvy ověřovala dne datum bonitu klienta, u žalovaného nebyl k tomuto datu záznam v systému ISIR, NRKI, SOLUS a CEE s tím, že u žalovaného nebyly nalezeny další půjčky. Žalovaným pak bylo sděleno, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytě, má čtyři děti, jeho příjem plyne podnikatelské činnosti ve výši 70 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a výdaje domácnosti 28 000 Kč.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovanému byla částka ve výši 200 000 Kč načerpána dne datum a žalovaný celkově uhradil částku 32 490 Kč s tím, že poslední splátka byla uhrazena dne datum.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán k úhradě svého dluhu a byl upozorněn na možné vymáhání dluhu před soudem.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení svého dluhu a upozornil ho na možnost jeho vymáhání před soudem.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu, na základě které byly žalovanému dne datum poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni splácet pravidelných měsíčními splátkami v minimální výši 3 610 Kč a celkově se zavázal zaplatit 216 120 Kč; peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bezúčelově. Žalobkyně přistoupila k prohlášení celého dluhu žalovaného za splatný ke dni datum a žalovaného vyzvala k zaplacení celého dluhu, avšak žalovaný mimo částku 32 490 Kč uhrazené před zesplatněním úvěru ani přes tuto výzvu, ani přes výzvu před podáním žaloby ničeho nezaplatil.

11. Po právní stránce byla věc posouzena podle a násl. , (dále jen „“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

13. Podle příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

14. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. ).

17. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

19. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 70 000 Kč, aniž by žalobkyně jakkoliv ověřila jeho pravdivost, např. z doloženého daňového přiznání žalovaného s ohledem na druh jeho zdroj příjmu. Na měsíční výdaje žalovaného se žalobkyně nikterak nedotazovala (neplyne to ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, nýbrž pouze z karty klienta vyhotovené žalobkyní až k datu podání žaloby), a vycházela pouze ze statistických údajů životního minima dospělého člena domácnosti a životního minima dítěte, žalobkyně tedy ani nezjišťovala, jak žalovaný skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojila se pouze s odpovědí, že žalovaný bydlí ve vlastním domě/bytě, aniž by tuto informaci ověřila např. nahlédnutím do katastru nemovitostí. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě vůbec nedošlo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.

20. Pokud jde o požadovanou částku ve výši 963,87 Kč představující dlužné poplatky za pojištění schopnosti splácet zápůjčku, bylo uzavření pojistné smlouvy vtělené do smlouvy o zápůjčce posouzeno v souvislosti s výše uvedeným právním názorem o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce, a to tak, že v případě obou zmíněných smluv se jednalo o tzv. smlouvy závislé, za které lze považovat smlouvy, kdy vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a současně zánik jedné ze smluv bez splnění musí vyvolat zánik i další smlouvy nebo smluv, protože jejich izolované splnění by nemělo rovněž hospodářský význam (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015 sp. zn. ). Dospěl-li tak soud k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce, musí s ohledem na právě uvedené stejnou optikou nahlížet rovněž na pojistnou smlouvu. Žaloba byla proto zamítnuta rovněž ohledně částky představující dlužný poplatek za pojištění.

21. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyni náleží ve smyslu věty druhé zákona o spotř. úvěru nesplacená jistina spotřebitelského úvěru ve výši 167 510 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle a 1970 , který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož tato je zcela v souladu s výší stanovenou Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , (dále jen „“), a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina, kapitalizované úroky a úroky požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalované v rozsahu 45,19 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny; co do části jistiny, smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 41 718,60 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 7 887 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle , a bodu 6 , advokátního tarifu (dále jen „“), za tři úkony právní služby dle dle tarifní hodnoty 197 156,62 Kč po 9 020 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby), z částky 300 Kč představují náhradu hotových výdajů za čtyři shora uvedené úkony právní služby podle , 4 a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ve spojení s  , neboť zástupce žalobkyně doložil je jejím plátcem. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 18 852,64 Kč.

23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), náhrad nákladů řízení na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.