Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 321/2023
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Polákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 15 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení a částky 1 650 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 687 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení a částky 1 650 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 687 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení celkem 15 650 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou s žalovaným uzavřel dne 28. 12. 2022, a na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty za období od 3. 5. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 1 650 Kč.
Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 28. 12. 2022, jejím předmětem byl úvěr do výše 20 000 Kč, smluvní strany sjednaly úročení úvěru úrokovou sazbou 40 % p. m. Dle tabulky nazvané„ žádost o spotřebitelský úvěr číslo“ žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného s tím, že žalovaný pracuje jako skladník, dosahuje měsíčního příjmu ve výši 22 795 Kč, jeho měsíční výdaje činí 16 000 Kč, žalovaný nemá žádné exekuce, není vůči němu vedena insolvence. Ze sdělení právnická osoba soud zjistil, že vlastníkem účtu č. bankovní účet (dále jen„ účet žalovaného“) je žalovaný. Dle potvrzení o platbě byla z účtu žalovaného na účet žalobce poukázána dne 28. 12. 2022 částka 1 Kč. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že z účtu žalobce byla na účet žalovaného poukázána dne 28. 12. 2022 částka 10 000 Kč. Z předložené fotografie soud zjistil, že žalobce disponoval kopií občanského průkazu žalovaného. Z tabulky pohybů na účtu žalovaného za období od 28. 7. 2022 do 28. 12. 2022 soud zjistil, že z účtu žalovaného je odepisováno velké množství plateb ve prospěch společností právnická osoba a anonymizováno, často zařazených jako„ gambling, monthly“ (naprostá většina položek pohybů na účtu žalovaného je tohoto typu), na účet bylo připsáno i pár plateb od těchto společností. Dále byly prováděny verifikační platby ve prospěch anonymizováno 7 slov, webová adresa, anonymizována čtyři slova (od této společnosti byla na účet žalovaného následně poukázána částka 1 000 Kč) a anonymizována tři slova (od této společnosti byla na účet žalovaného následně poukázána částka 7 300 Kč), na účet byly poukazovány platby od plátce mzdy i od třetích stran a také úvěr od společnosti právnická osoba ve výši 16 000 Kč. Výzvou ze dne 29. 4. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu s tím, že ke dni 29. 4. 2023 došlo k zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek. Předžalobní výzvou ze dne 15. 10. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do 31. 12. 2023, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, před uzavřením smlouvy žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž disponoval výpisem z účtu žalovaného, který věrohodným způsobem osvědčuje příjmy a výdaje žalovaného. Výpis z účtu sice potvrzuje, že žalovanému je vyplácena mzda ve výši asi 23 000 Kč, nicméně také potvrzuje, že žalovaný žádá o další úvěry u jiných úvěrových společností, když některé mu jsou poskytnuty, ale zejména z tohoto výpisu vyplývá, že naprostá většina transakcí žalovaného spočívá v platbách sázkovým společnostem. Za takového stavu, kdy žalovaný čerpá více dalších úvěrů a ve velkém rozsahu sází, vyplynuly důvodné pochybnosti (ve smyslu ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru) o tom, zda žalovaný svůj dluh splní, a proto žalobce úvěr žalovanému neměl poskytnout.
Protože žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva o úvěru neplatná a žalovaný je povinen vrátit žalobci toliko poskytnutou jistinu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., neboť je žalovaný s úhradou této částky v prodlení. Ve zbývající části, co do smluvního úroku a poměrné části zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty, byla žaloba z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta.
Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci úspěch z 64 %, žalovaný z 36 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 28 % nákladů řízení žalobce. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 452 Kč. Část náležející žalobci ve výši 28 % proto činí 687 Kč dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.
Výrok IV je pak odůvodněn bodem 2 položky 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud v řízení na návrh žalobce elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto žalobci doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v obec.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.