Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 285/2023-24
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 63.146,14 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38.998 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od 8.7.2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 48.547,29 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky 53.596,85 Kč od 1.3.2023 do 7.7.2023, z částky 14.598,85 Kč od 8.7.2023 do 10.8.2023 a dále jen z částky 24.148,14 Kč od 11.8.2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38.998 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % od 8.7.2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 48.547,29 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 15 % jdoucími z částky 53.596,85 Kč od 1.3.2023 do 7.7.2023, z částky 14.598,85 Kč od 8.7.2023 do 10.8.2023 a dále jen z částky 24.148,14 Kč od 11.8.2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně - právnická osoba anonymizována čtyři slova příjmení anonymizováno, číslo anonymizováno, země, jednající v ČR prostřednictvím odštěpného závodu právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále též jako„ původní věřitel“), byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum. Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 60.000 Kč až do maximálního úvěrového rámce 500.000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68% ročně a sazba RPSN ve výši 28,14% ročně. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr sjednanými měsíčními splátkami. Úvěruschopnost žalované posoudil původní věřitel na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru. Získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Původní věřitel především porovnal příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů na základě informací, které žalovaná poskytla při ústním pohovoru a které jsou zaznamenané v článku II. smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná pak měla vyčerpat (dle informací poskytnutých právním předchůdcem žalobkyně) celkem částku 73.452,18 Kč. Žalovaná však svůj závazek vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru řádně a včas neplnila, když na svůj dluh uhradila jen 33.000 Kč. Původní věřitel proto úvěr ke dni datum prohlásil za splatný. V důsledku prodlení žalované pak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Následně došlo k postoupení celé pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 63.779,85 Kč, která sestává z jistiny ve výši 53.596,85 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7.098,30 Kč, poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet ve výši 1.518 Kč, poplatků za odeslání písemných upomínek žalované ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 866,60 Kč, smluvního úroku ve výši 2.997,31 Kč za období od 2. 2. 2023 do 3. 5. 2023; a dále žalobkyně pak požaduje úrok v sazbě 15% jdoucí z nesplacené jistiny od datum do zaplacení, účelně vynaložené náklady mimosmluvního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč a smluvní pokutu vyčíslenou za období od 12. 2. 2023 do 10. 8. 2023 ve výši 9.549,29 Kč (sazba 0,1% denně z jistiny 53.596,85 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od datum. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni na svůj dluh žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná se zdržuje na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.
4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o revolvingovém úvěru, a to zejména odkazem na ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české.
5. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo včetně přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr, potvrzení o specifickém čerpání revolvingového úvěru, vše datováno ke dni datum, akceptačního dopisu ze dne datum, má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce v aktuální výši 60.000 Kč, přičemž z toho 35.498 Kč bylo použito na financování nákupu zboží/služby přímo prodejci a zprostředkovateli specifického čerpání úvěru – právnická osoba a.s.; IČO. Ve smlouvě si strany sjednaly, že počet splátek závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad. Minimální splátka však musí být ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, se splatností do 17. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po dni prvního čerpání. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, se kterými se žalovaná seznámila a vyslovila s nimi souhlas podpisem na uvedené smlouvě. Před uzavřením smlouvy pak původní věřitel provedl zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalovaná v rámci toho uvedla, že je vdaná a má dvě vyživovací povinnosti k dětem. Bydlí v nájmu. Je zaměstnána u společnosti právnická osoba se sídlem v obec. Její čistý měsíční příjem činí 23.439 Kč a celkový příjem domácnosti 52.939 Kč. Celkové náklady domácnosti uvedla ve výši 2 000 Kč s tím, že její finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) jsou ve výši 700 Kč Součástí smlouvy je rovněž přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr. Žalovaná se tím stalo pojištěnou a výše měsíční úhrady za pojištění byla sjednána ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Ve smlouvě si strany dále sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, dále paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky ve výši 100 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.
6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud prokázáno, že podrobněji vymezuje konkrétní práva a povinnosti mezi žalovanou a bankou. Obsahuje informace ohledně důležitých právních aspektů - právo na odstoupení od smlouvy, právo na předčasné splacení, náklady věřitele v případě opožděných plateb, důsledky v případě opomenutí platby. Obsahuje informace ke sjednané smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhradě nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč a poplatků za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Pro případ prodlení s plněním dluhu přesahujícího 90 dnů je věřitel oprávněn účtovat úrok úročený zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, pokud nebyl sjednán úrok nižší. Žalovaná pak potvrdila převzetí formuláře svým podpisem
7. Z výpisu historie transakcí na účtu číslo má soud prokázáno, že tento zachycuje pohyby na úvěrovém účtu žalované za období od 8. 9. 2021, kdy k čerpání úvěru došlo tak, že původní věřitel uhradil kupní cenu zboží přímo prodejci ve výši 35.498 Kč. Výpis dále zachycuje průběžné čerpání úvěru, jakož i zaúčtování úroků, pojištění a poplatků a smluvních pokut účtovaných v důsledku špatné platební morálky žalované. Ke dni 28. 2. 2023 žalovaná vyčerpala celkem 71.998 Kč. Tato částka sestává z částky 35.498 + 4.000 (výběr dne 17. 9. 2021) + 5.000 (výběr dne 18. 9. 2021) + 8.000 (výběr dne 18. 9. 2021) + 5.000 (výběr dne 22. 9. 2021) + 2.000 (výběr dne 24. 9. 2021) + 1.000 (výběr dne 28. 10. 2021) + 1.000 (výběr dne 12. 11. 2021) + 4.800 (výběr dne 6. 12. 2021) + 1.500 (výběr dne 28. 1. 2022) + 1.300 (výběr dne 5. 2. 2022) + 1.500 (výběr dne 9. 3. 2022) + 100 (výběr dne 11. 3. 2022) + 1.300 (výběr dne 8. 4. 2022).
8. Z dopisu ze dne datum adresovaného žalované má soud prokázáno, že původní věřitel odstoupil od úvěrové smlouvy a prohlásil úvěr za ihned splatný ke dni datum. Současně vyzval žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky 63.780 Kč ve lhůtě do datum.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, spolu s příslušným seznamem postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě ze dne datum má soud prokázáno, že pohledávka původního věřitele - právnická osoba anonymizována tři slova, za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum.
10. Z přípisu ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky s tím, aby částku 63.934,03 Kč uhradila ve lhůtě nejpozději do datum.
11. Z dopisu ze dne datum má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 63.779,85 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.158,56 Kč před podáním žaloby, a to ve lhůtě nejpozději do datum.
12. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na dlužnou částku cokoliv zaplatila.
13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována tři slova byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp.zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp.zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
21. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdce žalobkyně řádně splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak mu to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že„ články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli.
22. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Především je třeba zdůraznit, že z listiny označené„ žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo“ je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované postupoval zcela formálně a spokojil se s tím, že žalovaná údaje uvedené pro posouzení úvěruschopnosti stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, rozhodně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně vůbec neověřoval příjmy ani výdaje žalované. Obezřetnost a důslednost při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům. Celkové náklady domácnosti žalované totiž byly uvedeny v pouhé zcela nesmyslné výši 2.000 Kč (!) Přitom žalovaná výslovně uvedla, že má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a bydlí v nájmu.
23. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na výše uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran. Soud proto vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
24. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).
25. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
26. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
27. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
28. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
29. V souzené věci pak bylo prokázáno, že žalovaná úvěr vyčerpala v celkové výši 71.998 Kč a zaplaceno bylo postupně celkem 33.000 Kč. K úhradě tak zbývá 38.998 Kč (číslo - číslo). Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 38.998 Kč se pak stal splatným dne datum, a to s odkazem na lhůtu, kterou stanovila žalobkyně žalované pro uhrazení dlužných částek ve výzvě před podáním žaloby ze dne datum. Soud proto žalobě vyhověl, pokud jde o povinnost žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od datum, neboť v té době byla žalovaná již prokazatelně v prodlení se zaplacením svého dluhu. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platném znění (výrok I. tohoto rozsudku).
30. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků, náhrady nákladů, poplatků a smluvní pokuty zamítnout. Smluvní pokuta je totiž svou povahou vedlejším (akcesorickým) právním vztahem závislým na existenci platného závazku hlavního, v němž zajišťuje splnění určité povinnosti. Pokud tedy není platný hlavní závazek, nemůže se uplatnit ani ujednání o smluvní pokutě a smluvní pokutu nelze přiznat. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
31. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.