Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 399/2023

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 27 855 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 17 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 500 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 3 792 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 792 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 2 500 Kč, částku 6 563 Kč, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 628 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 17 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 500 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 3 792 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 792 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 2 500 Kč, částku 6 563 Kč, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 628 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 27 855 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalovaná uzavřela datum s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, kdy poskytla žalované částku 17 500 Kč, jistina, zasláno na účet č. bankovní účet dne 14. 6. 2022. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 3 792 Kč. Jistina a poplatek byly splatné datum, žalovaná své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované poskytnuta (potvrzení o provedené platbě), přesto nebyla vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaná uhradila 0 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa, kde žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila vlastní volbou dostupné parametry, splatnost, výši zápůjčky. Poté zde vyplnila formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala osobní údaje, část B návrhu, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce; zaškrtla řádek:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“, čímž zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, který je povinen v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti s fotografií, dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, součástí je informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž má být zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, příjmení, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů„ K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v .“ Zde se jedná o soukromoprávní vztah, tohoto zákona se nepoužije, připouští se podpis smlouvy elektronickým podpisem jiným, než zaručeným elektronickým, uznávaným elektronickým podpisem, touto zbytkovou kategorií je tzv. elektronický podpis prostý. Podpis prostřednictvím PIN zaslaného žalobkyní na klientem uvedené telefonní číslo a následné zadání PIN klientem na webových stránkách žalobkyně je právě tento tzv. prostý elektronický podpis. Smlouva tedy byla v písemné podobě, což je v souladu se stanoviskem ČNB pro uzavírání smluv dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů na dálku, když ČNB publikovala stanovisko:„ Obecně z pohledu výkonu dohledu nad ochranou spotřebitele ČNB nepovažuje za nezbytné, aby za účelem dodržení písemné formy byla v soukromoprávních vztazích právní jednání učiněná elektronickými prostředky vždy podepsána zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu článku 3 bod 11) nařízení eIDAS, resp. dříve ZEP, a to proto, že požadavek písemné formy vyplývá podle důvodové zprávy k ZSÚ z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory a podle ČNB pak především ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Těmto záměrům může podle ČNB často vyhovět i (prostý) elektronický podpis.“, Stanovisko ČNB K některým ustanovením , o spotřebitelském úvěru, soubor otázek a odpovědí. V rámci kontraktace je třeba odlišit ověření totožnosti (žalobkyní provedeno dle a , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jak je popsáno v předchozím odstavci), a podpis samotný, nesloužící k ověření totožnosti, ale stvrzení konečnosti dohody, vážnosti vůle (obdobně u vlastnoručního podpisu, totožnost také není ověřována prostřednictvím podpisu, ale průkazem totožnosti). Smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanou této odeslána e-mailem na jí zadanou e-mailovou adresu, což splňuje definici trvalého nosiče dat dle  ) ZSÚ, žalobkyně splnila svou povinnost dle ZSÚ. Před uzavřením smlouvy žalobkyně vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových, jiných relevantních poměrech, tyto ověřila dokumenty vyžádanými od žalované (žalovaná je dle ZSÚ povinna poskytnout úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Byla tak splněna povinnost dle ZSÚ řádně prověřit úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně uzavřela, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, v návaznosti na toto byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Pro prodlení žalované vznikla povinnost uhradit i úroky z prodlení ve výši dle , účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) celkem 2 500 Kč, smlouvy, písemné výzvy odeslány datum, datum, datum, datum, datum. K částce za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi viz důvodová zpráva k ZSÚ, kdy za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, toto důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně odeslala upomínky s odstupem několika dnů, v souladu s požadavkem dle důvodové zprávy. Zamýšlel-li zákonodárce odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo zákonem, případně vyjádřením tohoto v důvodové zprávě, což neučinil. Při přihlédnutí k praxi veřejnoprávních institucí, např. centrální depozitář cenných papírů dle vyhlášky Ministerstva financí č. , požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů 290 Kč, při poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele, apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní 500 Kč odpovídá i tržnímu standardu (např. společnost MONETA Money Bank a. s. účtuje za každou upomínku 600 Kč, Komerční banka a. s. 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů 350 Kč za první upomínku, 500 Kč každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, neodpovídajících tržnímu standardu, nadto se účastníci na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě. Výše nákladů na zasílání upomínek je zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalované ke dni podání návrhu činí 23 792 Kč, jistina + poplatek 21 292 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč. V případě pochybností ohledně výplaty jistiny na bankovní účet žalované žalobkyně označuje vyjádření bankovníhou, který vede bankovní účet, na který byla poukázána jistina, k tomu výpis z účtu žalobce, který je přílohou návrhu. Smluvní pokuta je dle smlouvy o zápůjčce z datum ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 17 500 Kč od 15. 7. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 25. 7. 2023, vyhotovení návrhu. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 6 563 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne 18. 5. 2023, žalovaný nereagoval a dluh neuhradil.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 2 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 617 Kč nejpozději do datum Celkem byla k úhradě předepsána částka 2 617 Kč. Účet klienta k plnění zápůjčky žalobkyní je ve smlouvě označen číslem bankovní účet. Zápůjční úroková sazba byla uvedena 0 % p. a., RPSN byla uvedena 2971 %. Dle smlouvy byl v případě prodlení s plněním závazku klient povinen platit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení ve výši určené , který ke dni uzavření smlouvy činí 13,75 % z dlužné částky ročně. V případě prodlení byl klient povinen hradit věřiteli i účelně vynaložené náklady, které tomuto vznikly v souvislosti s prodlením klienta, dle rozpisu sazeb – sazba za úkon písemná upomínka/výzva k úhradě činila 500 Kč. Žalobkyně vydala Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s. r. o. (smlouva o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky na – 32, 36 - 39 spisu)

7. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 500 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 4 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 625 Kč, celková výše poplatku tak činila 1 242 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 3 125 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 22 spisu)

8. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 6 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 500 Kč, celková výše poplatku tak činila 1 742 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 2 500 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 23 spisu)

9. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 8 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 500 Kč, celková výše poplatku tak činila 2 242 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 2 500 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 24 spisu)

10. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 10 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 500 Kč, celková výše poplatku tak činila 2 742 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 2 500 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 25 spisu)

11. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 12 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 300 Kč, celková výše poplatku tak činila 3 042 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 2 300 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 26 spisu)

12. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 1 500 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 225 Kč, celková výše poplatku tak činila 3 267 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 1 725 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 27 spisu)

13. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 000 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 300 Kč, celková výše poplatku tak činila 3 567 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 2 300 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 28 spisu)

14. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatek ke smlouvě o úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala navýšit žalované zápůjčku o 1 500 Kč, celková výše zápůjčky tak činila 17 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 225 Kč, celková výše poplatku tak činila 3 792 Kč. Splatnost zápůjčky a poplatku ve výši 1 725 Kč byla dne datum (dodatek ke smlouvě o úvěru na čl. 29 spisu)

15. Dle potvrzení o přijaté platbě právnická osoba, s. r. o. ze dne datum byla na účet žalobkyně připsána částka 1 Kč z účtu č. bankovní účet vedeného ke jménu žalované, variabilní symbol, ID transakce číslo (potvrzení o přijaté platbě na čl. 15 spisu)

16. Z výpisu z běžného účtu ze dne ze dne datum vedeného u právnická osoba bankovní účet bylo zjištěno, že dne datum byla ve prospěch účtu č. bankovní účet připsána částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 500 Kč a částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč z účtu č. bankovní účet (Výpis z běžného účtu ze dne datum na čl. 15, druhá strana – 17 spisu)

17. Z výpisu z běžného účtu ze dne datum vedeného u právnická osoba bankovní účet bylo zjištěno, že dne datum byla ve prospěch účtu č. bankovní účet připsána částka ve výši 2 000 Kč, částka ve výši 2 000 Kč a částka ve výši 1 500 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč a částka ve výši 1 500 Kč z účtu č. bankovní účet (Výpis z běžného účtu ze dne datum na čl. 17, druhá strana – 19 spisu)

18. Z dopisů Upomínka ze dne datum, Upomínka ze dne datum, Opakovaná výzva k úhradě ze dne datum, Opakovaná výzva k úhradě ze dne datum a Opakovaná výzva k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalované byly adresovány výzvy k plnění. (upomínky na čl. 33 – 35 spisu)

19. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne datum, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. (předžalobní upomínka, podací lístek ze dne datum na čl. 21, 20 spisu)

20. Dle sdělení společnosti právnická osoba byla na účet č. bankovní účet vedeného ke jménu žalované dne datum připsána částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 500 Kč a částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč, částka ve výši 2 000 Kč a částka ve výši 1 500 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč a částka ve výši 1 500 Kč od právnická osoba, s. r. o., poskytnutí zápůjčky. (sdělení banky na čl. 45 – 47, čl. 51 – 54 spisu)

21. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla částka 2 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 617 Kč nejpozději do datum, celkem tak byla k úhradě předepsána částka 2 617 Kč, zápůjční úroková sazba byla uvedena 0 %, p. a., RPSN 2971 %. Dle smlouvy byl v případě prodlení s plněním závazku klient povinen platit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení ve výši určené 13,75 % z dlužné částky ročně a dále účelně vynaložené náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Žalobkyně vydala Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s. r. o. Žalovaná a žalobkyně dále uzavřely dne datum, dne datum, dne datum a dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku dodatky ke smlouvě o úvěru číslo na základě kterých se žalobkyně zavázala navýšit žalované zápůjčku o 2 500 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč, 1 500 Kč, 2 000 Kč a 1 500 Kč, celkem na částku 17 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky do datum. Pokud je smlouvě uveden účet klienta k plnění zápůjčky č. bankovní účet, z důkazu, jímž jest sdělení společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaná. Dne datum byla ve prospěch tohoto účtu připsána částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 500 Kč a 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč, částka ve výši 2 000 Kč a částka ve výši 1 500 Kč, dne datum částka ve výši 2 000 Kč a částka ve výši 1 500 Kč z účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba od právnická osoba, s. r. o. Lze tak vzít za prokázané, že žalované byla plněna žalobkyní částka v celkové výši 17 500 Kč. Žalobkyně adresovala žalované opakované výzvy k plnění dopisy Upomínka ze dne datum, Upomínka ze dne datum, Opakovaná výzva k úhradě ze dne datum, Opakovaná výzva k úhradě ze dne datum a Opakovaná výzva k úhradě ze dne datum. Dále byl žalované adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne datum, předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky.

23. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

24. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

25. Podle § 6 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

26. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

27. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

29. Podle § 2048 věta první o. z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

30. Soudem bylo vzato za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost převést finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit do datum. Finanční prostředky byly převedeny dne datum, datum, datum, datum a datum ve prospěch bankovního účtu, jehož je žalovaná majitelem a který je uveden ve smlouvě o zápůjčce.

31. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou a dodatky ke smlouvě, na jejichž základě byla žalované poskytnuta částka 17 500 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 3 792 Kč označenou jako poplatek. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 3 792 Kč, při poskytnutí částky 17 500 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 3 792 Kč za poskytnutí jistiny 17 500 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 2 971 %. Ujednání o úrocích (poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž je namístě hodnotit i částku nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 2 500 Kč, kdy zaslání jedné obsahově téměř totožné upomínky bylo žalobkyní účtováno částkou 500 Kč, kdy všechny výzvy byly podány během dvou po sobě jdoucích měsíců. Nadto advokát žalobkyně zaslal předžalobní výzvu žalovanému.

32. Především je však třeba odkázat na ustanovení Žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

33. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně svá zjištění omezila pouze na údaje uvedené ve veřejných rejstřících a údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl tak z hlediska osobních majetkových poměrů omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházel pouze z údajů získaných od žalované, aniž byly přezkoumányy dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také osobní situace žalované. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

34. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § číslo a násl. o. z

35. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 21 292 Kč sestávající z jistiny ve výši 17 500 Kč, poplatku ve výši 3 792 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Dále zákonného úroku z prodlení z částky 21 292 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně a smluvní pokuty ve výši 6 563 Kč od 15. 7. 2022 do 25. 7. 2023.

36. Za situace, kdy bylo uzavřeno, že smlouva o úvěru je neplatná, je žalovaná povinna plnit v režimu ustanovení § 2991 o. z. Takto je povinna plnit jistinu. Tato činila 17 500 Kč. V řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalovaná na dluh jakkoliv plnila, dlužná částka tak nadále činí 17 500 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 21 292 Kč, tak pro částku 21 292 Kč – 17 500 Kč = 3 792 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Nadále byl žalobní návrh zamítnut i v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 563 Kč.

37. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalované uložen plnit z částky 17 500 Kč od 15. 7. 2022, když v této době již žalovaná měla vědomí, že drží prostředky bez právního důvodu. Domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 3 792 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , odst. 2 Žalobkyně se domáhala úhrady částky 27 855 Kč, úspěšná byla pro částku 17 500 Kč 27 855 Kč = 100 %, 17 500 Kč = 62,83 % po zaokrouhlení 63 %, 100 % - 63 % = 37 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 63 % - 37 % = 26 %. Soud tak přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 628 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 215 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Do podání návrhu sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), , odst. 1, písm. a), d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle , odst. 3 náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč, avšak pouze v případě, je-li právní zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, což v daném případě není. Celková výše nekrácených nákladů řízení tak činí 900 Kč + 300 Kč + 1 215 Kč = 2 415 Kč 26 % z částky 2 415 Kč = 628 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (, odst. 1 ) v zákonné pariční lhůtě (, odst. 1 )

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.