Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 192/2023
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 247 856,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 128 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 117 033,37 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 245 098,37 Kč od datum do datum, z částky 117 033,37 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 15 775,55 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 758,48 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 128 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 117 033,37 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 245 098,37 Kč od [datum] do [datum], z částky 117 033,37 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 15 775,55 Kč, nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 758,48 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně anonymizována čtyři slova uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 445 000 Kč, přičemž prostředky byly částečně účelově vázány. Žalovaný zároveň sjednal s právní předchůdkyní pojištění schopnosti splácet s tím, že pojistné bylo hrazeno spolu se splátkami úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 8 787 Kč spolu s úrokem ve výši 8,69 % ročně s tím, že v každé splátce byla zahrnuta platba pojistného ve výši 834 Kč měsíčně. Splatnost první splátky byla sjednána k datum a každé další splátky k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaný měl uhradit celkem 632 664 Kč. Právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím lustrací v databázích a registrech a prověřením sdělených příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni uhradil celkovou částku 316 935 Kč, která byla započtena v částce 199 901,63 Kč na jistinu a ve zbývající části na úrok, pojistné, smluvní pokuty a úroky z prodlení. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, právní předchůdkyně od smlouvy odstoupila a úvěr ke dni datum zesplatnila. Pro případ zesplatnění byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla smluvně ke dni datum postoupena na žalobkyni a o tomto postupu byl žalovaný informován. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 245 098,37 Kč, úroku ve výši 8,69 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši 9 971,55 Kč, pojistného 5 004 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši 2 758,48 Kč, poplatků za upomínání 800 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč (za obyčejný dopis odeslaný žalovanému a dvě návštěvy u žalovaného), a dále úroků z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení. Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.
2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl však následně pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. K nařízenému jednání se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř. ) v jeho nepřítomnosti. Žalobkyni bylo soudem poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádným způsobem, když založené důkazy soud nepovažuje za dostatečné. K poučení soudu žalobkyně (nad provedené důkazy) ničeho nedoplnila.
3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo smlouvy o klasickém úvěru číslo včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a oznámení o schválení žádosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně (jejíž právní subjektivita byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku) se zavázala poskytovat žalovanému na základě rámcové smlouvy bankovní produkty a služby. Takto strany sjednaly smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 445 000 Kč, přičemž v částce minimálně 294 700 Kč byl vázán na úhradu splatných i nesplatných dluhů u ve smlouvě uvedených subjektů (osobní, spotřební a kontokorentní úvěry), ve zbylé výši pak byl určen na projekty žalovaného. K úvěru bylo sjednáno pojištění za poplatek ve výši 7,49 % z měsíční splátky úvěru plus 239 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 72 měsíčních splátek po 8 787 Kč včetně pojistného spolu s úrokem ve výši 8,69 % ročně se splatností k 17. dni v měsíci počínaje datum. Pro případ nesplácení úvěru byla sjednána sankční opatření, a to smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za písemnou upomínku ve výši 100 Kč. Dopisem ze dne datum právní předchůdkyně informovala žalovaného o schválení žádosti o úvěr a převedení prostředků na jeho účet. Podle přehledu úvěru žalovaný čerpal peněžní prostředky ve sjednané výši datum, přičemž ke dni datum byl dluh vyčíslen na 263 632,40 Kč, přičemž je tvořen shora uvedenými nároky. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a ke dni datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 263 633 Kč.
4. Z formuláře s údaji pro posouzení žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný sdělil právní předchůdkyni, že je svobodný, vyživuje jedno dítě ve věku 10 let, bydlí u rodičů. Od prosince 2005 je zaměstnán u společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši 36 000 Kč a celkovými měsíčními výdaji ve výši 5 000 Kč bez další specifikace. Z výpisu z lustrace v příjmení bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni datum, datum a datum lustrován s negativním výsledkem (nenalezen). Z informace o bonitě žalovaného bylo zjištěno, že ke dni sjednání úvěrové smlouvy byl žalovaný lustrován se čtyřmi dalšími úvěry v celkové výši 412 587 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností k datum.
6. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení upomínkami a následně předžalobní upomínkou ze dne datum do datum. Upomínka byla dle poštovního podacího archu odeslána datum.
7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 445 000 Kč, k němuž bylo sjednáno pojištění. Žalovaný se zavázal splatit úvěr shora uvedeným způsobem, což neučinil, právní předchůdkyni uhradil pouze 316 935 Kč. Právní předchůdkyně od smlouvy odstoupila, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 ,2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18)
11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Jelikož smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je možno uzavřít také v ústní formě, nezabýval se soud tím, zda byla předložená smlouva řádně podepsána či zda je na předložené listin ě zachycen stranami smluvený obsah. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, uzavření smlouvy tvrzeného obsahu nerozporoval.
14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného nedostatečně, přičemž mezi stranami byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podléhající úpravě zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Spokojila se pouze s tvrzeními žalovaného, tyto žádným způsobem neověřila, včetně příjmů a výdajů, formy bydlení včetně nákladů, zaměstnání, z něhož žalovanému mají plynout příjmy. K tomuto nepředložila žalobkyně žádné doklady, kterými by ověření sdělení žalovaného prokázala. Výdaje žalovaného nebyly ověřovány vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, z jakých jednotlivých položek se uváděná částka 5 000 Kč skládá a zda je vůbec reálná. Při uvážení veškerých běžných výdajů průměrných osob se jeví uváděná částka jako podhodnocená Stejně tak nebyly dále zkoumány zjištěné závazky žalovaného, zejména úvěry, přičemž jejich výše a doba splácení včetně výše splátek výrazným způsobem ovlivňuje úvěruschopnost. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalovaného na základě komplexně zjištěných poměrů žalovaného, a proto dle soudu nemohla učinit relevantní závěr o jeho schopnosti úvěr splácet.
15. Soud při jednání poskytl žalobkyni poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , ta však žádná další tvrzení neuvedla, důkazy neoznačila ani nepředložila (kromě těch, které soud k důkazu provedl) a procesní břemena tvrzení a zejména důkazní tudíž neunesla.
16. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
17. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 445 000 Kč, přičemž žalovaný doposud vrátil dle tvrzení žalobkyně pouze 316 935 Kč. Žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval, netvrdil, že by uhradil více, než připouštěla žalobkyně, ani nebyl v řízení jinak aktivní. Za situace, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce (s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy), má žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., podle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ponížených o uhrazené platby z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 128 065 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítl, včetně příslušenství nad rámec přiznaného.
18. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení podle §1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce ze dne datum. Upomínka byla žalovanému odeslána datum s tím, že žalovaný má dluh uhradit do datum, od následujícího dne je tudíž žalovaný v prodlení.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu, jelikož ve věci ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).