Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 38/2023
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 18 789,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 612 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 177,45 Kč s úrokem 15,49 % ročně z částky 16 960,50 Kč od datum do datum, s úrokem 15 % ročně z částky 16 960,50 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 789,45 Kč od datum do datum a z částky 7 177,45 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 744 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 612 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 177,45 Kč s úrokem 15,49 % ročně z částky 16 960,50 Kč od [datum] do [datum], s úrokem 15 % ročně z částky 16 960,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 789,45 Kč od [datum] do [datum] a z částky 7 177,45 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 744 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 789,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které mu poskytla téhož dne na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem 15,49 % ročně, poplatkem za zprostředkování 400 Kč a měsíčním pojistným 46 Kč formou 54 splátek po 574 Kč. Před sjednáním smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím lustrací v příslušných registrech (BRKI, NRKI, ISIR, příjmení), zjištěním a ověřením příjmů a výdajů, stanovením kreditního skóre, zjištěním údajů o poměrech žalovaného. S ohledem na prodlení žalovaného se splácením, konkrétně s platbou splátky za duben a květen 2023, přičemž poté již žalovaný nesplácel, využila žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 18 789,45 Kč, zároveň naúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou platbu a náklady účelně vynaložené na vymáhání. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni 8 388 Kč do zesplatnění a tuto částku žalobkyně započetla v celé výši na poplatek za zprostředkování (400 Kč), ve výši 3 039,50 Kč na jistinu, ve výši 2 896,50 Kč na úrok, ve výši 1 500 Kč na smluvní pokutu a ve výši 552 Kč na pojistné. Po zesplatnění již žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 16 960,50 Kč, dlužný smluvní úrok 690,95 Kč, dlužné pojistné 138 Kč a smluvní pokutu 1 000 Kč (za pozdní úhradu splátek za duben a květen 2023), dále žalobkyně požaduje smluvní úrok (za dobu od datum do datum ve sjednané výši a od datum ve výši 15 % ročně) a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný k předžalobní upomínce nezaplatil ničeho.
2. V rámci zjišťování úvěruschopnosti pak žalovaný žalobkyni uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě, žije v nájmu. Jeho čistý měsíční příjem činí 24 500 Kč (žalobkyně za doložené období zjistila průměrný měsíční příjem ve výši 23 164 Kč), příjem domácnosti činí 10 000 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti dle sdělení žalovaného činily 20 000 Kč měsíčně včetně splátek úvěrů. Žalovaný měl v době sjednávání tohoto úvěru celkem 5 závazků, a to jen závazek z kreditní karty s jistinou k doplacení ve výši 49 Kč, z kontokorentu s nevyčerpanou jistinou a tři osobní úvěry s měsíčními splátkami 524 Kč, 554 Kč a 316 Kč. K osobě žalovaného nebyla vedena insolvence. Žalobkyně na základě zjištěných údajů dospěla k disponibilní částce žalovaného 13 164 Kč měsíčně.
3. K nařízenému jednání se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř. ) v jeho nepřítomnosti. Žalobkyni bylo soudem poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k tomu žalobkyně ničeho nedotvrdila ani nedoložila.
4. Z předložených listin učinil soud následující zjištění a závěr o skutkovém stavu.
5. Z představení právnická osoba s.r.o., smlouvy o úvěru včetně potvrzení, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně (na základě fúze sloučením na ni přešlo jmění právnická osoba s.r.o. – zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč na účet č. bankovní účet. Žalovaný se naproti tomu zavázal úvěr uhradit spolu s úrokem v sazbě 15,49 % ročně, jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 400 Kč a pojistným za dobu od datum v sazbě 8,90 %, tj. měsíční částkou 46 Kč, a to formou 54 měsíčních splátek po 574 Kč se splatností první splátky datum a každé další splátky do 17. dne v měsíci. Splatnost úvěru byla sjednána k datum. Pro případ prodlení se splácením byly ujednány sankce – smluvní pokuta 500 Kč za každou opožděnou platbu (případně ve výši dlužné částky, pokud je nižší než 500 Kč), náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání, a dále oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit a požadovat jeho zaplacení. Z potvrzení o vyplacení úvěru a výpisu z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně převedla žalovanému na uvedený bankovní účet částku 20 000 Kč v den uzavření smlouvy s označením„ pujcka pro jméno příjmení“. Dopisem ze dne datum odeslaným dle podacího archu datum žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný uhradil pouze 12 splátek, celkem 8 388 Kč.
6. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení do 7 dnů od doručení, zásilku odeslala v den vyhotovení.
7. Z formuláře k prověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný před poskytnutím úvěru sdělil žalobkyni údaje uvedené shora. Z formuláře dále vyplývá, že žalovaný byl ověřen v NRKI a BRKI, v ISIR byl bez záznamu. Žalobkyně při výpočtu disponibilní částky pravděpodobně výdaje domácnosti vydělila dvěma a tuto částku odečetla od příjmů zjištěných z výpisů z účtu. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl podanou jednu žádost o splátkový úvěr, bylo u něj evidováno celkem devět odmítnutých úvěrů a šest odvolaných úvěrů, existující úvěry měl celkem čtyři, ukončený úvěr měl jeden. Co se týká existujících splátkových úvěrů, splátky činily 844 Kč měsíčně a zbývající částka k doplacení 39 362 Kč. Co se týká nesplátkového úvěru, jednalo se o kontokorent s limitem 5 000 Kč a vyčerpanou částkou ve stejné výši s nulovým přečerpáním. Dále měl žalovaný úvěr z kreditní karty s limitem 45 000 Kč a zbývající částkou k zaplacení 49 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného činila měsíčně pravděpodobně částku 21 631 Kč (přestože jako mzda jako označena pouze jedna příchozí platba v březnu 2022, další platby, s nimiž soud kalkuloval, jsou od právnická osoba SERVICE). Na účtu jsou dále evidovány příchozí platby ve výši 10 000 Kč měsíčně – rodičovský příspěvek a další platby, které nejsou nijak identifikovány.
8. Žalovaný v průběhu řízení nebyl činný, netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil žalobkyni jakoukoli další částku, soud proto vycházel z toho, že nic víc, než připouštěla žalobkyně, uhrazeno nebylo.
9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C679/18).
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovaným jako spotřebitelem, jak vyplývá z obsahu smlouvy a z označení osoby žalovaného ve smlouvě osobními údaji (rodné číslo, trvalý pobyt), na smlouvu je tedy třeba hledět jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru, která spadá pod úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru pak má povinnost s odbornou péčí zkoumat před poskytnutím úvěru schopnost spotřebitele (v tomto případě žalovaného) úvěr splácet, této své zákonné povinnosti však nedostála. Od žalovaného zjistila údaje týkající se jeho osobních poměrů, formy bydlení, příjmů a výdajů, tyto zanesla do formuláře provedeného k důkazu. Spokojila se však pouze s okrajovými informace a tyto dále nezkoumala, přestože měla k dispozici údaje, které ji měly vést k větší obezřetnosti. Takto měla kromě příjmu prověřovat okolnosti pracovního poměru, z něhož žalovanému příjmy plynou (přičemž trvání příjmu po celou dobu trvání úvěru zásadním způsobem ovlivňuje schopnost splácet), mohla si nechat předložit pracovní smlouvu. Co se týká výdajů žalovaného, tyto neověřila vůbec, nezjišťovala, zda uváděná částka odpovídá realitě (konkrétně u žalovaného), nezjistila jednotlivé výdajové položky, tyto nevyplynuly ani z předložených výpisů z účtu (kde nejsou jednotlivé transakce dále specifikovány), a proto nemohla žalobkyně posoudit, zda výsledná částka sestává z obvyklých životních náklad, případně zda nějaký takový náklad uveden žalovaným nebyl a z jakého důvodu. K větší obezřetnosti pak měla žalobkyni vést zjištěná četnost úvěrů žalovaného, z níž lze usuzovat, že jeho finanční situace dobrá není. Žalobkyně pak nedostála ani své povinnosti doložit svá tvrzení důkazy – v tomto směru žalobkyně předložila pouze formulář s vyplněnými údaji, úvěrovou zprávu a výpisy z účtu, nedoložila žádné výpisy o tvrzených lustracích v databázích (včetně insolvenčního rejstříku), pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, faktury či další doklady.
14. Žalobkyně dle soudu proto nedostála své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru číslo Sb., přičemž následkem je právě absolutní neplatnost právního jednání, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).
15. Na druhé straně žalobkyně prokázala, a to jednak výpisem z účtu a jednak potvrzením o vyplacení úvěru, že žalovanému na jeho bankovní účet poskytla dne datum částku 20 000 Kč. Žalovaný nerozporoval v průběhu řízení tvrzení žalobkyně o tom, že celkem zaplatil částku 8 388 Kč, tato celková úhrada vyplynula také z předložených důkazů žalobkyně. Za situace, kdy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu (přičemž smlouva o úvěru byla shledána absolutně neplatnou) a žalovaný uhradil žalobkyni 8 388 Kč, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení a žalovaný je povinen částku 11 612 Kč představující rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými prostředky žalobkyni vydat, o čemž soud rozhodl výrokem I. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne datum pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu učinila žalobkyně datum, kdy odeslala žalovanému předžalobní upomínku, tato byla doručena 25 8. 2023 (uložením) a splatnost nastala 4. 9. 2023. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
16. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud výrokem II žalobu co do zbývající části zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 744 Kč, přičemž tato částka představuje 23,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 61,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 789,45 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 930 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 071,94 Kč za 90 ujetých km v částce 671,94 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 781,94 Kč ve výši 1 844,21 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).