Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 194/2023
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o 29.150 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se ohledně smluvní pokuty ve výši 4.150Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.278Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 25.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně zákonného úroku z prodlení 11,75% ročně z částky 25.000Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.335,96Kč zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na poměrné náhradě nákladů řízení částku 890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Řízení se ohledně smluvní pokuty ve výši 4.150Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.278Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 25.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně zákonného úroku z prodlení 11,75% ročně z částky 25.000Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.335,96Kč zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na poměrné náhradě nákladů řízení částku 890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal proti žalované shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost (právnická osoba, IČO, dále jen právní předchůdce žalobce), uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum (dále Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru (dále též Podmínky). Právní předchůdce žalobce na základě této Smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 25.000Kč a tato se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit částku 28.128Kč s příslušenstvím do datum Smlouva byla uzavřena v souladu s odst. číslo Podmínek, v elektronické podobě tak, že žalovaná akceptovala smluvní podmínky a byla uzavřena tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 – 1Kč ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobce. Žalovaná na to čerpala úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Součástí žalobních tvrzení je i popis postupu žalované při žádosti o půjčku v systému on-line na internetových stránkách webová adresa. Po dokončení žádosti obdržela žalovaná obdržela předsmluvní informace o půjčce a na základě těchto informací právní předchůdce žalobce zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, BRKI, NRKI) a prověřování bonity. Na základě tohoto postupu byla žádost o půjčku schválena a částka 25.000Kč byla zaslána na účet, ze kterého dříve žalovaná odeslala verifikační platbu. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, tím vznikla jí povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 z dlužní jistiny, a to za každý den prodlení (4. odstavec, 3. strany Smlouvy) a současně povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, a to za odeslání písemných upomínek žalované. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalobcem dne datum Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na základě této Smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. společné prohlášení smluvních stran, o postoupení pohledávek, které je přílohou žaloby. Žalobce byl právním předchůdcem žalobce, co by postupitelem pohledávek, zmocněn k odeslání dopisu s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Celková hodnota postoupené pohledávky ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky činila 32.428Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25.000 Kč, nesplaceného úroku 3.128 Kč a nesplacené smluvní pokuty 4.150 Kč. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení tak, jak vyplývá z petitu, s datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum, z jistiny ve výši 25.000Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, a to ani po odeslání poslední upomínky před podáním žaloby, ze dne datum. Součástí žalobního požadavku je též smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky, a to za každý den prodlení s tím, že nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ve výši 4.150Kč a tuto částku žalobce také požaduje k úhradě po žalované.
Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení ohledně povinnosti právního předchůdce žalobce prověřit schopnost žalované splatit plánovaný úvěr v souladu se stávající judikaturou, žalobce v podání ze dne datum vzal žalobu v rozsahu uvedeném v odstavci I. výroku zpět s tvrzením, že nemá další smluvní dokumentaci než tu, která byla předložena společně s žalobou. Předmětem řízení zůstala částka tak, jak je vymezena v odstavci II. a III. výroku tohoto rozsudku.
2. Soud přihlédl k dispozičnímu procesnímu jednání žalobce, které učinil před prvním jednání ve věci a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, v souladu s ust. § 96 odst. 1 ,2 věta první o.s.ř. (odst. I. výroku).
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, která jí byla doručena dne datum (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4 , za použití § 57 odst. 2 o.s.ř. ).
4. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, když jí bylo doručeno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř. ), dne datum, tj. pondělí – pracovní den, za použití § 49 odst. 4 a § 57 odst. 2 o.s.ř. Soud proto konstatuje, že žalovaná byla řádně předvolána k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnila, ani se neomluvila. Zástupce žalobce a žalobce se rovněž jednání nezúčastnili, z účasti na jednání se bez uvedení konkrétního omluvitelného důvodu nezúčastnili a souhlasili však s tím, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků, v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
5. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: podacími archy České pošty ze dne datum a datum, smlouvou o úvěru ze dne datum, obchodními podmínkami webová adresa, společným prohlášením o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek z datum, upomínkou z datum, opakovanou výzvou k úhradě ze datum, předžalobní výzvou z datum, výpisem z účtu anonymizováno z datum, datum a datum, včetně zprávy anonymizováno z datum, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru číslo (Smlouva) a to tak, že žalovaná obdržela tyto peněžní prostředky ve výši celkem 25.000Kč na účet, ze kterého provedla tzv. verifikační platbu na účet žalobce. Na základě tohoto postupu byla uzavřena Smlouva tak, že byla podepsána potvrzovacím kódem žalované dne datum v 8:52:31 zaslaného z telefonního čísla číslo. K potvrzení návrhu smlouvy klientem došlo datum v 8:53:41. Na základě tohoto postupu byla uzavřena Smlouva ve formě spotřebitelského neúčelového úvěru, splatného jednorázově ve výši 25.000Kč s tím, že žalovaná se zavázala celkem zaplatit 28.128Kč, s datem splatnosti datum, při zápůjční úrokové sazbě 255,70%, odpovídající úroku v celkové výši 5.254,07 Kč, s RPSN za celý úvěr 1360%. Součástí této Smlouvy byla tabulka o poplatcích při prodloužení doby splatnosti, včetně uvedení roční procentní sazby nákladů a současně žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy, způsobem uvedeným shora, že se podrobně seznámila s textem Smlouvy, včetně jejich příloh, tj. přílohy číslo Podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (zjištěno ze Smlouvy). Ze zprávy právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že jediným majitelem a disponentem bankovního účtu, ze kterého byla odeslána verifikační platba, tj. bankovní účet, je žalovaná, s korespondenční adresou adresa žalované, s datem narození datum. Dle výpisu z tohoto účtu na účet žalované byla připsána platba v rámci banky dne datum, ve výši 13.800Kč a datum ve výši 11.200 Kč, tj. celkem 25.000Kč. Ze Smlouvy o úvěru číslo (Smlouva) soud zjistil, že byla podepsána žalovanou stejným postupem jako v případě dodatku Smlouvy shora tak, že je na ní uveden datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi dne datum v 8:52:31. Telefonní číslo, na které byl kód zaslán je číslo s k potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu došlo datum v 8:53:41. Na základě Smlouvy byl poskytnut úvěr ve výši 13.800Kč ve formě spotřebitelského neúčelového splatného jednorázově, do datum, se zápůjční úrokovou sazbou 251,89% ročně, odpovídající RPSN za celý úvěr 886,8%. Součástí Smlouvy je tabulka, ze které se žalovaná dověděla, jaká je sazba nákladů při prodloužení doby splatnosti postupně až o 360 dní. Právní předchůdce žalobce a žalobce prohlásili ve společném prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, ze dne datum, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků a dne datum byla na základě rámcové smlouvy, způsobem specifikovaným v ní, uzavřena jednotlivá Dílčí smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly na postupníka (žalobce) postoupeny pohledávky za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru. Součástí společného prohlášení je přehled postoupených pohledávek a v bodě 26 tabulky je uvedena pohledávka žalované ve výši 32.428Kč ze Smlouvy (zjištěno ze společného prohlášení smluvních stran a postoupení pohledávek). Žalobce oznámil žalované dopisem ze dne datum, že se stal majitelem pohledávky, která vznikla u právního předchůdce žalobce na základě Smlouvy s tím, že pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. a k datu sepisu dopisu činila dlužná částka 32.468,24 Kč. V tomto rozsahu žalobce požadoval po žalované zaplacení tohoto dluhu, s datem splatnosti datum. Žalobce oznámil změnu v osobě věřitele za právního předchůdce žalobce na základě plné moci ze dne datum, kterou byl žalobce zmocněn, aby za postupitele (právního předchůdce žalobce), ve smyslu § 1882 odst. 1 o.z. vyrozumíval dlužníky pohledávky ze Smlouvy o úvěru, kterou na postupníka (žalobce) postupitel (právní předchůdce žalobce) postoupil (zjištěno z plné moci dne datum). Žalobce prostřednictvím zástupce žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě postoupené pohledávky upomínkami z datum, datum a předžalobní výzvou z datum (zjištěno z těchto výzev) s tím, že žalované byly tyto upomínky – výzvy, doručovány na adresu známou ze Smlouvy. Ostatně jiná adresa (ulice a číslo, obec a číslo 07) není soudu známa (zjištěno z podacích archů České pošty, ze dne datum, datum). Nebylo přitom prokázáno, že by žalovaná na dluh něco nad rámec žalobních tvrzení zaplatila.
7. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu sp.zn. III ÚS 4129/18 , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d“. Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka – spotřebitele (zde stěžovatele), náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná“. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C číslo o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (teď nikoliv pouze k námitce dlužníka). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 , odstavce 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ust. § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, nabízelo ust. § číslo věta první, ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zák. číslo lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z., mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
12. Co se aktivní legitimace žalobce v této věci týká, má soud s ohledem na shora uvedené zjištěné skutečnosti za to, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, postoupil platně pohledávku mimo jiné též za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na žalobce (§ 1879 a n. o.z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně na základě zmocnění právního předchůdce žalobce žalobcem oznámeno. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl ve dnech datum a datum na základě Smlouvy a jejího dodatku postupně částku 3.800 Kč a 11.200 Kč (tj. celkem 15.000Kč) a to bezhotovostně převodem na bankovní účet žalované bankovní účet. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo tak prostřednictvím prostředků komunikace na dálku k uzavření Smlouvy, která je podle jejího obsahu smlouvou o úvěru (§ 2395 a o.z.), dle které se právní předchůdce žalobce zavázal a skutečně i, jak bylo prokázáno poskytl žalované postupně celkem částku 25.000Kč a žalovaná na tomto dluhu ničeho nezaplatila. K výzvě soudu s poučením dle § 101 odst. 1 písm. a) , b) a § 120 odst. 1 o.s.ř. žalobce ničeho nesdělil, naopak reagoval na tuto výzvu podáním, kterým žalobu omezil (došlo k jejímu částečnému zpětvzetí) s tím, že žádnými důkazy o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje. Právní předchůdce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalované) vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, respektive neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné Smlouvy. Žalobce k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení, či důkazního břemene ničeho více, než jak je uvedeno v návrhu na vydání EPR (tj. v odstavci 1. odůvodnění), nesdělil a ničeho nedoložil. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti (§ 86 zák. č. 257/2016 Sb. ), je neplatnost Smlouvy a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud v souladu s uvedeným dospěl k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle Smlouvy, neboť uvedené způsobuje neplatnost celé Smlouvy. Porušením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení (obohacení ve výši 25.000Kč). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané Smlouvy dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhod v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná ze shora uvedených důvodů zamítnuta (odst. III. výroku).
13. Dle § 151 odst. 1 věta první o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu rozhodnutím, jímž se řízení končí. Soud postupoval při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle něhož měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V tomto konkrétním případě byl žalobce procesně úspěšný pouze částečně, v rozsahu 67%, v rozsahu 33% úspěšný nebyl. Žalobci proto příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 34%, a v této výši mu soud také náhradu z částky 2.618 Kč, tj. 890 Kč přiznal. Náklady žalobce se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.166 Kč, odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění), včetně paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (postupováno podle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále též a.t.), včetně DPH ve výši 21% z částky 1.200 Kč, tj. 252 Kč s tím, že náklady řízení budou zaplaceny podle § 149 odst. 2 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce (odst. IV výroku).
14. Soud při stanovení poměru úspěchu účastníků v této věci vyházel z toho, že žalobce částečným zpětvzetím žaloby zavinil zastavení řízení, neboť žalovaná ničeho na dluhu nezaplatila, a proto v této části postupoval podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. , byl to žalobce, který zavinil, že v tomto rozsahu muselo být řízení zastaveno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).