Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 248/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 36 942,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 11 942,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 942,25 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 316 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 11 942,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 942,25 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 316 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr, s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpal žalovaný úvěr v konečné výši 36 942,25 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do datum. Žalovaný však porušil smlouvu, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Celková dlužná částka činí 36 942,25 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků na dálku úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem, kdy výpůjční úroková sazba činila anonymizováno za den, tj. anonymizováno ročně z nesplaceného úvěru. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z částek je vyšší (prokázáno úvěrovou smlouvou a standartními informacemi o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dne datum vybral částku 12 000 a dne datum částku 13 000 Kč, celkem tedy žalovaný čerpal částku 25 000 Kč. Žalovaný neuhradil však ničeho (prokázáno tabulkou historie plateb a fakturou). Žalovaný má dle žalobkyně dlužit celkem částku 36 942,25 Kč, skládající se z jistiny 25 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úroku 11 192,25 Kč (prokázáno tabulkou ohledně historie plateb). Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku z téhož dne).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy žalovanému byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku. Na základě těchto skutečností právní předchůdce žalobkyně nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit.
15. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází s tím, že žalobkyně nijak nedoložila, že by skutečně obdržela od žalovaného, případně ověřovala doložený příjem a výdaje žalovaného, kdy ani dále více nespecifikovala v žalobě, jaké příjmy a výdaje měly být od žalovaného obdrženy. Další informace o žalovaném nezjišťoval ani neověřoval, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, a toto soudu doložit, což však žalobkyně neučinila a tyto příjmy ani výdaje, které měla mít doložené od žalovaného ani netvrdila.
16. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
17. Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohl řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena a že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Protože před uzavřením smlouvy nedošlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je dán důvod neplatnosti předmětné smlouvy.
18. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 25 000 Kč a to bez smluvních úroků a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož požadovaná výše nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
19. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána, kdy právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl dle § 1879 a násl. o.z. a od účinnosti této smlouvy je tak žalobkyně věřitelem pohledávky.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná, poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do části úroku z prodlení, smluvního úroku a účelně vynaložených nákladů byla žaloba zamítnuta). V případě, že by žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, odpovídala by náhrada nákladů řízení částce 3 656 Kč, která se sestává ze soudního poplatku ve výši 1 478 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 , § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. “), za tři úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. dle tarifní hodnoty 36 942,25 Kč po 500 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) a z částky 300 Kč představují náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 a.t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 378 Kč. Jak již bylo zmíněno, v tomto řízení byla žalobkyně ve věci úspěšná z 36 %, z toho důvodu soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 316 Kč (tato částka odpovídá 36 % z částky 3 656 Kč).
21. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (např. v řízení vedených u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.
22. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.