Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 283/2023

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená JUDr. ing. jméno příjmení, Ph.D., advokátem, sídlem

obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 42 380 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 19 680 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 54 817, 06 Kč s úrokem ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 27 690, 96 Kč

od datum do datum a z částky 8 010, 96 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 19 680 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 54 817, 06 Kč s úrokem ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 27 690, 96 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8 010, 96 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 42 380 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalované 12 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 400 Kč, odměnu

za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši

4 800 Kč a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši 300 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 365 Kč. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaná splnila jen zčásti

do výše 6 660 Kč, a je proto povinna zaplatit 15 240 Kč, z toho 11 690, 96 Kč na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 3 340, 27 Kč na poplatku za výběr splátek v hotovosti a 208, 77 Kč na úhradě za účast žalované na pojištění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč za období od datum

do datum, tj. 10 016, 81 Kč, a ve výši 24, 48 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky 11 690, 96 Kč za období

od datum do datum, tj. 4 091, 84 Kč, a dále od datum do zaplacení. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalované 16 000 Kč

a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 6 400 Kč,

a to v šedesáti týdenních splátkách po 480 Kč. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaná splnila jen zčásti do výše 1 660 Kč, a je proto povinna zaplatit 27 140 Kč, z toho

16 000 Kč na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 1 966, 68 Kč na úroku, 3 200 Kč na odměně za administrativní činnost a 5 973, 32 Kč na poplatku za výběr splátek v hotovosti. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč za období od datum do datum, tj. 12 843, 97 Kč, a ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky

16 000 Kč za období od datum do datum, tj. 5 164, 44 Kč, a dále od datum

do zaplacení. právnická osoba, pohledávky za žalovanou založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba, sídlem adresa,

IČO, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba, přenechala žalované 12 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši 19 800 Kč měsíčně čistého. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje na bydlení dosahují 4 500 Kč měsíčně a ostatní výdaje 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne

datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že právnická osoba, žalované přenechala 12 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba, vrátit

a zaplatit úrok ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 4 800 Kč a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši 300 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 365 Kč. V případě prodlení žalované se splněním jejích dluhů založených smlouvou o zápůjčce mohla právnická osoba, žádat splnění těchto dluhů jako celku (čl. 5 odst. 5.1 písm. a) obchodních podmínek). Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky.

5. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba, přenechala žalované 16 000 Kč. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku v celkové výši 24 960 Kč. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje na bydlení dosahují 2 000 Kč měsíčně, splátky jiných dluhů žalované 1 650 Kč měsíčně a ostatní výdaje 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

6. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne

datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že právnická osoba, žalované přenechala 16 000 Kč a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba, vrátit

a zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 6 400 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 480 Kč. V případě prodlení žalované se splněním jejích dluhů založených smlouvou o zápůjčce mohla právnická osoba, žádat splnění těchto dluhů jako celku (čl. 5 odst. 5.1 písm. a) obchodních podmínek). Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum a dne datum mezi právnická osoba, a žalovanou (čl. I odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala dnem zaplacení úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

8. Z potvrzení o úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřely dne datum.

9. Z oznámení právnická osoba, žalované ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které právnická osoba, dne datum a dne datum uzavřela se žalovanou, žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

10. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci,

a to v čase do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Žalovaná jako vydlužitelka tedy uzavřela dne datum s právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalované 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 4 800 Kč a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši 300 Kč, celkem tedy 21 900 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 365 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne datum s právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalované 16 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit a zaplatit úrok ve výši 3 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši 6 400 Kč, celkem tedy 28 800 Kč, a to v šedesáti týdenních splátkách po 480 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smluv o zápůjčce uzavřených dne datum a dne datum se žalovanou, a postoupení oznámila žalované dopisem ze dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.

12. Z y označené za zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle věta první , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu.

16. Podle věta první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel

před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu

pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel

o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel

a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti

o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící

ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

23. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídkách žalované na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách), avšak nenavrhla jimi ani přes poučení postupem podle provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových

a výdělkových poměrech žalovaná v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j.  – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že y, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

25. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách)

a že y, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

26. Mimoto nelze přehlédnout, že se právní předchůdkyně žalobkyně co do údajů o výdajích žalované spokojila jen s prohlášením žalované. Bez těchto údajů přitom právní předchůdkyně žalobkyně sotva mohla usoudit na schopnost žalované splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry. Přitom již údaj o tom, že její náklady na bydlení v období od srpna do listopadu 2018, tj. mezi uzavřením prvé a druhé smlouvy o zápůjčce, klesly na polovinu při nezměněném způsobu bydlení a adrese bydliště vybízely k jejich prověření. Z tohoto důvodu soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědkyně jméno příjmení, která právní předchůdkyni žalobkyně zastupovala při uzavření obou smluv o úvěru se žalovanou. I kdyby se totiž prokázalo, že doklady o příjmech žalované odpovídaly jejímu prohlášení v zákaznických kartách, nezměnilo by to nic na závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením těchto smluv nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované.

27. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

28. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

29. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně

před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

31. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

32. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

33. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

34. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,

a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

35. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

36. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

37. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

38. Smlouvy o zápůjčce, které právnická osoba, jako zapůjčitelka a žalovaná jako vydlužitelka uzavřely dne datum a dne datum, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

39. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

40. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,

co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,

co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí

i v případě, byl-li závazek zrušen.

42. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

43. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

44. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši 12 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila 6 660 Kč, jak skutkově tvrdila žalobkyně, činila výše této pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 340 Kč na jistině (12 000 Kč – 6 660 Kč).

45. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši 16 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila 1 660 Kč,

jak skutkově tvrdila žalobkyně, činila výše této pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 340 Kč na jistině (16 000 Kč – 1 660 Kč).

46. Splatnost těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu

ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba, v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

47. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 19 680 Kč od datum do zaplacení ( o.z. a , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických

a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalované úroku z prodlení jen ve výši

10 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh ( ).

48. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok, odměnu„ administrativní činnost“ ani úhradu za účast žalované na pojištění.

49. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba, provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, které obsahují seznam ujednaných splátek

a přehled částečných plnění žalované. Takové y nejsou způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony,

tj. šedesátkrát v místě bydliště žalované přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto y obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalované měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byly uzavřené smlouvy o zápůjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalované inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalované stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaná plnila jinak. Jiné důkazní prostředky

o tomto skutkovém tvrzení žalobkyně ani přes poučení podle nenavrhla.

50. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

51. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující

19 680 Kč s příslušenstvím, tj. co do 54 817, 06 Kč s úrokem ve výši 24, 48 % p.a. z částky

11 690, 96 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 24, 87 % p.a. z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 27 690, 96 Kč

od datum do datum a z částky 8 010, 96 Kč od datum do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z V projednávané věci soud neshledal důvody

pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 74 497,06

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 26 % a žalovaná v rozsahu 74 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 19 680 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 54 číslo, 06 Kč

s příslušenstvím, soud postupem podle náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši

48 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.