Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 169/2023-22
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 12 595,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 595,16 Kč s úrokem ve výši 10,00% ročně z částky 12 595,16 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 12 595,16 Kč od 12. 3. 2020 do 1. 5. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 12 595,16 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 7 770 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 595,16 Kč s úrokem ve výši 10,00% ročně z částky 12 595,16 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 12 595,16 Kč od 12. 3. 2020 do 1. 5. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 12 595,16 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 7 770 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 12 595,16 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobce – právnická osoba příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba - jako věřitelem smlouvu o kontokorentním úvěru na sjednaný úrok ve výši 18% měsíčně, následně však neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil s požadavkem na jednorázovou úhradu nesplacené části úvěru ke dni 11.3.2020. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobce o výši dluhu žalované vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaná tento již splatný závazek dosud řádně nesplnila. Žalovaná toliko namítnula, že posuzovaná pohledávka žalobce je promlčena.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ačkoli právní předchůdce žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku (jehož režimu soud projednávanou věc podrobil ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) téhož předpisu), resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět vypovězené smlouvy o kontokorentním úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaného úroku z něj povinna hradit i tzv.„ zákonný“ úrok z prodlení, a to ve výši, kterou sama v řízení nijak nezpochybnila. Pokud jde o námitku žalované potud, že právo uplatněné žalobou je promlčeno a nelze jej tak žalobci přiznat, pak soud vycházel z nesporného tvrzení žalobce potud, že k zesplatnění předmětného úvěru došlo ke dni 11.3.2020 a k okamžiku podání žaloby dne 2.1.2023 tak nemohla uplynout ani tříletá promlčecí doba stanovená občanským zákoníkem , natož promlčecí doba čtyřletá dle zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, platného v době uzavření úvěrové smlouvy. Právo uplatněné žalobou tak promlčeno není a námitka žalované v tomto ohledu tak nemohla obstát.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 800 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 3x 1 620 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva),
3. 3x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.