Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 176/2022-40
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného odborníky žalobkyně, kteří v rámci kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných (věk, vzdělání, zdroj příjmů, počet dětí, apod.). Sjednaný úvěrový rámec činil částka. Žalovaný měl úvěr hradit řádně a včas, a to včetně poplatků a úroků dle sazebníku. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem
částka a celkem na poskytnutý úvěr hradil částku částka. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum – dopisem tohoto data byl žalovaný též vyzván k úhradě celého úvěru. Žalovaný na svůj dluh po zaslání výzvy uhradil pouze částku ve výši částka. Žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut účtovaných ve výši částka. Na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně žalovaný nereagoval. Podáním ze dne datum žalobkyně soudu sdělila, že po podání žaloby byly uhrazeny celkem 4 splátky v souhrnné výši částka.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu: Žalobkyně je subjektem poskytujícím spotřebitelské úvěry (z výpisu z obchodního rejstříku). Dne datum žalobkyně a žalovaný podepsaly smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový bezúčelový úvěr do výše úvěrového rámce částka s roční úrokovou sazbou 26,28 %. Součástí byly i úvěrové podmínky (z předmětné smlouvy, z úvěrových podmínek). Na základě této smlouvy žalovaný celkem v době jejího trvání načerpal částku ve výši částka a uhradil celkem částka (ze splátkového kalendáře). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s jednotlivými úhradami, zesplatnila žalobkyně předmětný revolvingový úvěr a vyzvala ho k úhradě celého úvěru dne datum (z výzvy ke splacení celého úvěru a podacího archu). Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému zaslala předžalobní upomínku (z předžalobní upomínky a podacího archu). Po podání žaloby žalovaný uhradil splátky v souhrnné výši částka (z tvrzení žalobkyně).
4. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila listinu„ Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“, dle které činil příjem žalovaného z pracovního poměru částku částka měsíčně a výdaje na splátky jiné společnosti částka. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, bezdětný a bydlí v podnájmu.
5. Ohledně skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaný od žalobkyně čerpal finanční prostředky v celkové výši částka a celkem na tuto částku uhradil částka, na upomínky nereagoval.
6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).
8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že řádně zhodnotila informace ohledně žalovaného, což se promítlo do kreditního skóre, ke svému tvrzení však neoznačila žádné důkazy. Předložená listin listina nazvaná Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik není k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dostatečná, neboť z ní žádným způsobem nevyplývá, že žalobkyně řádně příjmy a výdaje žalovaného ověřila. V listin ě je sice uveden měsíční příjem žalovaného, tento však nebyl nijak ověřen. Jako výdaje jsou uvedeny pouze splátky jiné společnosti, nikoli již další výdaje, které žalovaný bezpochyby pravidelně vynakládá, jako např. výdaje na bydlení. K ústnímu jednání se žalobkyně nedostavila a zbavila se své možnosti a svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), v jakém směru má důkazy doplnit.
15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na aktuální rozhodovací praxi vyšších soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, PR číslo s. 757), jakož i na aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
16. V předmětné věci nebyla majetková situace žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů doložena ani objektivizována, žádné doklady soudu nebyly předloženy; prohlášení žalovaného (dlužníka) je ve shora uvedeném smyslu zcela nedostatečné.
17. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o výše citovaný nález Ústavního soudu, dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. Tento závěr přitom potvrdil i Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ve věci C číslo ze dne datum (řízení o předběžné otázce Okresního soudu v Ostravě ve věci OPR- právnická osoba).
18. Jelikož soud uzavřel, že úvěrová smlouva je ve smyslu shora uvedených ustanovení a judikatury absolutně neplatná dle § 87 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § číslo o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni zaplatil pouze částka, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalobkyně a ze splátkového kalendáře s rozpisem úhrad, zůstala mu povinnost vydat částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon
a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta; stejně tak nebylo prokázáno, že by se do sféry žalovaného dostal zesplatňující dopis).
19. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně veškerého příslušenství a smluvní pokuty (vše má oporu v neplatné smlouvě); úroky z prodlení soud zamítl v rozsahu, v němž byly požadovány za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).