Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 204/2026 - 23

- 24

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Štěpána Výborného v právní věci žalobce: S. M., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2025, č. j. OAM 681/ZAZA11ZA012025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2026, č. j. , o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil stěžovateli mezinárodní ochranu podle až , o azylu.

[2] Stěžovatel společně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu uvedl, že v případě nepřiznání odkladného účinku mu hrozí nucené vycestování do vlasti, čímž může být ohrožen na životě a zdraví. Také zdůraznil, že nucené vycestování by pro něj znamenalo citelný zásah do soukromého života. Dále stěžovatel obsáhle citoval závěry obsažené v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. , týkající se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v situaci, kdy žalovaný zrušil tehdejšímu stěžovateli povolení k trvalému pobytu. Stěžovatel připomněl, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy, a tedy jím nelze předjímat úspěšnost rozhodnutí o věci samé.

[3] Žalovaný ve vyjádření poukázal na to, že stěžovatel v návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, které by svědčily pro přiznání odkladného účinku. S jeho přiznáním žalovaný nesouhlasil.

[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě naplněny.

[5] Podle § 33m zákona o azylu, ve znění účinném od 12. 6. 2026, podání kasační stížnosti má odkladný účinek, jdeli o rozhodnutí o: a) odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, nebo b) neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany.

[6] Podle , (dále jen „“) obecně platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.

[7] Podle platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu podmíněna kumulativním naplněním následujících podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Jeli přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, nebylo výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. , č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

[9] V posuzovaném případě nepředstavuje dle Nejvyššího správního soudu překážku pro přiznání odkladného účinku sama skutečnost, že se jedná o řízení ve věci žádosti o mezinárodní ochranu. Stěžovatel totiž může být i v případě tohoto pravomocného rozhodnutí a jeho právních účinků nucen opustit území České republiky a vycestovat zpět do země původu, neboť přestal být žadatelem o mezinárodní ochranu, s čímž se pojí i důsledek v podobě ztráty oprávnění k pobytu na území.

[10] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy hrozící žadateli oproti jiným osobám jsou však zásadně individuální, závislé na osobě žadatele a jeho konkrétní situaci. Máli být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na vycestování do země původu utrpěl.

[11] Stěžovatelův návrh však obsahuje pouze obecná tvrzení, dle kterých může být v případě nuceného vycestování ohrožen na životě a zdraví a může být zasaženo do jeho soukromého života. Tyto důvody stěžovatel blíže nerozvedl, nekonkretizoval a ani je neosvědčil. Stěžovatel konkrétně neuvedl ani nepopsal individuální okolnosti, jak a kým by měl být ohrožen na životě a zdraví; k tvrzenému zásahu do soukromého života neuvedl a nepopsal svou rodinnou a osobní situaci ani okolnosti dosavadního života v České republice. Není tedy zřejmé, jaké rodinné a soukromé vazby by případným vycestováním stěžovatele byly narušeny. Z obsahu dostupného spisového materiálu ani Nejvyšší správní soud neshledal, že by ve stěžovatelově případě byly dány mimořádné okolnosti, které by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodňovaly. Za dostatečný důvod pro přiznání odkladného účinku nelze považovat rovněž stěžovatelův odkaz na judikaturu ve věci zrušení povolení k trvalému pobytu (usnesení č. j. ), která se již z povahy věci nemůže vztahovat na stěžovatelův případ, neboť řešila skutkově i právně odlišný případ.

[12] Z výše uvedených důvodů tak Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle ve spojení s nepřiznal.

[13] Zároveň Nejvyšší správní soud doplňuje, že z rozhodnutí o odkladném účinku nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu