Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 2/2023

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky 152 788 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na zaplacení částky 152 788 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 104 388 Kč ode dne datum do zaplacení a s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 48 400 Kč ode dne datum do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení částky 152 788 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 104 388 Kč ode dne [datum] do zaplacení a s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 48 400 Kč ode dne [datum] do zaplacení se v celém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky 152 788 Kč s příslušenstvím, a to z důvodu, že pro žalovanou společnost na základě ústní dohody ze dne datum prováděl anonymizováno v bytě číslo v ulici ulice a číslo obec a na základě objednávky číslo pak prováděl práce ve třech bytech (blíže nespecifikovaných) na adrese ulice § 17 a 19 v obec Tyto práce pak vyúčtoval žalované fakturou číslo znějící na částku 205 164 Kč, na kterou obdržel od žalované pouze částku 100 776 Kč, a fakturou číslo znějící na částku 48 400 Kč, která nebyla uhrazena vůbec. Žalovaná zbývající částku 152 788 Kč do dne podání žaloby neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána.

2. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor, který odůvodnila tím, že žalobce neprováděl pro žalovanou předmětné elektropráce, tyto byly prováděny na základě písemné objednávky panem příjmení, a tomu byly rovněž řádně zaplaceny.

3. Podle a b) , (dále jen„ ”) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

4. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání smlouvy o dílo, jakož ani o provedení prací deklarovaných v žalobě, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle , tedy při tomto jednání vyzvat žalobce, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhl a předložila potřebné důkazy. Žalobce ani jeho zástupce se však k tomuto jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil, ačkoliv zástupce žalobce byl řádně a včas k jednání předvolán a zákonná lhůta k přípravě k jednání byla zachována. Žalobce se tedy vzdal možnosti být při jednání poučen o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu o. s. ř, které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení o. s. ř proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. ). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobce ani jeho zástupce nedostavil, a proto soudu znemožnil postup předpokládaný v ustanovení V tomto případě tedy nemohlo být žalobci dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobce se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavil. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobci potřebné poučení jiným způsobem.

5. Soud tedy jednal podle v nepřítomnosti žalobce a jeho zmocněnce, kteří se k jednání bez omluvy nedostavili, pročež soud vycházel jen z listinných důkazů u prvního jednání provedených, tj. těch, které žalobce přiložil k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, popřípadě které soud opatřil podle (výpisy z živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku), neboť na písemnou výzvu k doložení dalších listinných důkazů nebylo ze strany žalobce či jeho zástupce reagováno.

6. Z faktury číslo se podává, že tato byla vystavena dne datum a jejím prostřednictvím žalobce vyúčtoval žalované částku 48 400 Kč, a to za fakturou deklarované kompletační práce v ulici ulice a číslo, byt číslo. Splatnost faktury nastala datum. K této faktuře žalobce doložil předávací protokol ze dne datum, který ovšem není nijak opatřen otiskem razítka žalované ani podpisem osoby oprávněné za ní jednat, pročež je vypovídací hodnota tohoto důkazu v podstatě nulová a tento protokol tedy neprokazuje, že by byly žalované předány jakékoliv zhotovené práce.

7. Z faktury číslo se podává, že tato byla vystavena dne datum a jejím prostřednictvím žalobce vyúčtoval žalované částku 205 164 Kč, a to za fakturou deklarované kompletační práce v sedmi bytových jednotkách v ulici ulice a číslo, obec a za hrubé práce v dalších bytových jednotkách – samotný výčet prací je zmatečný, zřejmě se žalobce snažil vyúčtovat práce na třech bytových jednotkách v ulici ulice, jedné v anonymizováno, jedné v anonymizováno a dvou v ulici U anonymizováno vil – faktura ovšem výslovně zmiňuje sedm jednotek v ulici ulice. Splatnost faktury nastala datum. K této faktuře žalobce doložil předávací protokol ze dne datum, který ovšem není nijak opatřen otiskem razítka žalované ani podpisem osoby oprávněné za ní jednat, pročež je vypovídací hodnota tohoto důkazu v podstatě nulová a tento protokol tedy neprokazuje, že by byly žalované předány jakékoliv zhotovené práce. Poslední důkaz předložený žalobcem je předžalobní výzva, což je ovšem pouhá výzva k plnění a nikoliv důkaz prokazující důvodnost uplatněného nároku.

8. Žalovaná předložila soudu písemnou objednávku na dodávku a montáž kompletačních elektroprací na adrese adresa, kterou potvrdil otiskem razítka a podpisem zhotovitel celé jméno svědka. Dále předložila objednávku potvrzenou celé jméno svědka na elektropráce na adrese adresa, že tento za žalovanou neeviduje žádné pohledávky.

9. Co se týče listinných důkazů předložených žalobcem, tyto jsou zcela nezpůsobilé prokázat jím uplatněný nárok, na což soud zástupce žalobce písemně upozorňoval, avšak na tuto výzvu nebylo ze strany žalobce reagováno.

10. Nejvyšší soud České republiky k otázce použití faktury (daňového dokladu) jako důkazu o poskytnutí plnění ve svém usnesení ze dne datum, vydaném pod sp. zn. , konstatoval, že„ faktura jako účetní doklad není sama o sobě důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky.“ Uvedený závěr Nejvyššího soudu lze přitom vnímat jako nadále platný, jak potvrdil např. Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku ze dne datum, vydaném pod č.j. číslo jednací. V tomto rozhodnutí anonymizováno soud konstatoval ve vztahu k prokazování plnění, že„ faktury nejsou důkazem o založení (vzniku) smluvního vztahu v den jejího vystavení, nýbrž jako účetní doklady jsou maximálně důkazem o splatnosti jimi vyúčtovaných pohledávek, které však mají právní důvod ve smlouvě, nikoliv ve faktuře.“

11. K dané problematice se vyjádřil rovněž Ústavní soud České republiky, a to např. ve svém nálezu ze dne datum, vydaném pod sp. zn. . Ačkoliv se jednalo o věc spadající do kompetencí správního soudnictví, lze z daného rozhodnutí dovodit také obecné závěry platné i pro civilní soudnictví. Z uvedeného nálezu Ústavního soudu lze vyvodit, že důkaz daňovým dokladem (v rámci daňového řízení) je pouze formálním důkazem dovršujícím hmotněprávní aspekty skutečného provedení zdanitelného plnění, který však nemusí nutně prokazovat skutečné poskytnutí v něm uvedeného plnění. Tedy, jestliže je sporováno, že zdanitelné plnění nebylo uskutečněno, nemůže být důkazní povinnost splněna pouhým předložením, byť formálně správného, daňového dokladu a je proto namístě požadavek směřující k dokázání hmotněprávního jednání, tj. k důkazu existence zdanitelného plnění.

12. Ve světle výše uvedených závěrů ustálené judikatury lze proto dovozovat obecný závěr, že faktura sama o sobě není důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky řízení a jako taková proto nemusí být relevantním důkazem ani o poskytnutí plnění dle daného smluvního vztahu. Žalobce nikterak neprokázal uzavření jakékoliv smlouvy, ani skutečnost, že by pro žalovanou provedl jakékoliv práce, které mu nebyly zaplaceny. Žalobce rovněž nedoložil žádný důkaz k tomu, že by od žalované obdržel částečnou úhradu faktury číslo. Tím, že se žalobce ani jeho zástupce nezúčastnili prvního jednání ve věci, se pak připravili o možnost být soudem poučeni o tom, jak nedostatky v plnění své povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti zhojit. V důsledku toho soud věc projednal v jejich nepřítomnosti na základě listinných důkazů založených ve spise, ze kterých nelze dovodit, že by žalobce prokázal důvodnost jím uplatněného nároku. Založené faktury jsou v kontextu civilního práva pouhými výzvami k zaplacení určité částky, ze kterých lze dovozovat nanejvýš datum splatnosti pohledávky či prodlení dlužníka, ale samy o sobě nepředstavují důkaz o tom, že by žalobci svědčilo právo na jakékoliv plnění, tedy že by někdy takové právo vzniklo a že stále trvá.

13. S ohledem na tuto skutečnost musel soud žalobu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení a zejména důkazního břemene ze strany žalobce, a to ohledně rozhodných skutečností, jaká smlouva byla uzavřena, co bylo jejím obsahem, jaké práce měl žalobce pro žalovanou provádět, kdy byly tyto provedeny a předený a zda popřípadě kdy byly alespoň částečně uhrazeny.

14. Procesně úspěšná žalovaná výslovně uvedla, že nepožaduje nahradit žádné náklady, pročež soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.