Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
63 Ad 12/2025 - 47.pdf
PDF · 0 B
No categories available
63 Ad 12/2025 - 47
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobkyně:
L. B., narozená X,
bytem X,
doručovací adresou X,
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 1292/25, Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. Xa ze dne 9. 5. 2025,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení před správním orgánem
1. Rozhodnutím č. j. Xb ze dne 10. 12. 2024 žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu poklesy pracovní schopnosti žalobkyně o 30 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami. V nich vyjádřila svůj nesouhlas s tím, že jí invalidní důchod nebyl přiznán. Její zdravotní stav byl dlouhodobě nepříznivý a omezoval ji ve výkonu zaměstnání. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (Dorzopatie a spondylopatie) položku 1b (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Posudková komise zvolila horní hranici rozmezí, přičemž ji ještě zvýšila o 10 % podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tedy činí 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně.
II. Řízení před soudem
3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobkyně brojila žalobou. Uvedla, že její zdravotní stav se neustále zhoršuje. Bylo pro ni náročné až nemožné, chodit do práce. Měla oční vadu, dýchací a psychické problémy. Od posudku vypracovaného pro účely námitkového řízení se její stav zhoršil, neboť měla zdravotní komplikace pravého kolenního kloubu, prsní cysty a astma.
4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, ve vyjádření shrnula závěry vlastního námitkového a posudkového řízení. Na závěr navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
III. Posouzení věci
5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Obecná východiska
6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. Tento postup navrhla i žalovaná.
Závěry posudkové komise
10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 30 %. Posudková komise u žalobkyně shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Tedy ve shodně s posudkovým lékařem dospěla k závěru, že se jedná o bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením. Posudková komise rovněž hodnotila na horní hranici daného rozmezí (20 %) s ohledem na komorbidity, které v samostatném posouzení nedosahují žádného stupně invalidity. Tuto hodnotu zvýšila o 10 % podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity, neboť žalobkyně není schopna využívat dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Celkově tedy pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně podle § 39 odst. 1 ve spoj. s odst. 2 písm. a, b, c) zákon o důchodovém pojištění].
11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobkyně pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopna výkonu těžké fyzické práce, práce spojené s manipulací těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze a nepříznivých klimatických podmínkách. Žalobkyně je schopna lehčí práce s možností střídání poloh sed–stoj.
12. Posudková komise shledala jako rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně chronický vertebrogenní algický syndrom krční a bederní páteře s lehkou poruchou statodynamiky, občasnou iritací do DKK, bez kořenové léze. U ostatních zdravotních postižení, které žalobkyně uvedla v žalobě, nebylo prokázáno takové závažné funkční postižení, které by odůvodňovalo zvýšení míry poklesu její pracovní schopnosti podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Nad rámec toho posudková komise již horní hranici o 10 % podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky zvýšila. Více než o 10 % však posudková komise hranici zvýšit nemůže (§ 3 odst. 2 téže vyhlášky).
13. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně. Soud tedy posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítli.
14. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 30 %, což podle § 39 odst. 1 ve spoj. s odst. 2 písm. a, b, c) zákona o důchodovém pojištění neodpovídá invaliditě žádného stupně.
IV. Závěr
15. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.
Plzeň 17. srpna 2026
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.