Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 A 31/2026 - 38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Vierou Horčicovou v právní věci

žalobce: P. A., nar. X., státní příslušník Nigérie

t.č. v X.

sídlem X.

zastoupen Mgr. Tomášem Verčimákem, advokátem

sídlem Dřevná 382/2, 128 00 Praha.

proti

žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy

sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2026, č. j. KRPA-251536-9/ČJ-2026-000022-ZZC,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Tomášovi Verčimákovi, advokátovi, se přiznává na odměně za zastupování a náhradě hotových výdajů částka 18 405 Kč, která bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Soud vyzývá zástupce žalobce Mgr. Tomáše Verčimáka, advokáta, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto rozsudku sdělil číslo bankovního účtu, na který má být odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů vyplacena.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou k městskému soudu se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „žalovaný“), jímž bylo podle ust. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), rozhodnuto o zajištění žalobce, protože je evidovaný v informačním systému smluvních států, přičemž doba zajištění byla stanovena na 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. Důvodem zajištění byla evidence žalobce v Schengenském informačním systému (SIS) na základě záznamu vloženého Rakouskou republikou pro účely odepření vstupu a pobytu, platného od 29. 9. 2025 do 28. 9. 2028.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce namítá, že zákonné důvody pro jeho zajištění nejsou dány, rozhodnutí o zajištění je nepřiměřeným zásahem do jeho osobní svobody.

3. Žalobce namítá především nepřezkoumatelnost rozhodnutí, nedostatečně zjištěný skutkový stav ohledně jeho španělského pobytového oprávnění, nepřiměřenost zajištění a nedostatečné posouzení zvláštních opatření za účelem vycestování. Tvrdí, že je držitelem platného španělského povolení k trvalému pobytu jako rodinný příslušník občana Evropské unie, že do Španělska přicestoval dne 1. 2. 2026 a že tam pracoval do června 2026. Žalobu soud neshledal důvodnou.

4. Dne 20.8.2026 bylo soudu doručeno podání žalobce, v němž ke svému skutkovému tvrzení o vstupu na území Schengenského prostoru ve Španělsku (na konci ledna letošního roku) doložil letenky. Zároveň upozornil na obecnou notorietu, jak již uváděl – pouze částečnou funkčnost systému EES na větších letištích, což se týká i letiště v Barceloně, k tomu předložil odkaz na webové stránky zpravodajských příspěvků. Z výše uvedených důkazů je zřejmé, tvrzení žalobce o příjezdu je zcela pravdivé a žalovaný vycházel toliko z předpokladů, ovšem vyvrácených. Jedná se přitom o hlavní zjištěné důvody, dle kterých se zde žalobce měl nacházet neoprávněně, čímž měl zavdat důvod k zajištění. Nadále tedy trvá mezera v jeho řádném odůvodnění, pokud jde o zjištění důvodů zneplatnění pobytového průkazu žalobce, když pouze uvádí, aby se naopak zabránilo cestování žalobce (patrně ze Španělska) s poukazem na čl. 38 směrnice 2018/1861 (stanovuje nejrůznější důvody zneplatnění dokladu). Žalovaný nesprávně dovozuje, že žalobce nemá platné povolení k trvalému pobytu na území Španělska.

III. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný uvedl, že podmínky dle ust. § 124 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců byly naplněny, žalobci bylo vydáno opatření v Polské republice, na základě kterého je evidován v informačním systému smluvních států (Schengenský informační systém), byl vložen do SIS dne 12. 9. 2025 s platností do 1. 2. 2027.

6. Žalovaný též dostatečně a s ohledem na konkrétní okolnosti případu odůvodnil neuložení zvláštních opatření za účelem vycestování, které by byly nedostatečné pro naplnění cíle řízení, žalovaný jasně a konkrétně svůj výrok odůvodnil. Uvedl, že žalobce svým pobytem na území ČR nerespektoval vyhlášené opatření Polské republiky, kterým mu byl odepřen vstup a pobyt na území členských států, podle čl. 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 je evidován v informačním systému smluvních států (SIS) jako nežádoucí cizinec, kterému má být zamezen vstup do schengenského prostoru.

7. Žalovaný shrnul podstatné okolnosti skutkového stavu a uvedl, které listinné důkazní prostředky jej opravňují vydat napadené rozhodnutí. V době svého rozhodování vycházel z opatření Polské republiky. K povolenému pobytu v Litevské republice č. X. s platností od 19. 11. 2025 do 19. 11. 2027 uvádí, že toto povolení nemá vliv na opatření Polské republiky, které žalobce na základě porušení zákona zařadilo do Schengenského informačního systému (vložen do SIS dne 12. 9. 2025 s platností do 1. 2. 2027). Důvod vydání povolení v Litevské republice dne 19. 11. 2025 (tedy v době kdy byl žalobce zařazen do SIS – 12. 9. 2025 a výsledek vedeného konzultačního řízení mezi Polskou republikou a Litevskou republikou budou pro žalovaného rozhodné pouze z důvodu upřesnění státu, kam bude žalobce vyhoštěn (Litva – Turkmenistán).

8. Žalovaný shledal v jednání žalobce rozpor se zájmem společnosti na dodržení podmínek pro vstup a pobyt cizinců na území České republiky. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, dostatečně odůvodnil naplnění kumulativních podmínek ust. § 124 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců, a proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.

9. Soud usnesením ze dne 19.8.2026, čj -8, ustanovil právního zástupce Mgr. Tomáše Verčimáka, advokáta.

10. Soud usnesením ze dne 19.8.2026, čj. , podle ve spojení s ve věci přibral tlumočníka: Mgr. Heather Badieovou.

IV. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

11. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

12. Ve věci soud nařídil jednání, v rámci něhož účastníci setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v písemných podáních. Žalobce navíc poukázal na to, že žalovaný nedostatky v odůvodnění rozhodnutí se znaží zhojit ve vyjádření. Žalovaný toto tvrzení popřel a navíc zdůraznil, že žalobce byl seznámen s rozhodnutí na základě, kterého byl vložen Rakouskou republikou pro účely odepření vstupu a pobytu, platného od 29. 9. 2025 do 28. 9. 2028 záznamu SIS, byl si tedy vědom, že do této doby nemá do Schengenského prostoru povolen vstup, to že se nedozvěděl o zneplatnění pobytu ve Španělsku není rozhodné, je možné , že byl nekontaktní.

13. K věci se vyjádřil žalobce a popsal průběh zajištění, zdravotní podporu správních orgánů a k výzvě právního zástupce uvedl, že byl v Rakousku odsouzen na jeden měsíc. Dále k výzvě právního zástupce potvrdil, že v Nigérii nemohl být nekontaktní.

14. Soud zamítl návrh na provedení důkazu letenkami a články z tisku o nefunkčnosti systému EES (Entry Exit Systém), tyto důkazy nemůžou z povahy věci být relevantní, pokud jde o stěžejní důvody postačující pro naplnění podmínek § 124 odst. 1 zákona o pobytu cizinců

15. Soud vycházel z následující právní úpravy:

16. Podle § 124 odst. 1 zákona je policie oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž jiný členský stát uložil zákaz vstupu platný pro území členských států, jestliže nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a je-li naplněn některý ze zákonných důvodů. Podle písmene e) téhož ustanovení je takovým důvodem evidence cizince v informačním systému smluvních států.

17. Zajištění představuje závažný zásah do osobní svobody, a proto musí správní orgán v rozhodnutí uvést konkrétní skutkové okolnosti, z nichž plyne naplnění zákonného důvodu, a současně se zabývat tím, zda postačí mírnější zvláštní opatření. Srov. rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2014, č. j. -32. Samotná evidence v SIS je zákonným předpokladem zajištění podle § 124 odst. 1 písm. e), avšak zajištění lze použít jen tehdy, pokud současně nepostačuje zvláštní opatření za účelem vycestování; srov. rozsudek NSS ze dne 13. 2. 2019, č. j. -22.

18. Soud přezkoumává napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který zde byl v okamžiku jeho vydání ( ). Pozdější tvrzení čiy mohou mít význam pouze potud, pokud spolehlivě dokládají skutečnosti existující již v rozhodné době.

K evidenci žalobce v SIS a ke skutkovému stavu

19. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce při kontrole dne 31. 7. 2026 předložil platný nigerijský cestovní pas a španělský pobytový průkaz č. X. Lustrací SIS bylo zjištěno jednak aktivní rakouské upozornění pro účely odepření vstupu a pobytu podle čl. 24 a 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861, jednak záznam vložený Španělskem, podle něhož byl žalobcův pobytový průkaz dne 27. 1. 2026 zneplatněn, aby se zabránilo cestování jeho držitele, podle čl. 38 nařízení (EU) 2018/1862.

20. Tyto údaje byly konkrétní, aktuální a pocházely z unijního informačního systému určeného právě k výměně takových informací. Správní orgán proto z nich mohl při rozhodování vycházet. Aktivní záznam vložený Rakouskem postačoval k naplnění důvodu zajištění podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců. Nejvyšší správní soud potvrdil, že policie může cizince zajistit, je-li evidován v informačním systému smluvních států; srov. rozsudek NSS ze dne 8. 3. 2017, č. j. -32.

21. Žalobce při jednání dále namítl, že mu Rakouská republika nemohla uložit zákaz vstupu do 28. 9. 2028, neboť v Rakousku byl odsouzen pouze k trestu odnětí svobody v délce jednoho měsíce, zatímco čl. 24 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2018/1861 předpokládá odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku. Ani tato námitka není důvodná. Ustanovení čl. 24 odst. 2 písm. a) vymezuje pouze jednu z typových situací podle čl. 24 odst. 1 písm. a) téhož nařízení. Nevymezuje obecně podmínky každého záznamu o odepření vstupu a pobytu. Podle čl. 24 odst. 1 písm. b) lze záznam vložit také tehdy, jestliže členský stát vydal zákaz vstupu podle postupů směrnice 2008/115/ES. Z podkladů plyne, že Rakouská republika vložila záznam v návaznosti na jí uložený zákaz vstupu. Samotná výše trestu proto bez dalšího nevyvrací existenci ani účinnost tohoto záznamu.

22. Předmětem nynějšího řízení navíc není přezkum zákonnosti rakouského rozhodnutí ani správnosti údajů vložených Rakouskou republikou do SIS. Žalovaný při rozhodování o zajištění vycházel z aktuálního záznamu SIS, jehož platnost končila až dne 28. 9. 2028. Pro účely § 124 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců byl rozhodný právě tento aktivní záznam. Nesouhlasí-li žalobce s jeho věcným podkladem nebo správností, může se domáhat jeho opravy či výmazu postupem určeným pro údaje vedené v SIS; nelze však po policii ani po soudu v řízení o zajištění požadovat, aby místo příslušných orgánů Rakouské republiky přezkoumávaly podmínky vydání zahraničního zákazu vstupu. Srov. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2014, č. j. -33.

23. Žalobce zdůrazňuje, že na předloženém průkazu byla vyznačena doba platnosti do 19. 6. 2032. Tato okolnost však sama o sobě nevyvrací záznam SIS, podle něhož vydávající stát průkaz zneplatnil. Vytištěná doba platnosti na dokladu není důkazem, že doklad ani pobytové oprávnění byly v rozhodné době nadále účinné. Napadené rozhodnutí proto není rozporné jen proto, že vedle údaje o době platnosti vyznačené na průkazu vycházelo z pozdějšího údaje o jeho zneplatnění.

24. Tvrzení žalobce, že mu španělské orgány neoznámily zrušení pobytového oprávnění, že dne 1. 2. 2026 vstoupil do Španělska a že tam do června 2026 pracoval, nebyla v době rozhodování žalovaného doložena tak, aby zpochybnila aktuální záznamy SIS. Ani případné letenky v mobilním telefonu a výslech žalobce nemohou samy o sobě prokázat, že mu v rozhodné době svědčilo platné španělské pobytové oprávnění, ani že nebyl vázán rakouským zákazem vstupu. Letecká přeprava případně dokládá uskutečnění cesty, nikoli zákonnost vstupu, dalšího pobytu nebo platnost pobytového titulu.

25. Soud proto neshledal důvod provádět navržené důkazy výslechem žalobce, pobytovým průkazem ani obsahem mobilního telefonu. Předložený průkaz byl součástí správního spisu a jeho význam žalovaný hodnotil v návaznosti na záznam SIS. Další navržené důkazy nejsou způsobilé změnit závěr, že v okamžiku rozhodování existoval aktivní rakouský záznam a že předložený španělský doklad byl španělskými orgány veden jako zneplatněný.

26. Soud proto neprovedl žalobcem navržené důkazy letenkou do Španělska vystavenou na den X., novinovými články o nefunkčnosti systému EES ve Španělsku a potvrzením o výplatě dávek ve Španělsku ze dne 9. 6. 2026. Správní soud není povinen provést každý účastníkem navržený důkaz; musí však vysvětlit, proč jej považuje za nerelevantní nebo nadbytečný. Srov. rozsudek NSS ze dne 23. 9. 2014, č. j. -27, a rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2009, č. j. -79.

27. Letenka může nanejvýš osvědčovat, že žalobce zamýšlel nebo uskutečnil leteckou cestu do Španělska. Neprokazuje však platnost španělského pobytového oprávnění ani oprávnění vstoupit na území Schengenského prostoru navzdory aktivnímu záznamu SIS. Nemůže proto vyvrátit záznam SIS o zneplatnění předloženého pobytového průkazu ani aktivní rakouský záznam o odepření vstupu a pobytu.

28. Novinové články o případných technických obtížích při zavádění systému EES ve Španělsku nemají vypovídací hodnotu k individuální pobytové situaci žalobce. Žalovaný nezaložil napadené rozhodnutí na neexistenci záznamu v EES, ale na pozitivních a konkrétních údajích vedených v SIS. Obecné informace o fungování jiného informačního systému proto nemohou zpochybnit skutkový základ napadeného rozhodnutí.

29. Ani potvrzení o výplatě dávek žalobci ve Španělsku ze dne 9. 6. 2026 samo o sobě neprokazuje existenci platného španělského pobytového oprávnění ke dni zajištění ani nezpochybňuje platnost rakouského zákazu vstupu. Z dokladu bez dalších údajů neplyne právní titul poskytnuté dávky, podmínky její výplaty ani závěr příslušného španělského orgánu o pobytovém statusu žalobce. Navržené důkazy proto nemají schopnost potvrdit nebo vyvrátit rozhodné skutečnosti; jejich provedení by bylo nadbytečné.

30. Žalobce rovněž poukazuje na to, že jeho údaje nebyly dohledatelné v systému EES a vysvětluje to postupným zaváděním tohoto systému ve Španělsku. Ani tato námitka není důvodná. Žalovaný nezaložil své rozhodnutí na neexistenci záznamu v EES, ale na pozitivních, aktuálních a konkrétních údajích v SIS. Absence záznamu v jiném systému proto nemohla bez dalších ověřitelných okolností zpochybnit rozhodná zjištění.

K námitce neprovedení konzultace se Španělskem

31. Žalobce namítá, že před výkonem vyhoštění měla být věc konzultována se španělskými orgány. Soud připomíná, že nařízení (EU) 2018/1861 upravuje postup pro případ, kdy osoba, na niž se vztahuje záznam o odepření vstupu a pobytu, skutečně drží platné povolení k pobytu vydané jiným členským státem. Při pozitivním nálezu má vykonávající stát informovat vkládající stát, který následně vede konzultaci s členským státem vydávajícím povolení; srov. čl. 29 a 30 uvedeného nařízení.

32. V nynější věci však žalobce v době zajištění neprokázal, že by byl držitelem platného španělského pobytového oprávnění. Naopak jím předložený průkaz byl v SIS veden jako zneplatněný. Žalovaný proto nebyl povinen vycházet z pouhého tvrzení žalobce o přetrvávajícím pobytovém oprávnění. Zajištění bylo dočasným opatřením, které mělo umožnit ověření dalších okolností a přípravu výkonu rozhodnutí. Otázka případného předání žalobce do Španělska, popřípadě další komunikace mezi příslušnými členskými státy, náleží především do navazující fáze realizace vyhoštění. Samotná žalobcem tvrzená možnost budoucího návratu do Španělska nečinila účel zajištění zjevně neuskutečnitelným. Podle rozsudku NSS ze dne 24. 8. 2017, č. j. -41, postačuje v řízení o zajištění závěr o potenciální možnosti realizace vyhoštění; není nutné postavit najisto, že k němu skutečně dojde.

K zvláštním opatřením za účelem vycestování

33. Žalovaný se možností zvláštních opatření zabýval a přezkoumatelně uzavřel, že by v dané věci nepostačovala. Žalobce neměl na území České republiky doložené pobytové oprávnění ani jiný zajištěný titul pobytu, byl evidován v SIS na podkladě platného zákazu vstupu uloženého jiným členským státem a předložil pobytový průkaz vedený v SIS jako zneplatněný. Jeho tvrzení, že chce vycestovat do Španělska, proto nemohlo samo o sobě založit dostatečnou záruku, že bude s orgány spolupracovat a že výkon vyhoštění nebude zmařen.

34. Volba mírnějšího opatření předpokládá, že cizinec bude schopen povinnosti z něj vyplývající plnit, bude s orgány spolupracovat a nebude důvodná obava, že by byl výkon vyhoštění ohrožen. Srov. rozsudek NSS ze dne 15. 2. 2017, č. j. -31, a rozsudek NSS ze dne 23. 1. 2019, č. j. -23. Správní orgán není povinen nejprve uložit zvláštní opatření a teprve po jeho neúspěchu cizince zajistit. V daném případě závěr o nepostačitelnosti zvláštního opatření odpovídal zjištěným okolnostem a principu subsidiarity zajištění.

35. Skutečnost, že žalobce nepředstavuje hrozbu pro společnost, není rozhodná. Žalovaný nezajistil žalobce z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku podle § 124 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, nýbrž z důvodu evidence v SIS podle písmene e) citovaného ustanovení. Rozhodné je splnění zákonných podmínek tohoto důvodu zajištění a nepostačitelnost mírnějšího opatření.

K přezkoumatelnosti a délce zajištění

36. Napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Obsahuje označení relevantních záznamů SIS, jejich vyhlašující státy, data vložení a platnosti, údaje o předložených dokladech, důvody pro závěr o neoprávněném pobytu žalobce a úvahu o nemožnosti uložení zvláštního opatření. Je tedy zřejmé, z jakých skutkových podkladů žalovaný vyšel a jaké právní důvody vedly k zajištění žalobce.

37. Doba zajištění v délce 30 dnů je v daných okolnostech přiměřená. Žalovaný ji stanovil s ohledem na potřebu provést nezbytné úkony k přípravě výkonu vyhoštění, zejména ověřit cestovní a pobytové doklady a zajistit součinnost s příslušnými orgány členských států. Nejde o dobu zjevně nepřiměřenou ani o dobu stanovenou mechanicky. Zajištění navíc nepředjímá, že bude trvat po celou stanovenou dobu; pokud jeho důvody pominou nebo se ukáže, že účelu nelze dosáhnout, musí být ukončeno.

V. Závěr

38. Žalovaný v době rozhodování vycházel z aktivního záznamu SIS vloženého Rakouskem, z evidence žalobce v informačním systému smluvních států a z údaje, že jím předložený španělský pobytový průkaz byl zneplatněn. Tyto okolnosti zakládaly důvod zajištění podle § 124 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců. Žalovaný současně dostatečně vysvětlil, proč by za daného stavu nepostačovalo zvláštní opatření za účelem vycestování. Žalobní námitky nezpochybnily zákonnost ani přezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

39. Soud proto žalobu podle zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobce ve věci neměl úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.

41. Soudem ustanovený právní zástupce učinil v řízení tři úkony právní služby ve výši 4 620 Kč za úkon: příprava a převzetí zastoupení, doplnění žaloby a účast u jednání [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. K tomu je připočtena paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý z těchto úkonů ( advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025) a částka 3195 Kč odpovídající DPH v sazbě 21 % ( , , ve spojení s Náklady za zastoupení advokátem tak činí 18 405 Kč.

42. Odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 18 405 Kč bude ustanovenému zástupci vyplacena do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v , , a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků

Praha 21. srpna 2026

JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.