Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
62 A 71/2026 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
62 A 71/2026 - 25
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana ve věci
žalobců: a) J. S.
b) P. S.
oba bytem X
oba zastoupeni Mgr. B. H., obecnou zmocněnkyní
bytem X
proti
žalovanému: Městský úřad Rosice
sídlem Palackého náměstí 13, Rosice
o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 31. 7. 2019, č. j. MR-C 12978/19-OSU ,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2026 se žalobci domáhají zrušení sdělení žalovaného vydaného podle § 82 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kterým bylo k žádosti P. K. z důvodu prodeje části pozemku schváleno dělení pozemku parc. č. st. X v katastrálním území X podle geometrického plánu č. 466-136/2019. S podáním žaloby navrhli žalobci rovněž vydání předběžného opatření, jímž by soud P. K. zakázal provádět změny v katastru nemovitostí na pozemku parc. č. st. XA a katastrálnímu pracovišti X povinnost zdržet se převodů, zatížení či jiných změn ve vztahu k tomuto pozemku.
2. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobou napadené rozhodnutí přezkoumatelné ve správním soudnictví.
3. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního („s. ř. s. “), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Za rozhodnutí se považuje také závazné stanovisko, které brání vydání povolení či souhlasu.
4. Územním rozhodnutím podle § 77 stavebního zákona je rozhodnutí o a) umístění stavby nebo zařízení, b) změně využití území, c) změně vlivu užívání stavby na území, d) dělení nebo scelování pozemků, e) ochranném pásmu. Podle § 82 odst. 3 stavebního zákona se rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků nevyžaduje, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu. Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.
5. Z § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. s. ř. s. vyplývá, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Žaloba proti rozhodnutí je s ohledem na § 68 písm. e) s. ř. s. s. ř. s. nepřípustná také tehdy, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
6. Podle žalobců je sdělení žalovaného správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. obdobně jako jiné souhlasy vydávané podle stavebního zákona, k čemuž odkazují na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017 -43. Povahou sdělení dle § 82 odst. 3 stavebního zákona se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 5. 2015, č. j. 8 As 192/2014 -68, v němž dovodil, že postup podle § 82 odst. 3 věty druhé stavebního zákona je nutno odlišit od postupů vedoucích k vydání souhlasů podle stavebního zákona. V obou případech je výsledkem úkon podle části čtvrté správního řádu , ale jsou-li splněny podmínky pro vydání daného souhlasu, správní řízení není vůbec zahájeno. Oproti tomu při řízení o dělení nebo scelování pozemků je zahájeno správní řízení o žádosti, ale této žádosti je za podmínek stanovených v § 82 odst. 3 větě druhé vyhověno sdělením podle části čtvrté správního řádu . Vydáním sdělení se ale správní řízení nekončí. Proto stavební úřad, který sdělením souhlasil se záměrem žadatele, musí následně vydat usnesení o zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu . Dokud řízení není zastaveno, běží lhůty pro vydání rozhodnutí. Platnost tohoto závěru i po vydání usnesení rozšířeného senátu č. j. 1 As 436/201743 potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 5. 2025, č. j. 1 As 20/2025 -32. Zopakoval, že prosté sdělení stavebního úřadu vydané podle § 82 odst. 3 stavebního zákona nenaplňuje znaky rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. s. ř. s. , které jsou vlastní souhlasům podle stavebního zákona řešeným ve výše citovaném usnesení rozšířeného senátu.
7. Žalobou napadené sdělení, kterým žalovaný schválil dělení pozemku podle § 82 odst. 3 stavebního zákona, tedy není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. přezkoumatelným ve správním soudnictví. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. , aniž se zabýval návrhem žalobců na vydání předběžného opatření.
8. Z judikatury Nejvyššího správního soudu zároveň vyplývá, že byť se proti sdělení nelze bránit žalobou proti rozhodnutí, je proti němu přípustná žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s. s. ř. s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2024, č. j. 6 As 71/2024 -30). Zdejší soud však žalobce nevyzval k úpravě žaloby, neboť ani zásahová žaloba by nemohla být úspěšná z důvodu opožděnosti. V době podání žaloby již nepochybně uplynula objektivní lhůta dle § 84 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , jež činí dva roky od okamžiku, kdy k zásahu došlo. Sdělení je přitom zásahem jednorázovým (byť s trvajícími účinky). Výzva k úpravě žaloby (spočívající ve změně žalobního typu) není nutná, pokud by ani po její úpravě nebyly splněny podmínky řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2020, č. j. 8 As 408/201838 , nebo nález Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2398/18 ). I po případné změně žalobního typu by musel zdejší soud žalobu jako opožděnou odmítnout.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 31. srpna 2026
David Raus v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.