Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
62 A 28/2026 - 220.pdf
PDF · 0 B
No categories available
62 A 28/2026 - 220
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců
Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci
žalobce: Ing. O. K.
bytem X
zastoupen obecným zmocněncem J. K.
bytem X
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, Brno
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 13. 2. 2026, č. j. 424639/26/3020-50521-712299,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba
1. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj rozhodnutím ze dne 13. 2. 2026, č. j. 424639/26/3020-50521-712299, rozhodl tak, že rozhodnutí téhož správce daně ze dne 20. 11. 2025, kterým bylo žalobci povoleno rozložení úhrady daně na splátky, pozbylo uplynutím dne 24. 1. 2026 účinnosti z důvodu nedodržení podmínek rozhodnutí. Úhrada splátky stanovené na 24. 1. 2026 byla totiž připsána na účet správce daně až dne 26. 1. 2026. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 16. 2. 2026 odvolání. Žalobou se žalobce brání proti nečinnosti žalovaného v odvolacím řízení. Namítá, že řešená věc je právně a skutkově jednoduchá a žalovanému nic nebrání rozhodnout.
II. Vyjádření žalovaného
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že není nečinný, neboť na vydání rozhodnutí má dle interního pokynu lhůtu 6 měsíců. Zároveň dle žalovaného žalobce před podáním žaloby nevyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti v podobě podnětu dle § 38 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, k nadřízenému správci daně. Žalobce sice podal dva takové podněty, avšak oba byly adresovány žalovanému a směřovaly proti nečinnosti prvostupňového správce daně (Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj).
III. Posouzení věci krajským soudem
3. Zdejší soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení. Podle § 79 odst. zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s. “), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
4. Splnění podmínky bezvýsledného vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ), je podmínkou přípustnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 25. 5. 2016, č. j. 5 As 9/2015 -59, č. 3409/2016 Sb. NSS). V daném případě je tímto prostředkem podnět na ochranu před nečinností správce daně podle § 38 daňového řádu, jenž by měl vyřídit nadřízený správce daně, tj. Generální finanční ředitelství.
5. Zdejší soud se ztotožnil se žalovaným v tom, že žalobce při podání žaloby nedoložil, že by tento prostředek vyčerpal. Usnesením ze dne 20. 5. 2026 proto soud žalobce vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů doložil, že podal k nadřízenému správci daně (Generálnímu finančnímu ředitelství) podnět na ochranu před nečinností žalovaného v odvolacím řízení. To žalobce učinil dne 1. 6. 2026.
6. Soud poté dne 11. 8. 2026 vyzval žalovaného ke sdělení stavu řízení a žalobce vyzval ke sdělení výsledku uplatněného podnětu na ochranu před nečinností a k tomu, aby ve lhůtě 1 týdne sdělil, zda se v mezidobí nějakým způsobem změnil jeho procesní postoj. Současně dne 20. 8. 2026 vyzval zdejší soud Generální finanční ředitelství ke sdělení, zda a jakým způsobem byl podnět žalobce vyřízen.
7. Žalovaný v reakci na výzvu uvedl, že dne 15. 6. 2026 vydal rozhodnutí, které také doložil (včetně doručenky žalobci). Generální finanční ředitelství sdělilo, že podnět na ochranu před nečinností dne 24. 6. 2026 odložilo, neboť žalovaný již vydal rozhodnutí. Žalobce se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil.
8. Podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany žalobce splnil tím, že podal Generálnímu finančnímu ředitelství podnět na ochranu před nečinností a tento podnět byl odložen. Splněny jsou i ostatní podmínky řízení. To, zda je žalovaný v řízení nečinný, je již otázkou meritorního posouzení. Zdejší soud o žalobě rozhodoval bez jednání za plnění podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
9. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a násl. s. ř. s. s. ř. s. ) soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ). Žaloba na ochranu proti nečinnosti slouží k tomu, aby byla odstraněna nečinnost správního orgánu, který je povinen vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, avšak doposud tak neučinil. Pokud žalovaný správní orgán požadované rozhodnutí či osvědčení vydal (ať již před podáním žaloby nebo v průběhu soudního řízení), žaloba na ochranu proti nečinnosti není důvodná a je namístě ji zamítnout.
10. Žalovaný doložil, že dne 15. 6. 2026 vydal rozhodnutí. Žalovaný tedy ke dni rozhodování zdejšího soudu není nečinný. Žalobce na výzvu soudu ke sdělení případné změny procesního postoje nereagoval.
IV. Závěr a náklady řízení
11. S ohledem na výše uvedené zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 81 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , neboť žalovaný o odvolání žalobce rozhodl. Jelikož soud rozhodl o žalobě, nezabýval se již návrhem žalobce na vydání předběžného opatření.
12. O náhradě nákladů řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Byť žalovaný vydal požadované rozhodnutí, v tomto řízení o žalobě dle § 79 a násl. s. ř. s. s. ř. s. nebyl žalobce procesně úspěšný ani zčásti, neboť žaloba byla zamítnuta. Právo na náhradu nákladů řízení proto žalobci dle uvedeného ustanovení nevzniklo. Žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 31. srpna 2026
David Raus v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.