Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
29 Af 57/2024 - 98.pdf
PDF · 0 B
No categories available
29 Af 57/2024 - 98
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka, ve věci
žalobce: EGE-Trading, s.r.o., IČ 25159844
sídlem Novohradská 397/34, 370 01 České Budějovice
zastoupený advokátem Mgr. Davidem Satke
sídlem Myslíkova 284/32, 120 00 Praha 2
proti
žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno
za účasti: EG.D, s.r.o.
Lidická 1873/36, 602 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 21. 10. 2024, č. j. ÚOHS-39191/2024/162, sp. zn. ÚOHS-R0142/2024/VZ
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2024, č. j. ÚOHS-39191/2024/162, sp. zn. ÚOHS-R0142/2024/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“), předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda“) zamítl rozklad navrhovatele (žalobce) proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „žalovaný“) ze dne 8. 8. 2024, sp. zn. ÚOHS-S0362/2024/VZ, č. j. ÚOHS-30380/2024/500 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), vydanému ve správním řízení zahájeném dne 3. 5. 2024, na přezkoumání úkonů zadavatele – EG.D, a.s., IČO 28085400 (dále jen „Zadavatel“), učiněných v užším řízení navazujícím na zavedený Systém kvalifikace, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Izolátory pro venkovní vedení VVN V“ zadávané na základě „Výzvy k podání nabídky v rámci Systému kvalifikace“ ze dne 20. 10. 2023 (dále jen „zadávací řízení“ či „veřejná zakázka“), dle zákona č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále pouze „ZZVZ“).
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
2. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , dále jen „s. ř. s. “), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65 , § 68 a § 70 s. ř. s. s. ř. s. ), žalobce navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí předsedy, případně i rozhodnutí žalovaného zrušil.
3. Napadené rozhodnutí z velké části opakuje argumenty rozhodnutí žalovaného, aniž by reflektovalo argumenty žalobce. Úkony Zadavatele nebyly učiněny v souladu s požadavky Zadavatele, ZZVZ a technickými kvalifikačními předpoklady veřejné zakázky. Oba vybraní dodavatelé nesplňují technickou kvalifikaci. Měli být vyloučeni, resp. neměly být zapsáni do systému kvalifikace.
Nenaplnění podmínek společností Elektroporcelán
4. Společnost Elektroporcelán a.s. (dále jen “Elektroporcelán“) nemohla být vybrána jako dodavatel. Úprava požadavků podle parametrů podané nabídky společností Elektroporcelán byla v rozporu se zákonem.
5. První pochybení Zadavatele spočívalo ve vyčkávání téměř 5 měsíců na doplnění žádosti společností Elektroporcelán. Ta nesplňovala podmínky Systému kvalifikace a při respektování zákona měla být zamítnuta. Druhým pochybením byla účelová změna podmínek Systému kvalifikace tak, aby již podané žádosti společnosti Elektroporcelán vyhovovala. Žalovaný se touto námitkou zabýval pouze formálně z hlediska možnosti postupu podle § 99 ZZVZ, aniž zkoumal okolnosti změny podmínek a důvody podání původně zjevně nevyhovující žádosti. Měl si přitom vyžádat komunikaci mezi Zadavatelem a společností Elektroporcelán, aby ověřil průběh doplňování žádosti. Žalobce nezpochybňuje možnost měnit podmínky Systému kvalifikace, ale jejich účelové přizpůsobení jediné podané žádosti, která by jinak musela být zamítnuta. Takový postup je netransparentní, porušuje zásadu rovného zacházení a je v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek.
6. Žalobce nesouhlasí se závěrem předsedy, že jde o nepřípustnou námitku podle § 251 odst. 4 ZZVZ. Námitka účelové úpravy podmínek Systému kvalifikace přímo souvisí s napadeným výběrem společnosti Elektroporcelám a její pozdější upřesnění na základě zjištěných skutečností nepředstavuje nepřípustnou novotu. Požadavek žalovaného, aby žalobce k této argumentaci podával nové námitky a zahajoval další přezkumné řízení spojené s úhradou vysoké kauce, je nepřiměřeně formalistický. Takový výklad fakticky omezuje přístup k přezkumu před žalovaným i soudem a nelze jej považovat za ústavně konformní. Pokud by byl právní názor žalovaného jediným možným výkladem zákona a nebyl by možný ústavně konformní výklad zákonného ustanovení, jednalo by se o protiústavní úpravu, u níž by měl soud postupovat podle čl. 95 odst. 2 Ústav y a řízení přerušit podle § 48 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s.
K námitce (ne)stanovení minimálních hodnot
7. Předseda nesprávně posoudil splnění technické kvalifikace, pokud dovodil, že vybraní dodavatelé splnili referenční požadavky Systému kvalifikace. Nesprávně totiž vyložil sousloví „v dále uvedených minimálních technických parametrech“ jako pouhé stanovení minimálních hodnot, přestože část parametrů byla určena konkrétními hodnotami, rozsahy nebo požadovaným typem spojení oko-vidlice.
8. Zadavatel v Systému kvalifikace stanovil pro referenční dodávky konkrétní technické parametry, jmenovité napětí 110 kV a rozpětí mechanického zatížení SML 100 až 160 kN. Tyto požadavky nebyly zpochybněny námitkami dodavatelů a nelze je vykládat tak, že jim vyhovují i dodávky s jinými parametry. Žalobce odmítá závěr, že podmínky technické kvalifikace umožňovaly dvojí výklad. Takový výklad je obdobný situaci, kdy by Zadavatel požadoval reference na dodávky pneumatik pro motocykly, avšak uznal by i dodávky pneumatik pro kamiony jen proto, že mají vyšší parametry. Takovýto postup je v rozporu se zákonem, velmi výrazně oslabuje hledisko technické kvalifikace.
9. Předseda a žalovaný předkládají absurdní a účelovou interpretaci nepřípustně posouvající stanovené podmínky. Jazykové vyjádření je jasné, neumožňuje jiný výklad. Argumentace systematickým výkladem neobstojí. Předseda systematický výklad neprovedl, pouze účelově vyložil uvození jednotlivých kvalifikačních podmínek. Logický výklad nebyl proveden. I z tohoto výkladu je zjevné, že výklad provedený žalovaným nemůže obstát. I údajný teleologický výklad je zcela mylný.
K jazykovému vykladu
10. Pojem minimální technické parametry neznamená, že jednotlivé parametry lze nahradit jinými, údajně vyššími hodnotami, ale že zadavatel pro účely kvalifikace vymezil minimální soubor tří technických parametrů, které musely být referenčními dodávkami splněny současně.
K systematickému vykladu
11. Z rozdílného vymezení jednotlivých parametrů je patrné, že Zadavatel nepožadoval pouze minimální hodnoty, ale u některých parametrů stanovil konkrétní hodnoty či rozsahy. Referenční dodávky izolátorů s vyšším zatížením nemohou kvalifikační požadavek splnit, neboť by využívaly odlišný typ spojení. Systematický výklad tak potvrzuje, že kvalifikace měla ověřit zkušenosti s dodávkami odpovídajícími zařízením používaným v soustavě Zadavatele, nikoli s izolátory pro libovolně vyšší napětí či zatížení.
K logickému výkladu
12. Předseda nesprávně vychází z předpokladu, že vyšší hodnota technického parametru automaticky znamená splnění požadavku Zadavatele. Takový závěr však neplatí u parametrů vymezených maximální přípustnou hodnotou nebo rozmezím. Výklad předsedy by vedl k absurdním důsledkům, kdy by byly za relevantní považovány i reference na výrobky s parametry odlišnými od těch, které Zadavatel potřebuje. Zadavatel by mohl požadovat referenční dodávky zahradních hadic, což by mělo zhruba stejnou vypovídací hodnotu ohledně prokázání schopnosti dodat požadované izolátory. Logický výklad naopak vede k závěru, že jednotlivé parametry musí být posuzovány podle svého obsahu, nikoliv automaticky jako minimální hodnoty.
K teleologickému výkladu
13. Smyslem referenčních požadavků je ověřit zkušenosti dodavatele s dodávkami odpovídajícími potřebám Zadavatele. Pokud Zadavatel stanovil konkrétní technické parametry, nelze splnění kvalifikace prokazovat referencemi na technicky odlišné výrobky. Nelze souhlasit se závěrem předsedy, že zkušenost s výrobou izolátorů s vyššími hodnotami některých parametrů automaticky svědčí o vyšší kvalifikovanosti dodavatele. Neplatí, že větší nebo silnější výrobek je technologicky náročnější. Výroba izolátorů s menším průměrem jádra může klást vyšší nároky na kvalitu materiálu i přesnost výrobního procesu. Tvrzení předsedy není ničím podloženo. Reference předložené dodavateli vztahující se k jinému jmenovitému napětí než požadovanému nemohly být uznány.
14. Žalobce odmítá tvrzení, že usiluje o omezení hospodářské soutěže či získání neoprávněné výhody. Cílem není vyloučení konkurence, nýbrž dodržení Zadavatelem stanovených kvalifikačních podmínek. Ochrana hospodářské soutěže nemůže být prosazována na úkor zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
III. Vyjádření žalovaného
15. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.
16. Zadavatel byl oprávněn dle § 99 ZZVZ změnit podmínky a snížit požadovaný počet referenčních dodávek izolátorů z 3 000 ks na 2 500 ks. Ačkoli společnost Elektroporcelán při podání žádosti podmínky nesplňovala, po změně kvalifikačních požadavků je splnila a mohla být do systému kvalifikace zařazena. Žalovaný neshledal pochybení v postupu Zadavatele. Nedůvodné jsou námitky směřující proti změně zadávacích podmínek. Postup Zadavatele vedl k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů, byl v souladu se zákonem.
17. Nelze se ztotožnit s námitkou, že vybraní dodavatelé nesplnili technickou kvalifikaci. Zadavatel v podmínkách systému kvalifikace požadoval referenční dodávky izolátorů v minimálních technických parametrech. Tento požadavek je třeba vykládat podle jeho doslovného znění. Žalovaný odmítá výklad, že bylo možné kvalifikaci prokázat pouze izolátory s přesně specifikovanými parametry. Tím by byl popřen význam slova minimální. Zkušenost s dodávkami izolátorů s vyššími technickými parametry dokládá schopnost dodat i izolátory splňující minimální požadavky. Zadávací podmínka připouští pouze tento výklad. Pokud žalovaný nad rámec svých závěrů připustil možnost alternativního výkladu, činil tak pouze hypoteticky. I v takovém případě by bylo nutné postupovat ve prospěch dodavatelů.
IV. Replika
18. Žalobce setrval na podané žalobě.
19. Výklad § 99 ZZVZ předseda posuzuje ryze formálně a výkon jeho dozoru je nedostatečný a nezákonný. Omezuje se na kontrolu uveřejnění změny zadávacích podmínek. Změna zadávací dokumentace je sice formálně správně, ale ve prospěch jednoho z dodavatelů a na míru podané nabídce je příkladem využití institutu zákona v rozporu se základními zásadami. V tomto konkrétním případě činí postup nelegální. Úprava na míru nabídce je nepřípustná. Předseda pochybil, pokud takovou změnu posvětil.
20. Žalovaný nevysvětlil, jak lze splnit kvalifikační požadavek na dodávku izolátorů závěsných keramických pro elektrické vedení a stanice se jmenovitým napětím Un = 110 kV (nejvyšší napětí sítě Us = 123 kV) referenčními dodávkami izolátorů určených pro nadzemní vedení 220 kV. Namítané nesplnění technické kvalifikace se netýká vyššího či nižšího napětí izolátorů. Izolátory žádné vlastní elektrické napětí nemají. Spočívá v nesplnění požadavku na reference konkrétního typu elektrické sítě definovanému Zadavatelem. Předseda nenabízí přezkoumatelný výklad kvalifikačního požadavku, nýbrž nahrazuje jeho obsah úvahou, která z jeho textu nevyplývá. Dle předsedy měl žalobce v rozkladu dovozovat souvislost mezi napětím sítě a normalizovaným spojením „oko–vidlice“ C19L. Nic takového žalobce neuvedl. Předseda směšuje několik technicky odlišných veličin – napětí elektrické sítě, mechanické zatížení izolátoru a typ jeho spojení. Z nich vyvozuje závěry nemající oporu ani v rozkladu, ani v technických normách. Žalobce pouze poukázal na to, že požadavek na spojení C19L v kombinaci s mechanickým zatížením SML 100 až 160 kN vylučuje použití referenčních dodávek izolátorů s vyšším mechanickým zatížením, nikoli že by souvisel s napětím sítě. Sousloví minimální technické parametry znamená povinnost splnit všechny tři zadavatelem stanovené parametry současně. Referenční dodávky vybraných dodavatelů těmto minimálním technickým parametrům neodpovídají.
V. Jednání před Krajským soudem v Brně dne 26. 8. 2026
21. Při jednání setrvali účastníci na svých dosavadních stanoviscích k věci. Žalobce zdůraznil, že změna zadávacích podmínek je možná, nikoliv však v souvislostech projednávané věci, kdy ke změně došlo čistě účelově pro jednoho ze soutěžitelů. Oba účastníci rozsáhle polemizovali o výkladu formulace „v dále uvedených minimálních technických parametrech“, kterou použil zadavatel. Žalovaný zdůraznil, že žalobce nevznesl námitky proti úpravě zadávacích podmínek, a proto by se soud touto námitkou neměl zabývat. Dále upozornil, že žalobce uváděl různé údaje ohledně toho, kdy společnost Elektroporcelán podala žádost o zařazení do Systému kvalifikace. Žalobce nově poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2024, č.j. 9 As 131/2024 -42. Soud ve věci neprováděl žádné nové dokazování, neboť žalobcem navržené důkazy jsou součástí správního spisu.
VI. Posouzení věci soudem
22. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ) napadené rozhodnutí předsedy žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (žalovaného), včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. ).
23. Předmětem sporu je posouzení zákonnosti závěrů žalovaného ohledně změny podmínek systému kvalifikace a splnění technické kvalifikace vybranými dodavateli.
24. Soud při meritorním posouzení důvodnosti žaloby vyšel zejména z následující právní úpravy.
25. Podle § 6 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel při postupu podle ZZVZ dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle odst. 2 musí ve vztahu k dodavatelům zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
26. Podle § 48 odst. 8 ZZVZ vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) (…).
27. Podle § 79 odst. 1 ZZVZ kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
28. Podle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
29. Podle § 99 odst. 1 ZZVZ může zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
30. Podle § 165 odst. 1 ZZVZ může zadavatel pro účely zadávání sektorových veřejných zakázek zavést systém kvalifikace, do kterého zadavatel zařazuje kvalifikované dodavatele. Zadavatel může rozdělit systém kvalifikace do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu. Zadavatel vede písemný seznam dodavatelů zařazených do systému kvalifikace.
31. Podle § 165 odst. 3 ZZVZ zadavatel, který zavedl nebo provozuje systém kvalifikace, zajistí, aby dodavatelé mohli kdykoliv požádat o zápis do tohoto systému.
32. Podle § 166 odst. 1 ZZVZ zadavatelé stanoví objektivní pravidla pro provoz systému kvalifikace a objektivní pravidla a důvody pro zařazení dodavatelů do systému nebo vyřazení z něj. Tato pravidla zadavatel poskytne dodavatelům na jejich žádost; § 36 odst. 8 se použije obdobně.
33. Podle § 166 odst. 4 ZZVZ v případě, že zadavatel stanoví rovněž pravidla týkající se technických specifikací, může zadavatel tyto technické specifikace aktualizovat. Aktualizovaná pravidla zadavatel oznámí všem dodavatelům zařazeným do systému kvalifikace.
34. Podle § 166 odst. 5 ZZVZ o žádosti dodavatele o zařazení do systému kvalifikace zadavatel rozhodne do 4 měsíců od jejího podání. Tato lhůta může být do 2 měsíců od podání žádosti prodloužena s odůvodněním a s uvedením informace o datu rozhodnutí. O žádosti dodavatele musí být vždy rozhodnuto do 6 měsíců od jejího podání.
35. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí z velké části opakuje argumenty rozhodnutí žalovaného a předseda toliko konstatuje správnost rozhodnutí žalovaného, aniž by reagoval na argumenty žalobce použité v rozkladu.
36. Předně soud uvádí, že obecně platí, že rozhodnutí o odvolání (rozkladu) je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodu, pokud odvolací orgán zcela opomenul vypořádat některou z námitek uplatněných v odvolání (rozkladu). Požadavky na odůvodnění rozhodnutí ovšem nelze vnímat jako povinnost výslovně se věnovat každé, byť i jen marginální či pro věc irelevantní skutečnosti zmíněné v odvolání (rozkladu). Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi stěžejními námitkami účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek. Soud k tomuto uvádí, že předseda se zabýval výkladem podmínky technické kvalifikace, zejména významem označení požadovaných parametrů jako minimálních, a reagoval i na námitku žalobce stran návaznosti mechanického zatížení izolátorů a typu spojení „oko-vidlice“. Rovněž se předseda řádně zabýval námitkami týkající se společnosti Elektroporcelán. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých skutkových i právních důvodů předseda považoval závěry žalovaného za správné. Skutečnost, že se předseda s argumentací žalobce neztotožnil, sama o sobě neznamená, že ji nevypořádal.
37. Dále je třeba zdůraznit, že žalobní námitky se v mnohém neliší od námitek uplatněných žalobcem v rozkladu. K tomuto je třeba akcentovat, že soud má povinnost vypořádat se přezkoumatelným způsobem se všemi uplatněnými žalobními námitkami, což ale neznamená, že musí nutně reagovat na každý dílčí argument či tvrzení žalobce (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2013, č. j. 7 As 182/2012 -52). Povinnost soudu řádně odůvodnit své rozhodnutí není nutno dle Ústavního soudu pojímat tak široce, že by bylo třeba vždy vyslovit podrobnou odpověď na každý argument účastníka řízení (nález ze dne 5. 1. 2005, sp. zn. IV. ÚS 201/04 , publ. jako N 3/36 SbNU 19, nález ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/05 , publ. jako N 108/41 SbNU 349, či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09 , publ. jako N 207/54 SbNU 565). Výše uvedené lze plně vztáhnout i na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů.
K námitce nenaplnění podmínek společností Elektroporcelán
38. Žalobce namítá, že společnost Elektroporcelán nemohla být vybrána jako dodavatel veřejné zakázky, jelikož úprava požadavků technické kvalifikace podle parametrů podané nabídky byla provedena v rozporu se zákonem. Vybraný dodavatel tak nesplňuje platnou technickou kvalifikaci, a měl tedy být z veřejné zakázky vyloučen, resp. neměl být nikdy zapsán do systému kvalifikace.
39. Ze správního spisu soud zjistil, že dodavatel Elektroporcelán dne 31. 3. 2022 podal žádost o zařazení do Systému kvalifikace s celkovým počtem 2 664 ks referenčních dodávek, přičemž k tomuto datu dle podmínek tohoto systému zadavatel požadoval celkem 3 000 ks dodaných izolátorů v rámci referenčních dodávek. Zadavatel dne 7. 7. 2022 přistoupil ke změně podmínek Systému kvalifikace v jejich bodu 2.4. Technická kvalifikace bod i. a snížil minimální objem referenčních dodávek v kusech na hodnotu 2 500 ks. Ode dne 7. 7. 2022 tak dodavatel Elektroporcelán podmínky pro zařazení do systému kvalifikace splňoval. Posléze jej Zadavatel dne 7. 9. 2022 do systému zařadil na základě provedeného posouzení splnění podmínek účasti v systému kvalifikace.
40. Předseda v rámci správního řízení správně uvedl, že Zadavatel má právo na změnu nebo doplnění zadávacích podmínek ve smyslu § 99 ZZVZ. Změnu zadávacích podmínek mohl provést až do skončení lhůty pro podání žádostí o účast či nabídek. To, že dodavatel Elektroporcelán podal žádost ještě před provedením změny, samo o sobě neznamená, že následná změna podmínek byla nezákonná. Ustanovení § 99 ZZVZ nepodmiňuje změnu zadávací dokumentace existencí konkrétního důvodu. Důvody změny tak samy o sobě nejsou podmínkou zákonnosti postupu podle tohoto ustanovení. Mohou však být významné při posuzování důvodnosti zadávací podmínky dle § 36 odst. 1 ZZVZ.
41. Dodrží-li Zadavatel požadavky § 99 ZZVZ, zejména řádné uveřejnění či oznámení změny a případné přiměřené prodloužení lhůty, nelze nezákonnost změny dovozovat toliko z její časové návaznosti na podání žádosti společnosti Elektroporcelán. Jak uvedl předseda ve svém rozhodnutí, ZZVZ nezapovídá dodavatelům, aby se přihlásili (podali žádost) do Systému kvalifikace i pokud nesplňují zadávací podmínky. Je pak na Zadavateli, aby se s takovými žádostmi vypořádal v souladu s podmínkami Systému kvalifikace. Z ničeho nevyplývá, že by Zadavatel musel při rozhodování o zařazení do Systému kvalifikace aplikovat ty podmínky, které platí v okamžik podání žádosti. Pokud Zadavatel takové pravidlo nestanoví, může žádost posuzovat podle podmínek platných v době, kdy tak činí. V nynější věci Zadavatel posuzoval splnění kvalifikace až poté, co došlo ke změně zadávacích podmínek. K tomuto okamžiku dodavatel Elektroporcelán prokazatelně podmínky kvalifikace naplňoval. Žalobce sice z časové návaznosti změny a žádosti společnosti Elektroporcelán dovozuje její účelovost a netransparentnost, tato okolnost však nezpochybňuje oprávnění Zadavatele zadávací podmínky v zákonem stanovené lhůtě změnit. Je také třeba zdůraznit, že úprava pravidel nesloužila toliko společnosti Elektroporcelán. Otevřela možnost zařazení do Systému širšímu okruhu dodavatelů. Rozhodné je, zda změna sledovala objektivní účel, byla náležitě zpřístupněna a byla uplatňována stejně vůči všem dodavatelům. Tyto podmínky byly splněny.
42. K námitce žalobce, že žádost společnosti Elektroporcelán v době jejího podání nesplňovala podmínky pro zařazení do systému kvalifikace, soud uvádí, že tuto skutečnost žalovaný nerozporoval. Rozhodnutí o změně podmínek je zcela na Zadavateli a ten byl limitován pouze vymezenými podmínkami systému kvalifikace.
43. S ohledem na uvedené pak soud neshledal důvodnou námitku, že postup Zadavatele je nepřijatelný a v rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek, netransparentní a porušující zásady rovného zacházení a že nelze připustit stav, kdy jsou podmínky veřejné zakázky upravovány podle nabídky jednoho z dodavatelů.
44. Žalobce namítá, že Zadavatel nerozhodl ve lhůtě 4 měsíců o žádosti dodavatele Elektroporcelán. Zadavatel lhůty k rozhodnutí o žádosti vymezil v podmínkách Systému kvalifikace (str. 11 v části „VII. Rozhodnutí Zadavatele o žádosti“). Z těchto vyplývá, že Zadavatel stanovil lhůtu pro rozhodnutí o žádosti na 4 měsíce, nikoliv od „prostého“ podání žádosti, nýbrž od úplného podání (včetně všech příloh), k němuž dle rozhodnutí o zařazení do systému kvalifikace došlo až dne 29. 8. 2022. Zadavatel tak stanovenou lhůtu dodržel, pokud rozhodnutím ze dne 7. 9. 2022 zařadil dodavatele Elektroporcelán do Systému kvalifikace.
45. K tomuto předseda ve svém vyjádření správně uvedl, že tato námitka žalobce, jíž vznesl až v podaném rozkladu, neobstojí. Dle žalovaného nelze tuto námitku posoudit jinak než jako námitku proti zadávacím podmínkám. V napadeném rozhodnutí (body 42 až 49 a bod 147 rozhodnutí žalovaného) žalobci podrobně vysvětlil, proč námitka nemůže být věcně přezkoumána.
46. Zdejší soud shledal správným závěr žalovaného, že námitka týkající se účelové změny podmínek ve prospěch společnosti Elektroporcelán nemohla být věcně přezkoumána. Návrh obsahoval argumentaci stran toho, zda společnost Elektroporcelán splnila kvalifikační podmínky po změně pravidel systému kvalifikace. Neobsahoval však tvrzení, že Zadavatel s vyřízením žádosti účelově vyčkával či že podmínky Systému kvalifikace změnil cíleně ve prospěch konkrétní společnosti. V námitkách Zadavateli žalobce rovněž netvrdil porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení či zákazu diskriminace v souvislosti se změnou podmínek Systému kvalifikace. Rozkladová námitka tak nepředstavuje pouhé doplnění či rozvedení argumentace z návrhu, ale novou samostatnou výhradu proti postupu Zadavatele při změně podmínek Systému kvalifikace. Tato výhrada tak měla být uplatněna nejprve v námitkách vůči Zadavateli, následně v návrhu. Jelikož se tak nestalo, nemohla být předmětem věcného přezkumu. Takový závěr je v souladu se zásadou koncentrace řízení.
47. V rozhodnutí žalovaného se tento ke změně podmínek vyjádřil toliko podpůrně v souvislosti s posouzením kvalifikace společnosti Elektroporcelán. To, že žalovaný konstatoval oprávnění zadavatele podmínku změnit, samo o sobě nemůže znamenat, že vedl přezkum tvrzené účelovosti změny podmínek. Tato námitka žalobce tak byla uplatněna pozdě.
48. Krajský soud považuje za nutné závěr žalovaného v tomto směru korigovat. V nynější věci se totiž nejednalo o novou skutečnost, nýbrž o nový návrh ve smyslu § 257 písm. h) ZZVZ. Tomuto novému návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky Zadavateli. Dle § 257 písm. h) ZZVZ Úřad zahájené řízení zastaví, pokud návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
49. Na uvedeném závěru nic nemění ani § 251 odst. 4 věta druhá ZZVZ, podle něhož k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
50. Ostatně i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 9. 2024, č. j. 9 As 131/2024 -42, na nějž odkázal žalobce při ústním jednání, uvedl, že ZZVZ odlišuje postup žalovaného při uplatnění nového návrhu, tedy argumentace, která se týká výhrad, jež nebyly uplatněny v námitkách u zadavatele (zastavení řízení o něm) a při uvedení nové skutečnosti (nepřihlíží se k ní). Tyto dva procesní postupy nelze zaměňovat.
51. Žalovaný tedy nepostupoval zcela správně, pokud k nové námitce pouze nepřihlédl podle § 251 odst. 4 ZZVZ, namísto toho, aby řízení v příslušném rozsahu zastavil podle § 257 písm. h) ZZVZ. Dle zdejšího soudu však toto pochybení nemohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ani na výsledek věci. Nová námitka, dle které měl Zadavatele účelově změnit zadávací podmínky, byla totiž uplatněna až v rozkladu. Správný procesní postup by tedy na výsledku věci nic nezměnil, jelikož tato námitka by ani v takovém případě nemohla být věcně přezkoumána.
52. Žalobce dále namítá, že doporučení předsedy na podání nových námitek a absolvování navazujícího přezkumného postupu představuje nepřípustný formalismus omezující přístup k ochraně u žalovaného i k soudnímu přezkumu. Ačkoli je ústavně přijatelné podmínit návrh na přezkum složením kauce, nelze takový požadavek vztahovat na každou argumentaci navrhovatele. Pokud by byl výklad předsedy jediným možným, jednalo by se o protiústavní právní úpravu, což by odůvodňovalo postup podle čl. 95 odst. 2 Ústav y a § 48 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s.
53. K tomuto soud uvádí, že předseda netvrdil, že by žalobce byl povinen podávat samostatné námitky, návrh a skládat samostatnou kauci ke každé argumentaci. Za nepřípustnou považoval toliko námitku uplatněnou až v rozkladu, která obsahovala nově tvrzené pochybení Zadavatele. Žalobce mohl tuto námitku uplatnit již v námitkách Zadavateli a následně v návrhu na zahájení řízení před žalovaným. Žalobci tak nebyl zákonnou úpravou odepřen přístup k přezkumu. Tato však stanovuje procesní pravidla, podle nichž musí být tvrzená pochybení Zadavatele včas a řádně namítána. Tento výklad je ústavně konformní. ZZVZ nebrání účastníkovi dále rozvádět či doplňovat argumentaci k výhradám již řádně uplatněných v námitkách podaných Zadavateli. Nepřipouští však, aby byl předmět přezkumu dodatečně rozšiřován o nové výhrady ohledně pochybení zadavatele, které mohly být uplatněny již v námitkovém řízení. Takový postup je spojen s procesními důsledky předvídanými v § 257 písm. h) ZZVZ. Soud tak neshledal důvod pro postup podle čl. 95 odst. 2 Ústav y ani pro přerušení řízení podle § 48 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s.
54. V replice žalobce rozvádí svoji argumentaci stran § 99 ZZVZ – předseda toto ustanovení vykládá čistě formálně a rezignoval na přezkum souladu postupu zadavatele se zásadami zadávání veřejných zakázek. Změna fakticky zvýhodnila jednoho dodavatele – přizpůsobila podmínky jeho již podané nabídce. Předseda pochybil, pokud tuto změnu posoudil formálně a aproboval ji. Soud k tomu uvádí, že argumentace žalobce v replice nepřináší žádné nové skutečnosti ani nezpochybňuje závěr, že uvedená výhrada nebyla řádně a včas uplatněna v námitkách vůči Zadavateli ani následně v návrhu. Žalovaný tedy nebyl oprávněn meritorně přezkoumávat tvrzený rozpor změny podmínek se zásadami podle § 6 ZZVZ.
55. Námitky žalobce tak soud neshledal důvodnými. Se všemi námitkami se žalovaný dostatečně a srozumitelně vypořádal.
K námitce (ne)stanovení minimálních hodnot
56. Dle žalobce předseda nesprávně vykládá použité sousloví v dále uvedených minimálních technických parametrech tak, že se u jednotlivých parametrů vždy jedná o minimální hodnoty, aniž by reflektoval, že tyto parametry jsou určeny jako pevné hodnoty nebo určitý rozsah, případně jako určitý typ spojení oko-vidlice. Žalobce namítá, že Zadavatel stanovil, že pro referenční dodávky bude uznávat pouze izolátory pro el. vedení s jmenovitým napětím = 110 kV a pro rozpětí mechanického zatížení stanovil rozmezí SML 100 až 160 kN. Mohl odkázat na normu ČSN. Stanovil přesný údaj a rozpětí, žádný z dodavatelů nevznesl námitky, že by takový požadavek omezoval hospodářskou soutěž. Nelze se spokojit s výkladem, že Zadavatel sice určí přesnou specifikaci pro referenční dodávky, ale následně je zpochybní tvrzením, že přeci i jiné dodávky jsou v pořádku.
57. Jak vyplývá ze spisového materiálu, Zadavatel v bodu 2. 4. „Technická kvalifikace“ Zvláštní části podmínek Systému kvalifikace (příloha SK Izolátory VVN aktualizace 7.7_EP.pdf) stanovil:
„Pro prokázání této části kvalifikace ve vztahu k předmětu veřejné zakázky zadavatel stanoví, že účastník veřejné zakázky musel v minulosti dodat níže uvedená minimální referenční množství izolátorů, a to v dále uvedených minimálních technických parametrech:
• Izolátory závěsné keramické pro elektrické vedení a stanice se jmenovitým napětím Un= 110 kV (nejvyšší napětí sítě Us= 123 kV).
• Normalizované spojení „oko – vidlice“ C19L dle ČSN EN IEC 60471, mech. zatížení SML 100 až 160 kN.
• Výdržné napětí při atmosférickém impulzu min. 550 kV, porcelán min. C120 dle ČSN EN 60672-1.“
58. Předseda ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce po celou dobu správního řízení opakovaně vykládá tuto podmínku tak, že pokud Zadavatel použil pojem minimální, ale současně stanovil další požadavky, pak je třeba ji vykládat tak, že ji lze naplnit pouze přesně vymezenými požadavky. Žalobce tedy vykládá podmínku stanovenou Zadavatelem jako by uvedený pojem minimální v této podmínce nebyl vůbec obsažen.
59. Předseda se touto námitkou zabýval rovněž v napadeném rozhodnutí. Uvedl, že se lze ztotožnit s tím, že pokud Zadavatel v návětí bodu 2. 4. zadávací dokumentace výslovně uvedl, že níže uvedené požadavky jsou minimální, pak z logiky věci nelze úspěšně argumentovat tím, že dodavatelé měli povinnost splnit tyto požadavky pouze tak, jak zněly. Žalobce v tomto směru argumentuje zcela účelovým způsobem a pomíjí logické provazby. Dále uvedl, že to je seznatelné např. z argumentace, že pokud dodavatelé prokazovali reference izolátory s vyšším napětím než Un=110 kV, pak již tyto izolátory nemohly mít normalizované spojení oko-vidlice C19L. K tomu žalobce v rozkladu (bod 41) rozkrývá, že pokud by šlo o izolátory s vyšším SML než 160 kN, norma ČSN EN 60433 (ČSN IEC 60471) již nepřipouští použití spojení „oko-vidlice“ C19L, ale požaduje užití spojení „okovidlice“ C22L a vyšší. Je zřejmé, že Zadavatel stanovil požadavky jako minimální. I přesto, že pro požadavek na normalizované spojení oko-vidlice použil v požadavku rozpětí mech. zatížení SML 100 až 160 kN, nelze z toho dovozovat, že by dodavatelé byli omezeni v prokazování požadavku pouze na toto rozpětí. Pokud je totiž požadavek na spojení okovidlice minimální, pak lze jednoznačně dovodit, že se zvyšujícím se mechanickým zatížením se musí zvyšovat i požadavek na normalizované spojení oko-vidlice v souladu s uvedenou normou ČSN. To žalobce sám svými námitkami potvrzuje. Minimálnost požadavků se proto projevuje ve vztahu ke všem zadavatelem stanoveným požadavkům v bodu 2. 4., a to souladu s technickými požadavky danými normami ČSN. Nadto kromě uvedené argumentace nevznáší žalobce proti závěrům žalovaného jinou argumentaci, jež by dokládala např. nemožnost dodání plnění dle stanovených požadavků, případně neexistenci typu izolátorů, jimiž by dodavatelé reference vůbec mohli prokázat. I proto je nutné závěry žalovaného považovat za správné. Argumentace žalobce, že izolátory o hodnotě SML vyšší než 160 kN by již neodpovídaly požadavku na spojení „oko-vidlice“ C19L, by byla důvodná pouze pokud by tento požadavek na charakter spojení nebyl stanoven jako minimální. Takto ale stanoven byl.
60. S hodnocením předsedy se soud ztotožňuje. Ze znění bodu 2.4 zvláštní části Systému kvalifikace vyplývá, že Zadavatel stanovil požadavky na referenční dodávky jako minimální. Nelze proto tuto podmínku vykládat tak, že dodavatelé mohou prokázat kvalifikaci pouze referencemi izolátorů, které ve všech jednotlivých parametrech přesně odpovídají hodnotám uvedeným v zadávací dokumentaci. Lze souhlasit s tvrzením předsedy, že výklad prosazovaný žalobcem by zbavoval významu výslovné označení požadavků jako minimálních.
61. Žalobce namítá, že reference izolátorů s vyšší hodnotou mechanického zatížení SML nemohou vyhovět požadavku na spojení „oko-vidlice“ C19L, pakliže se u těchto v souladu s technickou normou používá spojení C22L nebo vyšší. Krajský soud k tomu uvádí, při posouzení věci je třeba vzít v potaz vzájemnou technickou provázanost jednotlivých parametrů. Jak uvedl předseda, sám žalobce uvedl, že při vyšším mechanickém zatížení technická norma vyžaduje použití spojení vyššího typu než C19L. Tato technická návaznost však nemůže založit nesplnění minimálních požadavků Zadavatele. Je-li u izolátorů s vyšším mechanickým zatížením nutné použít odpovídající spojení vyššího typu, nelze jen z odlišného označení tohoto spojení bez dalšího dovozovat nesplnění minimálního požadavku.
62. Žalobce netvrdí ani nedokládá, že by reference předložené vybranými dodavateli neprokazovaly schopnost dodat plnění odpovídající minimálním požadavkům zadavatele, případně že by izolátory s uvedenými vyššími parametry byly technicky nevyhovující. Jeho námitka je založena toliko na požadavku doslovné shody všech parametrů referenčních dodávek s parametry uvedenými v Systému kvalifikace. Takový požadavek však ze zadávacích podmínek nevyplývá. Žalovaný pak nepochybil, pokud dospěl k závěru, že vybraní dodavatelé mohli technickou kvalifikaci prokázat i referencemi izolátorů s vyššími technickými parametry.
63. Žalobce odmítá závěr žalovaného, že by parametry technické kvalifikace v Systému kvalifikace umožňovaly dvojí výklad. K výkladu podmínky zadavatele žalobce argumentuje zakázkou na pneumatiky na motocykl s tím, že dodavatel předloží referenci na nákladní pneumatiky (kamion má více kol a pneumatiky jsou větší, a tedy v sobě zahrnují i menší pneumatiky na motocykly). Takovýto postup je dle žalobce v rozporu se zákonem, neboť velmi výrazně oslabuje hledisko technické kvalifikace. Zdejší soud nepovažuje toto přirovnání žalobce za přiléhavé. Takové přirovnání nevystihuje závěry žalovaného ani povahu projednávané věci. Žalovaný netvrdil, že výrobek s vyššími technickými parametry automaticky zahrnuje výrobek s parametry nižšími či že každá reference na technicky odlišné plnění může prokázat kvalifikaci. Uzavřel, že Zadavatel vymezil požadované parametry jako minimální a v posuzovaném případě šlo o technicky související parametry izolátorů, u nichž vyšší hodnota mechanického zatížení a odpovídající typ spojení nevylučují schopnost dodavatele realizovat požadované plnění.
64. Z napadené rozhodnutí nevyplývá, že by sporná podmínka připouštěla dva výklady. Žalovaný naopak dospěl k závěru, že s ohledem na výslovné označení technických parametrů jako minimální je správný výklad umožňující prokázání kvalifikace rovněž referencemi s vyššími technickými parametry (viz bod 52 napadeného rozhodnutí). Úvaha o případné dvojznačnosti podmínky byla uvedena pouze nad rámec tohoto nosného závěru. Předseda vysvětlil, že ani v hypotetickém případě výkladové nejasnosti by nebylo možné nejasnost zadávací dokumentace vyložit k tíži dodavatelů, kteří předložili reference odpovídající příznivějšímu z možných výkladů (bod 53 napadeného rozhodnutí). Připouštějí-li zadávací podmínky objektivně více rozumných výkladů, nelze jejich nejasnost vyložit k tíži dodavatele. V souzené věci však žalovaný i předseda dospěli k závěru, že při výkladu podmínky jako celku se o objektivní nejasnost nejedná a správný je pouze výklad minimálních technických parametrů (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2014, č. j. 8 Afs 44/2013 -29 nebo ze dne 25. 3. 2009, čj. 2 Afs 86/2008–222.
65. Žalobce namítá, že v napadeném rozhodnutí a v rozhodnutí žalovaného je předložena absurdní a účelová interpretace, která nepřípustně posouvá stanovené podmínky: Namítá, že jazykové vyjádření stanovených podmínek kvalifikace je zcela jasné a neumožňuje jiný výklad. Argumentace systematickým výkladem rovněž neobstojí, jelikož žalovaný žádný systematický výklad neprovedl, pouze účelově vyložil uvození jednotlivých kvalifikačních podmínek. Rovněž logický výklad žalovaný neprovedl. I z tohoto výkladu je zjevné, že výklad provedený žalovaným nemůže obstát. Konečně i údajný teleologický výklad je zcela mylný.
66. Soud nepřisvědčuje obecné námitce žalobce, že žalovaný provedl pouze účelový výklad a nezohlednil výklad jazykový, systematický, logický ani teleologický. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný vycházel především z jazykového znění předmětné podmínky, v níž Zadavatel požadavky výslovně označil jako minimální technické parametry. Tento pojem vyložil s ohledem na ostatní požadavky na referenční dodávky, přičemž zohlednil i technickou návaznost mezi mechanickým zatížením a typem spojení. Přihlédl rovněž k účelu kvalifikační podmínky, jímž je ověření schopnosti dodavatele realizovat požadované plnění, nikoli bezdůvodné vyloučení dodavatelů s referencemi, které technicky odpovídají stanovené minimální úrovni nebo ji převyšují.
67. Žalobce ani v žalobě konkrétně nevysvětluje, v čem by se jednotlivé parametry měly vzájemně vylučovat či proč by reference s vyššími parametry nebyly způsobilé prokázat požadovanou zkušenost. Jeho argumentace se tak omezuje na opakování požadavku na taxativní výklad technických parametrů, který soud již neshledal důvodným.
K jazykovému výkladu
68. Pojem minimální technické parametry dle žalobce neznamená, že jednotlivé parametry lze nahradit jinými, údajně vyššími hodnotami, ale že Zadavatel pro účely kvalifikace vymezil minimální soubor tří technických parametrů, které musely být referenčními dodávkami splněny současně.
69. Z jazykového znění podmínky nevyplývá, že by pojem minimální označoval toliko uzavřený soubor technických parametrů, které musí být posuzovány současně, jak žalobce tvrdí. Takový výklad pomíjí, že Zadavatel označil jako minimální nejen samotný okruh parametrů, ale i požadovanou technickou úroveň. Výraz minimální v běžném jazykovém významu vyjadřuje spodní hranici požadavku, nikoli požadavek na přesnou shodu hodnot. Pokud by Zadavatel požadoval identické technické řešení odpovídající všem uvedeným parametrům, musel by tento požadavek formulovat jednoznačněji. Předseda tedy nepochybil, pokud uzavřel, že Zadavatel vymezil minimální technickou úroveň referenčních dodávek. Výklad žalobce nemá v textu kvalifikační podmínky dostatečnou oporu.
K systematickému výkladu
70. Žalobce namítá, že Zadavatel u jednotlivých parametrů stanovil různé požadavky (konkrétní hodnotu, minimum i rozmezí), tudíž je nelze všechny vykládat jako minimální hranice. Kvalifikace měla ověřit zkušenosti s izolátory odpovídajícími parametrům zařízení 110 kV, nikoli s výrobky pro libovolně vyšší napětí.
71. Soud k tomuto uvádí, že žalovaný a předseda nepochybili, pokud vycházeli z umístění a funkce uvozující věty předcházející výčtu jednotlivých technických parametrů. Tato věta stanovuje, že se jedná o parametry minimální. Uvození se systematicky vztahuje k celému následujícímu výčtu, nikoli jen k některému z jeho bodů. Systematický výklad potvrzuje závěry předsedy.
K logickému výkladu
72. Předseda dle žalobce nesprávně vychází z předpokladu, že vyšší hodnota technického parametru znamená splnění požadavku Zadavatele. Takový závěr neplatí u parametrů vymezených maximální přípustnou hodnotou nebo rozmezím. Výklad předsedy by vedl k absurdním důsledkům, kdy by byly za relevantní považovány i reference na výrobky s parametry odlišnými od těch, jenž Zadavatel potřebuje. Zadavatel by mohl požadovat referenční dodávky zahradních hadic, což by mělo zhruba stejnou vypovídací hodnotu ohledně prokázání schopnosti dodat požadované izolátory. Logický výklad vede k závěru, že jednotlivé parametry musí být posuzovány podle svého obsahu, nikoliv automaticky jako minimální hodnoty.
73. Dle zdejšího soudu žalobce argumentuje hypotetickými parametry, jenž Zadavatel ve sporné kvalifikační podmínce nestanovil. Úvahy žalobce o maximálním průměru izolační části, maximální délce izolátoru či o parametrech, u nichž vyšší hodnota nutně neznamená vyšší technickou úroveň, nemohou zpochybnit výklad konkrétních parametrů, které byly v posuzované věci skutečně požadovány. Předseda nevycházel z obecného pravidla, že vyšší hodnota jakéhokoli technického parametru vždy znamená lepší výrobek a že každá reference s odlišnými parametry musí být uznána. Jeho závěr se týkal toliko konkrétně stanovených požadavků na referenční dodávky, jež byly uvozeny jako minimální. Pokud by Zadavatel stanovil také maximální přípustnou hodnotu určitého parametru, bylo by třeba takový požadavek respektovat. K tomu však nedošlo. Přirovnání k referenci na zahradní hadice není přiléhavé. Předložené reference se týkaly téhož druhu výrobku (závěsných keramických izolátorů), spor se týká toliko posouzení konkrétních technických parametrů těchto izolátorů. Žalobce neprokázal, že by reference s vyššími hodnotami jím zpochybňovaných parametrů nebyly způsobilé doložit zkušenost dodavatelů s realizací požadovaného plnění. Z textu podmínky neplyne, že by jednotlivé parametry měly být vykládány izolovaně jako přesné či nepřekročitelné hodnoty. Ani logický výklad tak nesvědčí názoru žalobce.
K teleologickému výkladu
74. Žalobce namítá, že Smyslem referenčních požadavků je ověřit zkušenosti dodavatele s dodávkami odpovídajícími potřebám Zadavatele. Pokud Zadavatel stanovil konkrétní technické parametry, nelze splnění kvalifikace prokazovat referencemi na technicky odlišné výrobky. Nelze souhlasit se závěrem předsedy, že zkušenost s výrobou izolátorů s vyššími hodnotami některých parametrů automaticky svědčí o vyšší kvalifikovanosti dodavatele. Neplatí, že větší nebo silnější výrobek je technologicky náročnější. Výroba izolátorů s menším průměrem jádra může klást vyšší nároky na kvalitu materiálu i přesnost výrobního procesu. Tvrzení předsedy není ničím podloženo. Reference předložené dodavateli vztahující se k jinému jmenovitému napětí, než požadovanému nemohly být uznány.
75. Soud k tomuto uvádí, že účelem požadavku na technickou kvalifikaci je ověřit, zda dodavatel disponuje zkušeností a schopnostmi potřebnými k řádné realizaci požadovaného plnění. Žalovaný i předseda proto správně vycházeli z toho, že Zadavatel stanovil minimální úroveň požadované zkušenosti, nikoli požadavek na úplnou shodu referenčního plnění s budoucí dodávkou ve všech technických znacích. Soud souhlasí se žalobcem, že vyšší hodnota určitého izolovaného technického parametru nemusí vždy znamenat technologicky náročnější výrobek či vyšší kvalifikovanost výrobce. Tento obecný poznatek však nezpochybňuje závěr předsedy. Žalobce svůj závěr dokládá obecnými tvrzeními o výrobních postupech a hypotetickým porovnáním dvou typů izolátorů (izolátor s mechanickým zatížením 120 kN, průměr jádra 60 mm a izolátor s mechanickým zatížením 210 kN a průměrem jádra 85 mm), aniž by konkrétně zpochybnil, že reference předložené vybranými dodavateli prokazovaly zkušenost relevantní k dodávkám izolátorů požadovaných Zadavatelem. Předseda nevyložil podmínku tak, že každá reference na izolátor s vyšším napětím či mechanickým zatížením musí být vždy akceptována. Soud neshledal, že by teleologický výklad žalovaného byl založen na nepřípustné spekulaci nebo vedl k popření účelu kvalifikační podmínky.
76. Soud se tedy neztotožnil s námitkami žalobce stran jeho výhrad proti jazykovému, systematickému, logickému a teleologickému výkladu sporné kvalifikační podmínky. Předseda vyšel z celého znění požadavku, zejména z výslovného označení referenčních dodávek jako dodávek v minimálních technických parametrech, a z technické souvislosti jednotlivých parametrů. Na tomto základě pak správně dovodil, že Zadavatel vymezil minimální úroveň zkušenosti, nikoli požadavek na úplnou shodu referencí s budoucím plněním ve všech jednotlivých technických hodnotách.
77. Tento závěr soud považuje za logický a souladný s účelem technické kvalifikace (ověřit schopnost dodavatele řádně realizovat požadované plnění). Žalobce nepředložil konkrétní důvody či důkazy, z nichž by vyplývalo, že reference vybraných dodavatelů nebyly způsobilé doložit jejich zkušenost. Dílčí technické příklady žalobce, včetně hypotetických parametrů, které Zadavatel nestanovil, tak nemohou závěr žalovaného ani předsedy zpochybnit.
78. Soud nepovažuje za nutné zabývat se polemikou žalobce s hodnotícím vyjádřením předsedy o procesním zájmu žalobce na vyloučení konkurentů. Tato úvaha nebyla nosným důvodem napadeného rozhodnutí. Rozhodné je, zda bylo správně posouzeno splnění technické kvalifikace. K tomu v posuzované věci došlo.
79. Žalobce v replice v zásadě opakuje argumentaci uplatněnou již v žalobě, že reference na dodávky izolátorů pro vedení o jmenovitém napětí 220 kV nemohou prokázat kvalifikaci požadovanou pro vedení 110 kV. Soud se s tímto již vypořádal. Ani v replice neuvedl žalobce konkrétní důvody, pro než by předložené reference na dodávky izolátorů pro vedení o vyšším jmenovitém napětí nebyly způsobilé prokázat schopnost vybraných dodavatelů dodat požadované plnění.
80. Žalobce dále uvedl, že v rozkladu spojoval typ spojení „oko-vidlice“ C19L s mechanickým zatížením SML, nikoli s jmenovitým napětím sítě. I pokud předseda tuto dílčí argumentaci ve vyjádření k žalobě nepřesně uvedl, nemá tato nepřesnost vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Nosné důvody rozhodnutí totiž spočívají ve výkladu pojmu minimální technické parametry.
81. Krajský soud uzavírá, že předseda i žalovaný postupovali v souladu se zákonem, přičemž soud neshledal, že by správní orgány své závěry řádně neodůvodnily.
VII. Závěr a náklady řízení
82. Na základě výše uvedeného soud žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. zamítl, neboť není důvodná.
83. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
84. O nákladech osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. , neboť jí soud neuložil žádnou povinnost, s jejímž plněním by jí mohly náklady vzniknout, a zároveň neshledal existenci důvodů zvláštního zřetele hodných.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 31. srpna 2026
Zuzana Bystřická v.r.
předsedkyně senátu