Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 266/2023-14
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 17 362,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 143,18 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 26.1.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 6 219,80 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 26.1.2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 687 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 143,18 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 26.1.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v částce 6 219,80 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od 26.1.2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 687 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 17 362,98 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země (dále jen„ původní věřitel“) a žalobkyní. V žalobě dále uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 17 362,98 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky ze dne datum.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že postupitel, společnost právnická osoba, pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna oznámením ze dne datum ve smyslu ustanovení § 1882 o.z. předaným k poštovní přepravě téhož dne, jak plyne z podacího lístku.
4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum (dále též jen„ smlouva“) uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek bylo zjištěno, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr, a to až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Ve smlouvě byla stanovena úroková sazba 11,75 % měsíčně, dále RPSN ve výši 279,29 %. Žalovaná se smlouvou zavázala splácet původnímu věřiteli úvěr v měsíčních splátkách s minimální splátkou tvořenou (a) 12,50 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší.
6. Z dokumentu uvozeného slovy„ Platební informace“ k variabilnímu symbolu číslo bylo zjištěno, že ke dni datum činil zůstatek po poslední platbě 12 437,13 Kč, ke dni datum, datum a datum byla účtována náhrada účelně vynaložených nákladů 3× 250 Kč, ke dni
datum činily úroky za období čerpání 4 261,95 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti tak dle tohoto dokumentu činila 17 449,08 Kč. Aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti dne datum činila 7 980,57 Kč.
7. Z tabulky zaznamenávající faktury, výběry a úhrady bylo zjištěno, že po dni datum s označením zesplatněno činila jistina 11 143,18 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů
750 Kč a úrok 5 469,80 Kč, celková částka činí 17 362,98 Kč.
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy anonymizováno číslo, uzavřené dne datum, a to k úhradě celkové částky 25 057,98 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny 17 362,98 Kč a nákladů právního zastoupení
7 695 Kč).
9. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
11. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y.
14. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
15. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru jakožto hlavní listinný důkaz předložený žalobkyní, považoval soud za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle statistiky České národní banky činily krátkodobé náklady úvěrů poskytnuté domácnostem v září 2019 8,76 %. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu by bylo možné akceptovat trojnásobek, to je 26,28 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo
279,29 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že procento navýšení úvěrované částky dle posuzované smlouvy ani zdaleka neodpovídá obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Na smlouvu jako celek je tak třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany. Soud si je vědom ustanovení § 576 a 577 o.z., v nichž se hovoří toliko o neplatnosti části smlouvy, avšak tato ustanovení nelze na daný případ aplikovat. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -488/11).
16. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor žalobkyně plněním, které jí poskytla na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku představující dlužnou jistinu úvěru 11 143,18 Kč dle tabulky zaznamenávající faktury, výběry a úhrady, přiložené žalobkyní, se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní úroky, poplatky, jakož i zákonný úrok z prodlení za období před ocitnutím se žalované v prodlení.
17. O povinnosti doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, podle kterého je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz, když výše soudního poplatku je stanovena dle Položky 1 bod 1 písm. b), a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 687 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalované v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 362,98 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
19. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.