Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Az 16/2026 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobce: I. C.

státní příslušnost Moldavská republika

t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty 234

zastoupen Mgr. Tomášem Tillmannem, advokátem sídlem 703 00 Ostrava, Vrázova 1324/40

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2026 č. j. OAM-199/BA-BA01-BA03-2026, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu) a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle zákona o azylu zastaveno.

2. Žalobce namítal, že meritorní posouzení jeho druhé žádosti je přípustné, a to proto, že splňuje obě podmínky stanovené v § 11a odst. 1 písm. a) a b) zákona o azylu. Novými skutečnostmi je jednak jeho rodinný život a dále to, že ve vlasti je stíhán pro trestný čin výtržnictví a nikoli pro nezaplacení dluhu. Výtržnictví se měl zřejmě dopustit, když se účastnil demonstrací a spolu s dalšími účastníky poničil několik policejních aut. Ačkoliv se tohoto skutku měl dopustit před odjezdem ze země, jak uvádí žalovaný, jedná se o nový důvod, protože si doposud myslel, že je stíhán pro nezaplacení dluhu, a ne pro výtržnictví. To pro něho může znamenat zcela odlišný trest. Tuto informaci se dozvěděl od sestry. Existuje tak reálná hrozba, že bude v Moldavsku stíhán a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který by musel vykonat ve zcela nehumánních podmínkách moldavských věznic. To dokazuje zejména zpráva Výboru Rady Evropy proti mučení ze dne 13. 9. 2023. Ačkoliv drtivá většina osob dotazovaných delegací neuvedla žádná obvinění ze špatného zacházení ze strany personálu, zpráva zdůrazňuje, že fenomén neformální hierarchie vězňů a z ní vyplývající násilí a zastrašování mezi vězni zůstává do značné míry neřešen a věznice stále obecně nedokážou zajistit bezpečné prostředí pro vězněné osoby. Vysoký počet osob držených ve věznicích opět delegaci popsal celkovou atmosféru zastrašování a násilí vytvářenou neformálními vedoucími věznic a jejich blízkým okolím. Žalobce dále uvedl, že v České republice si našel přítelkyni, se kterou žije a pomáhá jí s výchovou jejího dítěte. Stal se tak platným členem rodiny. Navázal zde vztahy, které lze popsat jako rodinné. Aktivně se zapojuje do komunity, ve které žije. Má zde i sociální a ekonomické vazby. Jejich nucené zpřetrhání by bylo svou intenzitou jistě způsobilé porušit jeho lidské právo na rodinný a soukromý život ve smyslu čl. 8 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv. Je tak přesvědčen, že před žalovaným uvedl nové skutečnosti, které měly vést k meritornímu přezkumu jeho žádosti o mezinárodní ochranu, nikoli k zastavení azylového řízení pro nepřípustnost.

3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož obsáhle citoval, stejně tak na relevantní judikaturu a konstatoval, že v opakované žádosti tvrzený důvod ohledně trestního stíhání za výtržnictví, které spáchal při účasti na protestních akcích, není novou skutečností, která by odůvodňovala opětovné meritorní posuzování opakované žádosti o mezinárodní ochranu. Zdůraznil, že k meritornímu posouzení opakované žádosti o mezinárodní ochranu nevedou jakékoliv nové skutečnosti, ale pouze takové, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a současně svědčí o tom, že by cizinec mohl být v případě návratu do vlasti vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12, nebo že by mu tam hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Tyto dvě podmínky musejí být splněny zároveň a nesplnění, byť jedné z nich, znamená, že opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany je dle § 11a zákona o azylu nepřípustná. Vzhledem k tomu, že nově tvrzené výtržnictví zcela prokazatelně spáchal již před svým odjezdem z Moldavska, tedy ještě před podáním jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany a sám přiznal, že v rámci předchozího řízení neuvedl všechny své důvody, včetně tohoto, nebyla naplněna ani první podmínka. Zároveň nebyla naplněna ani druhá podmínka, aby mohla být opakovaná žádost o mezinárodní ochranu posouzena jako přípustná, neboť tyto nově uváděné skutečnosti nijak nesvědčí o tom, že by mohl být v Moldavsku vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu, nebo že by mu tam hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu, tedy trest smrti nebo poprava, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání nebo vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Okolnost, že zde má přítelkyni, které pomáhá s péčí o její dítě, není azylově relevantním důvodem. Údajné nové skutečnosti se netýkají změny situace v zemi původu, důvodů jeho odchodu z vlasti, ani jím prezentovaných problémů, které tam měl mít, ani důvodů, pro něž by měl mít jakékoli obavy v případě svého návratu do země, tím méně pak svědčících o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedený v § 12 zákona o azylu, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.

4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle , 2 , , , v mezích žalobních bodů a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ustanovením a soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se na výzvu soudu dle citovaného zákonného ustanovení ve stanovené lhůtě nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání soudu nesdělil.

5. Ze správního spisu vyplývá, že dne 16. 2. 2026 podal žalobce opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. V rámci údajů k podané žádosti sdělil kromě svých osobních údajů, že nikdy nebyl členem žádné politické strany. Účastnil se protestních akcí proti prezidentu Dodonovi, za což mu bylo zaplaceno. Jinak politicky aktivní nebyl. V České republice již dva roky žije s přítelkyní z Ukrajiny a společně pečují o její třináctileté dítě. Z vlasti odcestoval v roce 2021 do Portugalska, kde byl celkem 1,5 roku. Na území České republiky vstoupil 1. 12. 2022. O mezinárodní ochranu v České republice žádal již jednou, a to v roce 2025. Jeho žádosti nebylo vyhověno a podaná žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra byla zamítnuta. Je zdravý, nemá žádná zdravotní omezení, ani jiné zvláštní potřeby. Popřel, že by proti němu bylo kdekoliv v současnosti i v minulosti vedeno trestní stíhání, nebo že by byl odsouzen za spáchání trestného činu. Za důvody žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že jeho fotografie je vyvěšena v Moldavsku na desce hledaných, což mu oznámila sestra a poslala mu fotku nástěnky. Na desce není uvedeno, proč je hledán. Dalším důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany je to, že zde pomáhá přítelkyni s péčí o dítě. Má v úmyslu uzavřít manželství a odcestovat na Ukrajinu. Na dotaz správního orgánu, zda tyto skutečnosti uváděl již v řízení o jeho předchozí žádosti, odpověděl, že nikoli a upozornil, že důvodem první žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly nesplacené dluhy. Dále sdělil, že v předchozím řízení neřekl všechny důvody, protože se bál toho, že bude odeslán do Moldavska. Co se týká fotografie na nástěnce hledaných osob, pak ta se nachází vedle policejní stanice v jeho okresním městě Košeni. Jeho fotografie je na nástěnce vyvěšena kvůli tomu, že je pravděpodobně stíhán za výtržnictví, neboť poničil několik osobních automobilů, když se účastnil protestních akcí. Policie ho při výtržnictví nezadržela. Na otázku správního orgánu, jak tedy policie ví, že se výtržnictví dopustil, odpověděl, že neví, ale myslí si, že na těchto akcích byly pořizovány nějaké videozáznamy. Žalobce uvedl, že fotografie z nástěnky doručí správnímu orgánu emailem, k čemuž mu byla stanovena lhůta do 27. 2. 2026. Ze správního spisu se podává, že ani do 27. 2. 2026, ani do data vydání napadeného rozhodnutí žalobce žádnou fotografii z nástěnky hledaných osob správnímu orgánu nedoručil.

6. Součástí správního spisu je i dokumentace ohledně předchozí žádosti žalobce o mezinárodní ochranu. Řízení bylo vedeno pod č. j. OAM-461/BA-BA01-ZA01-2025. Rozhodnutím ze dne 19. 6. 2025, které nabylo právní moci 24. 6. 2025, žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana v žádné formě. Proti rozhodnutí podal žalobce 11. 7. 2025 žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který ji rozsudkem č. j. -30 ze dne 30. 9. 2025, který nabyl právní moci 24. 10. 2025, zamítl. V průběhu správního řízení o první žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 19. 6. 2025 žalobce za důvod žádosti označil obavy z výkonu trestu kvůli nesplacení půjčky od banky, kvůli čemuž je proti němu v Moldavsku vedeno trestní stíhání a jeho fotografie je vyvěšena mezi hledanými osobami. Dále sdělil, že vlast opustil, protože neměl možnost najít si dobře placenou práci, aby byl schopen splácet dluh.

7. Součástí správního spisu v nyní posuzované věci jsou rovněž informace, které žalovaný shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Moldavsku. Žalovaný konkrétně vycházel z Informace OAMP Moldavsku - Základní přehled o zemi, ze dne 7. 5. 2025, Informace OAMP, Moldavsko - Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí, ze dne 16. 1. 2026. Dalším podkladem je protokol Policie ČR o podání vysvětlení žalobcem ze dne 14. 2. 2026 č. j. KRPA-55858-10/ČJ-2026-000022-ZZC.

8. Ze správního spisu plyne, že žalobci byla dána možnost dle seznámit se s podklady rozhodnutí výše uvedenými, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí, případně uvést jakékoliv nové skutečnosti či informace, které by měl správní orgán vzít v potaz. Žalobce se ke správnímu orgánu dostavil, nicméně s obsahem podkladů se seznámit nechtěl, ani se k nim nijak nevyjadřoval. Na otázku správního orgánu, zda chce uvést nějaké skutečnosti nebo nové informace, které by měl vzít správní orgán v potaz během posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany odpověděl, že vše již řekl.

9. Podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

10. Podle § 11a odst. 1 citovaného zákona, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl, nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

11. Podle ust. § 25 písm. i) téhož zákona, řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

12. Krajský soud k námitkám žalobce předně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012 č. j. -96. Dle závěrů NSS odůvodnění správního rozhodnutí o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany musí vždy obsahovat zdůvodněný závěr správního orgánu o tom, že 1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, tak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V rozsudku č. j. -81 Nejvyšší správní soud uvedl, že při používání informací o zemích původu musí být v maximální možné míře 1) relevantní, 2) důvěryhodné a vyvážené, 3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, 4) transparentní a dohledatelné.

13. V daném případě žalovaný postupoval v intencích judikaturních požadavků a porovnal skutečnosti uváděné žalobcem v první žádosti s těmi, které tvrdil v opakované žádosti, přičemž se s nimi vypořádal přesně ve shora uvedeném schématu. Soud souhlasí s jeho závěrem, že obavy z uvěznění s tím, že jeho fotografie má být vyvěšena na nástěnce hledaných osob, žalobce tvrdil již v první žádosti o udělení mezinárodní ochranu. Tímto tvrzeným důvodem se žalovaný již meritorně zabýval v rámci správního řízení o první žádosti žalobce a neshledal důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Správnost jeho závěrů byla potvrzena krajským soudem. Ohledně důvodu uváděného v opakované žádosti, tj. trestního stíhání za výtržnictví, kterého se měl dopustit při účasti na protestních akcích, souhlasí soud s žalovaným, že se nejedná o skutečnost, která by odůvodňovala opětovné meritorní posuzování opakované žádosti o mezinárodní ochranu, neboť k meritornímu posouzení opakované žádosti nevedou jakékoliv nové skutečnosti, ale pouze takové, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a současně svědčí o tom, že by cizinec mohl být v případě návratu do vlasti vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že by mu tam hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Tyto dvě podmínky musejí být splněny zároveň a nesplnění, byť jedné z nich, znamená, že opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany je dle § 11a zákona o azylu nepřípustná. Soud sdílí názor žalovaného, že výtržnictví se měl žalobce dopustit zcela prokazatelně před svým odjezdem z Moldavska, tedy ještě před podáním první žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalobce přitom sám přiznal, že v rámci předchozího řízení nesdělil všechny důvody včetně tohoto a nebyla tak naplněna ani první podmínka. Současně nebyla naplněna ani druhá podmínka, aby opakovaná žádost o mezinárodní ochranu mohla být posouzena jako přípustná, neboť tyto nově uváděné skutečnosti nijak nesvědčí o tom, že by žalobce mohl být v Moldavsku vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu, nebo že by mu tam hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu, tedy trest smrti nebo poprava, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, nebo vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Skutečnost, že zde má přítelkyni, které pomáhá s péčí o její dítě a hodlá se s ní oženit a odcestovat na Ukrajinu, pak i ohledně této nově uváděné skutečnosti se soud ztotožňuje se závěrem žalovaného, že se rozhodně nejedná o azylově relevantní důvod. Tyto skutečnosti se netýkají změny situace v zemi jeho původu, důvodů odchodu z vlasti, ani jím tvrzených problémů, které tam měl mít, ani důvodů, pro něž by měl mít jakékoliv obavy v případě návratu do země, tím méně svědčících o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených § 12 zákona o azylu, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.

14. Soud souhlasí se závěrem žalovaného, že v posuzované věci nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti ve smyslu zákona o azylu, které by odůvodňovaly opětovné hodnocení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a jeho obav z návratu do země původu a které by vyžadovaly nutnost vydání nového meritorního rozhodnutí v jeho věci. Byly tak naplněny zákonné podmínky stanovené § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, neboť žalobce neuvedl, ani žalovaný nezjistil ve vztahu k situaci v zemi původu žádnou novou skutečnost, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná žalobcem na území České republiky byla tak správně shledána nepřípustnou. Za daného stavu pak dle § 25 písm. i) zákona o azylu bylo řízení zastaveno.

15. Soud pro úplnost uvádí, že je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany (§ 10a odst. 2 zákona o azylu).

16. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou v souladu s ust. zamítl.

17. Podle soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 21. července 2026

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.