Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 79/2020

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Ing. Zdeňka Macha a Mgr. Bronislava Synka ve věci

žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa žalované

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno.

sídlem adresa, obec

o zaplacení částky 46 175 Kč s příslušenstvím - doplatek mzdy

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 46.175 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 46.175 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, podle které se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 46.175 Kč od 11. 3. 2020 do 31. 3. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18.127 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 46.175 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 46.175 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, podle které se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 46.175 Kč od 11. 3. 2020 do 31. 3. 2020, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18.127 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u soudu dne 15. 5. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 46.175 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 11. 2017 uzavřela se žalovaným pracovní smlouvu, výše mzdy nebyla sjednána v pracovní smlouvě, nýbrž byla určena ze strany žalovaného mzdovým výměrem. S účinností od 1. 10. 2019 byla žalobkyni určena základní mzda ve výši 68.000 Kč a výkonová část mzdy až do výše 17.000 Kč měsíčně. S účinností od 1. 3. 2020 byla žalobkyně určena základní mzda ve výši 77.600 Kč měsíčně a výkonová část mzdy až do výše 19.400 Kč měsíčně. Kromě toho žalobkyni náležela i mimořádná odměna v měsíci únoru 2020 ve výši 50.000 Kč za zpracování podkladů pro kontrolu ze strany anonymizována tři slova. Toto je uvedeno i ve výplatní pásce za únor 2020, žalovaný po krácení mzdy o penzijní připojištění a po srážkách stravného nezaplatil žalobkyni dosud mimořádnou odměnu ve výši 46.175 Kč. Mimořádnou odměnu přiznal žalobkyni generální manažer žalovaného titul jméno příjmení, titul.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaný se nikdy nezavázal žalobkyni uhradit jakoukoliv odměnu v souvislosti se zpracováním podkladů pro kontrolu anonymizována tři slova územní celek. Na žádosti o vyplacení mimořádné odměny chybí pravý podpis titul jméno příjmení, dokument není vyhotoven na hlavičkovém papíře žalovaného. Dokument označený jako žádost o vyplacení mimořádné odměny neobsahuje platné právní jednání žalovaného, a proto nebylo z tohoto titulu žalobkyni poskytnuto žádného peněžního plnění. Činnost žalobkyně ve vztahu ke kontrole anonymizována tři slova územní celek proběhnuvší u žalovaného dne 4. 2. 2020 a 14. 2. 2020 spadala do plnění běžných pracovních povinností žalobkyně, vyplývajících z jejího zařazení na pozici personalistky (HR manažer). Jednalo se o jednoduché vyhledání a předání šesti dokumentů. Už proto by nedávalo smysl, aby se žalovaný zavázal k jakékoliv mimořádné odměně pro žalobkyni.

3. Soud provedl dokazování, a to pracovní smlouvou ze dne 28. 11. 2017, dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 29. 5. 2018, bankovním výpisem ze dne 11. 3. 2020, mzdovým výměrem účinným od 1. 3. 2020, mzdovým výměrem účinným od 1. 10. 2019, přípisem zástupce žalobkyně ze dne 22. 4. 2020, detailem odeslané zprávy ze dne 23. 4. 2020, žádostí o vyplacení mimořádné odměny pro zaměstnance, emailem ze dne 11. 3. 2020, protokolem o kontrole anonymizováno 5 slov ze dne 14. 2. 2020, mzdovým lístkem žalobkyně za únor 2020, emailem ze dne 11. 3. 2020, aktualizovaným oznámením o zařazení prací do kategorií od anonymizována tři slova územní celek ze dne 14. 2. 2020, emailovou komunikací mezi účastníky ze dne 11. 2. 2020, popisem pracovní funkce ze dne 19. 12. 2017, emailovou komunikací ze dne 11. 3. 2020, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného a emailovou komunikací ze dne 11. 3. 2020 s tlumočnickou doložkou, a z předložených důkazních prostředků soud zjistil následující:

4. Žalobkyně uzavřela dne 28. 11. 2017 se žalovaným pracovní smlouvu s druhem práce personální manažer, s místem výkonu práce obec, dle dodatku k pracovní smlouvě ze dne 29. 5. 2018 byl pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou. Mzdovým výměrem s účinností od 1. 10. 2019 byla mzda žalobkyně složena ze základní mzdy ve výši 68.000 Kč a z výkonové části mzdy, která byla stanovena až do výše 17.000 Kč měsíčně. Dle mzdového výměru účinného od 1. 3. 2020 byla mzda žalobkyně u žalovaného složena ze základní mzdy ve výši 77.600 Kč měsíčně a z výkonové části mzdy, která byla stanovena až do výše 19.400 Kč měsíčně. Z popisu pracovní funkce ze dne 19. 12. 2017 vyplývá, že základním cílem personálního manažera je péče o personální obsazení pracovních pozic ve právnická osoba a anonymizována dvě slova, tedy realizace cestou náboru pracovníků příslušné kvalifikace a zajištění jejího trvalého růstu. Z protokolu o kontrole anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek ze dne 14. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně byla přítomna kontrole anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek při kontrole žalovaného, při kontrole nebyly zjištěny nedostatky. Z emailové komunikace ze dne 11. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně byla pověřena titul jméno příjmení, titul k zařízení veškerých kroků v souvislosti s kontrolou z anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek. Žádostí o vyplacení mimořádné odměny titul jméno příjmení, titul, generální ředitel žalovaného, požádal o odměnu za zpracování podkladů pro kontrolu z anonymizována dvě slova anonymizováno pro žalobkyni ve výši 50.000 Kč, s uplatněním ve mzdě za únor 2020. Ze mzdového lístku žalobkyně za únor 2020 vyplývá, že jí byla přiznána mimořádná odměna ve výši 50.000 Kč, a to k základní mzdě ve výši 85.000 Kč, celkem mzda za únor 2020 ve výši 94.498 Kč čistého výdělku. Z bankovního výpisu ze dne 11. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyni byla dne 11. 3. 2020 vyplacena mzda ve výši 48.323 Kč. Z emailové komunikace ze dne 11. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně neobdržela mzdu v plné výši za únor 2020 a požádala o vyplacení řádné mzdy ve výplatním termínu. Přípisem ze dne 22. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení mimořádné odměny ve výši 46.175 Kč ve lhůtě tří dnů od doručení.

5. Svědek titul jméno příjmení, titul potvrdil, že kontrola anonymizována tři slova územní celek proběhla bez výhrad, a proto se rozhodl udělit žalobkyni mimořádnou odměnu ve výši 50.000 Kč. Text žádosti o vyplacení mimořádné odměny připravovala žalobkyně, avšak o výši mimořádné odměny rozhodl sám a žádost také vlastnoručně podepsal.

6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.

7. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti.

8. Soud dále neshledal problém s pravostí a správností textu v žádosti o vyplacení mimořádné odměny, když svědek titul jméno příjmení, titul sám potvrdil, že u viděl a u vlastnoručně podepsal.

9. Dle , , v platném znění (dále jen„ ZP“), za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

10. Dle mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

11. Dle mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

12. Dle ust. mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

13. Soud se nejdříve zabýval otázkou výše mzdy žalobkyně u žalovaného za únor 2020. Ze mzdového výměru účinného od 1. 10. 2019 vyplývá, že žalobkyni náleží základní mzda ve výši 68.000 Kč měsíčně a dále tzv. pohyblivá složka mzdy ve výši 17.000 Kč měsíčně, celkem tedy ve výši 85.000 Kč měsíčně. Toto osvědčuje také výplatní lístek žalobkyně za únor 2020, kdy je základní mzda uvedena ve výši 85.000 Kč. Kromě toho byla žalobkyni přiznána ve výplatnici mimořádná odměna ve výši 50.000 Kč, což ostatně také potvrdil svědek titul jméno příjmení, titul, který u žalovaného působil jako generální ředitel. V případě, že svědek titul jméno příjmení, titul potvrdil, že o výši mimořádné odměny pro žalobkyni ve výši 50.000 Kč rozhodl sám ze své pozice u žalovaného, pak obrana žalovaného, spočívající v námitce pravosti žádosti o vyplacení mimořádné odměny, se jeví jako nedůvodná. Stejně tak námitka žalovaného, že žádost není vyhotovena na hlavičkovém papíře žalovaného, postrádá jakýkoliv význam, a to v případě, že generální ředitel potvrdil oprávněnost i výši mimořádné odměny pro žalobkyni. V tom případě se jeví i jako lichá námitka žalovaného, že mimořádná odměna odporuje dobrým mravům.

14. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku ve sporu o zaplacení mzdy či její části je rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na mzdu. Nenároková složka mzdy je charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu nároku pouze fakultativního. Nenároková (fakultativní) složka mzdy se tedy v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání stává složkou mzdy nárokovou (obligatorní), jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. .

15. Žalobkyni byla v únoru 2020 generálním ředitelem žalovaného přiznána mimořádná odměna v souvislosti s kontrolou z anonymizována tři slova územní celek ve výši 50.000 Kč, která měla být vyplacena ve výplatním termínu v březnu 2020, jak mj. vyplývá ze mzdového lístku za únor 2020. Žalovaný přesto žalobkyni mimořádnou odměnu nezaplatil. Tato dosud nenároková složka mzdy žalobkyně se splněním shora uvedených předpokladů stala nárokem, kterého se žalobkyně může domáhat. Jinými slovy řečeno schválením mimořádné odměny zaměstnavatelem se nárok žalobkyně stal oprávněným.

16. Z výše uvedených důvodů tak soud dospěl k závěru, že ze strany žalované nedošlo k zaplacení oprávněné části mzdy žalobkyni. Soud tak ve výroku I. tohoto rozhodnutí zavázal žalovanou k zaplacení předmětné částky.

17. Žalovaná se rovněž dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, když žalobkyni vznikl se splatností mzdy nárok na zaplacení mimořádné odměny jakožto části mzdy. Od následujícího dne se tak žalovaný ocitl v prodlení dle ust. , , v platném znění, a je tak povinen hradit žalobkyni úroky z prodlení ve výši určené dle ust. , v platném znění. V prodlení se tak žalovaný dle ust. ocitnul až od prvního dne v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém se plat stal splatným. Žalobkyně však nárokovala úroky z prodlení ze mzdového nároku za únor 2020 už od 11. 3. 2020. Proto soudu nezbylo nic jiného, než v rozdílu tohoto měsíce nárok na úrok z prodlení ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. tak, že žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalovanému, neboť byla neúspěšná v míře nepatrné. Plná náhrada nákladů řízení je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.309Kč (žaloba) a odměnou právního zástupce žalobkyně dle ust. a (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za 4,5 úkonů právní služby po 2.980 Kč, dále za 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a účast na jednání dne 23. 9. 2020 a 16. 12. 2020. Žalobkyni dále náleží náhrada hotového výdaje za tlumočnický překlad předložené y. Celkem tedy soud přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 18.127 Kč po zaokrouhlení a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ust. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s vyjádřením ze dne 1. 7. 2020 a 15. 9. 2020, když první vyjádření je pouze procesního charakteru a druhé vyjádření mohla žalobkyně ústně přednést na následném ústním jednání soudu, když je soudní řízení je ovládáno zásadou ústnosti a zmíněné vyjádření bylo předloženo teprve u jednání soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.