Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 A 14/2026 - 15

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce: Ing. V. D., narozen X

bytem X

proti

žalovanému: Městský úřad Slaný

sídlem Velvarská 136/1, Slaný

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) domáhá ochrany před tvrzeným trvajícím zásahem, který spatřuje v procesním postupu žalovaného při prověřování způsobu odvádění splaškových vod z rodinného domu X č. p. X ve Slaném a při navazujících úkonech souvisejících s dříve uloženou povinností zjednat nápravu. Za projevy tohoto tvrzeného zásahu označuje výzvu k účasti na kontrolní prohlídce ze dne 21. 2. 2022, č. j. MUSLANY/9101/2022/SÚ, rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2023, č. j. MUSLANY/24219/2023/SÚ, a opatření o nařízení ústního jednání spojeného s místním šetřením ze dne 25. 2. 2026, č. j. MUSLANY/16414/2026/SÚ.

2. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady meritorního projednání žaloby a dospěl přitom k závěru, že tomu tak není.

3. Podle soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

4. Podle se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, domáhat ochrany proti němu nebo určení, že zásah byl nezákonný.

5. Podle je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky.

6. Z citovaných ustanovení plyne mimo jiné subsidiární povaha zásahové žaloby. Ta plní pouze pomocnou roli tam, kam nedosáhne ochrana jinými právními prostředky. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) opakovaně zdůraznil, že jednotlivé žalobní typy ve správním soudnictví nelze

libovolně zaměňovat a že zásahová žaloba je subsidiární jak vůči žalobě proti rozhodnutí, tak vůči žalobě na ochranu proti nečinnosti. Lze ji podat jen tehdy, není-li k dispozici jiný odpovídající prostředek soudní nebo správněprocesní ochrany (srov. např. rozsudek NSS ze dne 9. 4. 2020, č. j. -28, a rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 3. 2021,

č. j. -39, č. 4178/2021 Sb. NSS).

7. Současně platí, že zásahovou žalobou nelze docílit předběžného přezkumu jednotlivých procesních úkonů správního orgánu, které samy o sobě nepředstavují zásah do práv účastníka, ale směřují k vydání rozhodnutí nebo k dalšímu navazujícímu procesnímu postupu. Rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 16. 11. 2016, č. j. -55, č. 3566/2017 Sb. NSS, výslovně uvedl, že pomocí zásahové žaloby „nelze docílit ‚předstižného‘ posouzení zákonnosti takových jednotlivých procesních úkonů správce daně, které samy o sobě nemají povahu zásahu ve smyslu , ale jejichž zákonnost může mít význam při posuzování zákonnosti případného rozhodnutí“. Na tento závěr navázal NSS například v rozsudcích ze dne 13. 11. 2019, č. j. -39, a ze dne 18. 12. 2019,

č. j. -42, v nichž zdůraznil, že účelem zásahové žaloby obecně není izolovaný přezkum procesního postupu správního orgánu uvnitř probíhajícího řízení. Tyto závěry jsou přitom podle zdejšího soudu plně uplatnitelné rovněž ohledně posouzení zákonnosti jednotlivých procesních úkonů správního orgánu v rámci postupu upraveného , (dále jen „ “).

8. V posuzované věci žalobce spojuje tvrzený zásah se třemi úkony žalovaného. Již z jejich povahy je však zřejmé, že žalobcem popsaný postup žalovaného zčásti vůbec nespadá pod pojem zásahu podle a zároveň jde zčásti o takové úkony, proti kterým se lze bránit jinými právními prostředky.

9. Pokud jde o výzvu k účasti na kontrolní prohlídce ze dne 21. 2. 2022, jedná se o procesní úkon žalovaného směřující ke zjištění skutkového stavu a k dalšímu vedení postupu správního orgánu. Takový úkon sám o sobě nepředstavuje samostatný zásah ve smyslu Jde o úkon, jehož význam se může projevit až v navazujících úkonech správního orgánu, případně ve výsledném rozhodnutí ve věci. Tomu odpovídá i judikatura NSS, podle níž je třeba odlišovat na jedné straně procesní úkony správního orgánu, jejichž účinek se ve sféře účastníka projeví až prostřednictvím navazujícího rozhodnutí nebo jiného dalšího autoritativního postupu, a na straně druhé takové úkony či opomenutí, které jsou způsobilé zasáhnout účastníka samy o sobě. Jen proti druhé skupině přichází v úvahu zásahová žaloba (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2020, č. j. -39, č. 3974/2020 Sb. NSS). Výzva ke kontrolní prohlídce zjevně spadá do první z uvedených kategorií. Zdejší soud například v rozsudku ze dne 30. 9. 2025, č. j. -33, v návaznosti na závěry judikatury NSS uzavřel, že výzva k účasti na kontrolní prohlídce je pouze přípravným úkonem, který sám o sobě ještě přímo do právní sféry adresáta nezasahuje. Samotná výzva adresátovi pouze oznamuje zamýšlený procesní postup správního orgánu a vyžaduje jeho součinnost, zatímco případný zásah do právní sféry může být spojen teprve s vlastním faktickým provedením kontrolní prohlídky nebo s navazujícím autoritativním aktem správního orgánu. Její zákonnost se proto zásadně přezkoumává až v rámci přezkumu takového navazujícího postupu nebo výsledného rozhodnutí, nikoliv samostatnou zásahovou žalobou.

10. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2023 pak pojmově vůbec nemůže být zásahem, neboť dopadá pouze na úkony správního orgánu, které rozhodnutími nejsou. Rozšířený senát NSS v rozsudku ze dne 26. 3. 2021, č. j. -39, č. 4178/2021 Sb. NSS, připomněl, že žalobce nemá možnost volby mezi jednotlivými žalobními typy a že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu představuje hlavní prostředek soudní ochrany, zatímco zásahová žaloba má pouze doplňkovou (subsidiární) povahu. Je-li tedy tvrzeně nezákonným aktem správní rozhodnutí, nelze proti němu poskytnout ochranu cestou zásahové žaloby.

11. Zdejší soud přitom rozsudkem ze dne 7. 1. 2026, č. j. -104, zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29. 5. 2023,

č. j. 066347/2023/KUSK, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2023. Soudu je tak z jeho úřední činnosti známo, že právě zákonnost postupu žalovaného vedoucího k vydání rozhodnutí ze dne 12. 4. 2023, včetně zákonnosti kontrolní prohlídky, již byla předmětem soudního přezkumu. V tomto rozsudku se soud výslovně zabýval námitkou nepříslušnosti stavebního úřadu, zákonností kontrolní prohlídky, otázkou vlastnictví kanalizační přípojky i zákonností uložení povinnosti zjednat nápravu. Žalobce tak uplatnil (či mohl uplatnit) v tomto řízení všechny právní důvody, pro které v nyní posuzované věci považuje postup žalovaného za nezákonný.

12. Žalobce sice v posuzované věci tvrdí, že nenapadá samotné rozhodnutí ze dne 12. 4. 2023, ale pouze jeho „vynucování“, zbývající obsah žaloby však svědčí o opaku. Žalobce brojí právě proti tomu, že mu byla a je ukládána povinnost zjednat nápravu, a domáhá se, aby soud žalovanému zakázal v tomto „ukládání povinnosti“ pokračovat. Takto formulované žalobní tvrzení i petit však míří proti samotné povinnosti uložené správním rozhodnutím (rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 4. 2023), popřípadě proti závěrům, na kterých toto rozhodnutí stojí.

13. Zásahovou žalobou nelze dosáhnout toho, aby soud nepřímo znovu přezkoumával správní rozhodnutí, které již bylo přezkoumáno v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Takto je však v posuzované věci žaloba koncipována. Ochrana podle a násl. směřuje proti zásahu správního orgánu, nikoliv proti rozhodovací činnosti soudu. Nesouhlasí-li účastník s výsledkem soudního přezkumu, právní řád mu poskytuje prostředky obrany proti soudnímu rozhodnutí. Nelze je nahrazovat novou žalobou směřující proti uměle koncipovanému „zásahu“, avšak ve své podstatě brojící opět proti již jednou přezkoumávanému rozhodnutí. Nesouhlasil-li žalobce se závěry zdejšího soudu obsaženými v rozsudku č. j. -104, mohl proti němu podat kasační stížnost. O tomto právu byl poučen, avšak svého práva nevyužil.

14. Ani poslední žalobcem označený úkon, tedy nařízení ústního jednání spojeného s místním šetřením ze dne 25. 2. 2026, nemá podle soudu povahu zásahu ve smyslu

15. Jde o procesní úkon správního orgánu směřující k ověření stavu věci a k případným dalším navazujícím procesním krokům. Z podkladů, které má soud k dispozici, nijak neplyne, že by tímto úkonem byla žalobci nově uložena jakákoliv povinnost. Taková povinnost byla žalobci uložena již rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 4. 2023. Samotné nařízení ústního jednání či místního šetření tedy nepředstavuje ani nové „ukládání povinnosti“, ani bezprostřední donucení.

16. Jestliže žalobce tvrdí, že tento úkon směřuje k „vynucování“ dříve uložené povinnosti, pak přehlíží, že právní řád pro případ nesplnění takové povinnosti stanoví konkrétní navazující postupy a samostatné prostředky obrany. Pokud vlastník nebo jiná povinná osoba neumožní kontrolní prohlídku, ač má tuto povinnost podle § 154 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, může stavební úřad podle § 172 odst. 5 stavebního zákona rozhodnutím nařídit umožnění vstupu. Závažné ztěžování provedení kontrolní prohlídky nebo neúčast osoby, která je k účasti podle zákona povinna, může být postiženo pořádkovou pokutou podle § 173 odst. 1 stavebního zákona. Nezjednání nápravy ve lhůtě stanovené výzvou nebo rozhodnutím stavebního úřadu je pak výslovně postižitelné též jako přestupek podle stavebního zákona. Nesplnění nepeněžité povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím může být konečně vymáháno cestou správní exekuce podle a násl. . Všechny tyto postupy však mají vlastní procesní režim a případně i podobu samostatně přezkoumatelných rozhodnutí či jiných mocenských aktů. Nelze je proto předjímat a předčasně se domáhat soudní ochrany prostřednictvím zásahové žaloby.

17. Za této situace je posuzovaná žaloba v části brojící proti úkonu ze dne 25. 2. 2026 předčasným a nepřípustným pokusem o průběžnou soudní kontrolu procesního postupu žalovaného. NSS v rozsudku ze dne 13. 11. 2019, č. j. -39, výslovně uvedl, že přezkoumání zákonnosti vedení správního řízení v řízení o ochraně před nezákonným zásahem by bylo přezkumem předčasným a odporujícím systematice . Právě o takovou situaci jde i v nyní posuzované věci.

18. Soud v této souvislosti považuje za nutné rovněž zdůraznit, že zásahová žaloba nesmí sloužit k atomizaci správního postupu na jednotlivé dílčí úkony, které by byly postupně napadány jako samostatné zásahy. Jak zdůraznil NSS v rozsudku ze dne 29. 1. 2020, č. j. -39, č. 3974/2020 Sb. NSS, pojetí správního soudu jako supervizora správního orgánu, průběžně monitorujícího sérií zásahových žalob postupy veřejné správy, je v rozporu se základními principy soudního řízení správního, především s principem subsidiarity a s principem dělby moci. Extenzivní výklad pojmu zásah by totiž umožnil rozložit správní postup na nespočetnou řadu individuálních zásahů, které by bylo možné napadat nespočtem zásahových žalob. Takový přístup by mohl nepřiměřeně prodlužovat, ba i mařit cestu ke konečnému rozhodnutí o věci.

19. Právě takové vlastnosti přitom žaloba v posuzované věci vykazuje. Žalobce spojuje do jednoho tvrzeného „trvajícího zásahu“ nejprve výzvu ke kontrolní prohlídce, následně rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2023 a posléze nařízení ústního jednání spojeného s místním šetřením, tedy úkony odlišné povahy, odehrávající se v různých fázích správního postupu a podléhající odlišnému procesnímu režimu. Ve skutečnosti nežaluje jeden zásah správního orgánu, ale přichází s konstrukcí žádosti o soudní přezkum „jednoho zásahu“ tvořeného ve skutečnosti jednotlivými dílčími úkony žalovaného, a to těmi, jejichž zákonnost již byla soudem přezkoumána, mohla jím být přezkoumána nebo jím bude moci být přezkoumána eventuálně v budoucnu. Takové použití zásahové žaloby však její subsidiární a výjimečné povaze neodpovídá.

20. Soud uzavírá, že žalobce zásahovou žalobou brojí jednak proti aktu, který je správním rozhodnutím, a proto vůbec nemůže být zásahem ve smyslu , jednak proti procesním úkonům správního orgánu směřujícím k rozhodnutí nebo k dalším navazujícím procesním krokům, proti kterým se lze bránit jinými právními prostředky. Současně se žalobce nynější žalobou nepřípustně pokouší znovu otevřít otázky již posouzené v rozsudku č. j. -104 a vedle toho „atomizuje“ správní postup žalovaného do jednotlivých dílčích úkonů, které předkládá soudu jako samostatně žalovatelné zásahy. Takový postup je však nepřípustný.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

21. Vzhledem k výše uvedeným úvahám soud žalobu odmítl pro její nepřípustnost podle ve spojení s , neboť proti žalobcem namítaným úkonům se lze bránit jinými právními prostředky a zásahová žaloba zde nemůže sloužit k průběžnému přezkumu jednotlivých kroků správního orgánu. Předchozí poučení o možnosti změny žaloby nebylo v tomto případě namístě, jelikož taková žaloba by byla nepřípustná pro překážku věci rozhodnuté (žaloba proti rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí ze dne 12. 4. 2023 již byla podána) nebo ještě nenastal čas, kdy by mohla být adekvátní žaloba podána (případná nová rozhodnutí navazující na zjištění při místním šetření). Že by při samotném místním šetření došlo k nadměrnému zásahu do práv žalobce, nebylo tvrzeno, a proto se touto otázkou soud nezabýval.

22. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle věty první výrokem II tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

23. Jelikož byla žaloba odmítnuta, soud podle věty třetí , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil výrokem III žalobci zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 2 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 28. července 2026

Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.