Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 100/2023
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem ulice a číslo, PSČ obec
o 85.132 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se ohledně částky 7.472 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 7.472 Kč ode dne datum do zaplacení a úroku 66,10% ročně z částky 50.000 Kč od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49.000 Kč v měsíčních splátkách po 2.500Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 4.658Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 53.658 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty 24.002Kč a úroku 20% ročně z částky 50.000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214.329 Kč zamítá.
IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na poměrné části náhrady nákladů řízení částku 623Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se ohledně částky 7.472 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 7.472 Kč ode dne [datum] do zaplacení a úroku 66,10% ročně z částky 50.000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49.000 Kč v měsíčních splátkách po 2.500Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. III. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 4.658Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 53.658 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty 24.002Kč a úroku 20% ročně z částky 50.000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214.329 Kč zamítá. IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na poměrné části náhrady nákladů řízení částku 623Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal shora uvedeného peněžního plnění s odůvodněním, že se žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum a na základě které žalobce žalovanému poskytl dne datum bezhotovostním způsobem částku 50.000Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve Smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,67% ročně, splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3.721Kč (tj. celkem 178.608 Kč), splatných vždy k 24.dni každého kalendářního měsíce od měsíce srpna 2018. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že před uzavřením Smlouvy prověřil schopnost žalovaného úvěr zaplatit, na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, v databázích umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných dokladů. Výslovně poukázal na databáze příjmení a NRKI. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně ani včas a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradil dne datum částku 1.000Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy, v celkové výši 998 Kč, když podle uzavřené Smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tj. smluvní pokuty 2 krát 499 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, požaduje žalobce náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle čl. 6 Smlouvy 200 Kč (za splátku, s níž je žalovaný v prodlení o délce 15 dnů, tj. 2 krát 200 Kč za splátky číslo) dle čl. 6 Smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou částky, či části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum, a proto k datu datum došlo v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 Smlouvy požaduje novou jistinu ve výši celkem 59.732,30Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 Smlouvy žalobce požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. Kromě této částky žalobce požadoval po žalovaném rovněž dle Smlouvy úrok v nominální roční úrokové sazbě 86,1% ročně.
Žalobce podáním ze dne datum vzal žalobu v rozsahu odstavce I. výroku tohoto rozsudku zpět, a namísto sjednaného smluvního úroku z prodlení ve výši 86,10% ročně požadoval pouze 20% ročně. Žalobce dále požadoval jistinu, kapitalizovaný úrok přirostlý ke dni zesplatnění, přepočtený na 20%, úrok po zesplatnění 20%, všechny penalizační faktury dle Smlouvy, náklady za vymáhání, smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. Žalobce doplnil žalobní tvrzení o to, jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost spotřebitele. Znovu poukázal na listin y, které měl k dispozici, a to doklady o příjmu žalovaného, výpisy z databází NRKI a příjmení, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka, ze kterých zjistil, že příjem žalovaného činil 16.300 Kč, celkové měsíční náklady činily 6.410 Kč, tudíž volné zdroje ke splácení činily 8.890 Kč (po odečtení 1.000Kč rezervy). Žalobce ověřil úvěrovou historii žadatele v databázích NRKI a příjmení a na základě toho byl proveden tzv. scoring klienta, jenž byla podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobce vycházel z toho, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobce vyhověl žádosti žalovaného a úvěr byl schválen s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu, sp.zn. III. ÚS 4129/2018 . Žalobce přihlédl k tomu, že žalovaný s ním neměl uzavřenou žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami ostatních úvěrů, když je to právě žalovaný, který je povinen tyto skutečnosti uvést. Žalobce zkoumal úvěruschopnost na základě stanoviska Nejvyššího soudu, sp.zn. 4Cdo 238/2019 , že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěr a má uvést pravdivé údaje tvořící základ tohoto zkoumání.
2. Žalovaný se k žalobě po jejím doručení písemně dne datum vyjádřil tak, že uznává nárok na skutečně vyplacenou jistinu ve výši 50.000Kč a je ochoten doplatit zbývající dlužnou část jistiny v měsíčních splátkách 1.500Kč. Současně namítal, že žalobce nedostatečně posoudil jeho úvěruschopnost podle § 86 zák. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tvrdil, že při uzavírání Smlouvy nedokázal správně vyhodnotit svoje možnosti, ani podmínky Smlouvy. Čerpání této finanční částky vyřešilo jeho finanční situaci pouze krátkodobě a dostal se do ještě větších problémů. Žalovaný měl za to, že žalobce při zkoumání jeho schopnosti úvěr splácet, nepostupoval s odbornou péčí. Smlouva obsahuje řadu ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru a dobrými mravy. Když žalobce poskytuje úvěr za vysokou odměnu, plnění si zajišťuje dalšími sankcemi, které jsou při svém kumulativním uplatnění pro spotřebitele likvidací a při okamžitém zesplatnění úvěru nemůže být v silách spotřebitele dostát jejich úhradě.
Žalovaný na jednání soudu dne datum zopakoval svá tvrzení uvedená v písemném vyjádření k žalobě a doplnil, že v současné době je bez zaměstnání, a to od března 2023, neboť se nedohodl se svým zaměstnavatelem k ukončení poměru. Od té doby pracuje příležitostně na brigádách a je schopen dluh ve výši 49.000Kč hradit ve splátkách, maximálně ve výši 2.500 Kč měsíčně.
3. Soud provedl dokazování následně uvedenými listinami předloženými žalobcem, když žalovaný žádné listin y nedoložil a zjistil z nich následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
4. Z výpisu ze Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, že žalobce má od datum povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo že tuto listin u žalovaný podepsal dne datum v 10: 05:12 hodin, jakožto úvěrovaný (klient) a zprostředkovatel úvěru dne datum v 10:05:23. Nabídka byla ze strany žalobce akceptována proti podpisu žalobce dne datum v 10:53:50. Žalovaný zde uvedl bankovní číslo účtu bankovní účet. Dle Smlouvy strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru na částku 50.000Kč s tím, že žalovaný jej bude splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3.721Kč, splatných vždy k 24. dni měsíčně, zápůjční úroková sazba činí 129,87% ročně, RPSN 129,67%. Část B Smlouvy, čl. 1 , popisuje proces uzavření Smlouvy včetně toho, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti klienta. Klient se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, čl. 2 Smlouvy obsahuje ujednání požadavku na úroky i pro případ zesplatnění a jejich limitaci částkou 214.329,60Kč. Čl. 4 obsahuje bližší ujednání ke splácení úvěru. Čl. 6 obsahuje důsledky prodlení klienta, dle čl. 6 má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, 200 Kč. Právo na zaplacení těchto nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Dle čl. 6 , jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky, nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 Smlouvy. Poskytovatel je povinen klienta vyzvat před zesplatněním úvěru k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle čl. 6 se ke dni zesplatnění úvěru celá, dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění, stávají součástí nové jistiny úvěru. příjmení jinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 mu v případě zaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění vzniká povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru, ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení.
5. Oznámení o schválení úvěru ze dne datum bylo žalovanému zasláno v listinné podobě na adresu trvalého pobytu (žalobce doložil doklad o doručení žalovanému). Oznámení obsahuje základní parametry úvěru, jak byly uvedeny ve Smlouvě, dále je přílohou splátkový kalendář (první splátka je splatná datum, poslední splátka je splatná při dodržení sjednaného splácení datum).
Žalobce doložil doklad o vyplacení úvěru ve výši 50.000Kč dne datum na účet číslo bankovní účet (to ostatně odpovídá i výpisu z běžného účtu žalovaného, což žalovaný potvrdil i na soudním jednání dne datum).
6. Žalobce doložil kopii občanského průkazu žalovaného.
7. Dle karty klienta žalobce žalovanému poskytl na základě smlouvy číslo (číslo), peněžní částku 50.000Kč a žalovaný zaplatil na tento dluh dne datum částku 1.000Kč. Nominální výše úvěru činila 178.609,0 Kč se smluvní odměnou úvěru 128.608,0 Kč.
8. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc květen 2018, že žalovaný v tomto měsíci odpracoval 5 pracovních dnů, tj. 22 hodin a čistá mzda činila 7.700Kč.
9. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červen 2018, že žalovaný odpracoval 21dnů, tj. 168 hodin a čistá mzda činila 18.112Kč a nebyly z ní prováděny žádné srážky.
10. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne datum, že jej podepsal majitel osobního účtu jméno celé jméno žalovaného, rodné číslo a žadatel o úvěr – žalovaný. Majitel účtu dal souhlas ke zpracování osobních údajů zejména dle čl. 11 Smlouvy a žalovaný prohlásil, že z tohoto účtu se budou hradit měsíční splátky úvěru (dle přiloženého Povolení k inkasu).
11. Z prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, že tato listin listina je podepsána klientem – žalovaným, dne datum v 10:04:14 a součástí tohoto prohlášení jsou kontaktní údaje zprostředkovatele úvěru. Žalovaný prohlašuje, že se seznámil s veškerými informacemi podle § 92 zák. číslo souhlasil se zpracováním osobních údajů a informací o zpracování osobních údajů, že i jeho manžel (ka) byl seznámen, že s těmito dluhy souhlasí a že dále souhlasí s tím, aby veškeré tyto dluhy byly uspokojeny z jejich společného jmění, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě, či státu, nenachází se v úpadku, nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zák. číslo že veškeré údaje, které z jeho strany budou uvedeny ve Smlouvě, jakož informace, které v souvislosti s touto Smlouvou poskytl, či poskytne poskytovateli jsou pravdivé a úplné s tím, že Smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení, nebo stavu lehkomyslnosti a je schopen úvěr řádně a včas splácet.
12. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši pracovního příjmu zaměstnance, že tato listin listina byla vyplněna, podepsána a opatřena podpisem jméno příjmení, dne datum, za společnost„ právnická osoba 2018 s.r.o.“ s tím, že pracovní poměr se žalovaným byl sjednán na dobu určitou, tj. od datum do datum a jeho příjem za poslední tři kalendářní měsíce od datum do datum činil 16.258 Kč a za květen 2018 částku 15.574 Kč.
13. Z pracovní smlouvy podepsané dne datum zaměstnancem – žalovaným a zaměstnavatelem –„ právnická osoba 2018 s.r.o.“, že pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do datum, se zkušební dobou 3 měsíce, se dnem nástupu do práce dne datum.
14. Z předsmluvního formuláře žalobce, že tento byl podepsán dne datum v 10:04:24 žalovaným a že jeho obsahem jsou totožné údaje zjištěné ze Smlouvy.
15. Z oznámení ze dne datum, že žalobce sděluje žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru ze Smlouvy, proto došlo k zesplatnění zbývajícího dluhu a je vyzván k okamžité úhradě, v souvislosti s prodlením žalovaného jeho dluh činí 61.130Kč.
16. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a datum, že žalobce vyzývá žalovaného na adresu uvedenou ve Smlouvě, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkou číslo byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Výzva byla doručována dle připojené dodejky na adresu ulice a číslo a byla vrácena zpět s údajem, že si žalovaný tuto listovní zásilku nevyzvedl.
17. Dle výpisu z registru příjmení neměl žalovaný záznam.
18. Dle výpisu z NRKI (nebankovní registr klientských informací) bylo žalovanému přiděleno score 25 (to je údaj o tom, že klient je nový a není v databázi NRKI/BRKI).
19. Dopisem ze dne datum byl žalovaný žalobcem vyzván ve formě předžalobní výzvy, k uhrazení celého dluhu ve výši 61.130Kč ze Smlouvy, se stručným popisem skutkového stavu a právním hodnocení věci a dle doloženého podacího archu byla tato listin listina předána k doručení téhož dne, tj. datum na adresu uvedenou ve Smlouvě.
20. Soud konstatuje, že na základě uvedených skutkových zjištění závazkový vztah ze smlouvy o úvěru vzniklý, ke kterému došlo doručením Oznámení o schválení úvěru ze dne datum, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), dále zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
21. Dle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.
22. Dle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Dle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
24. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá, nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
25. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb. , platnému a účinnému ke dni uzavření smlouvy, tj. datum, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svoji činnost s odbornou péčí.
26. Podle § 76 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
27. Podle § 78 odst. 1 téhož zákona, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty, nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
28. Dle § 86 odst. 1, 2 téhož zákona, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na příjmy.
29. Podle § 87 odst. 1,2 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, s přihlédnutím k příjmům spotřebitele, jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
30. Soud je povinen zdůraznit a připomenout, že k této citované zákonné úpravě patří rovněž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice Rady 87/102 EHS.
31. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu Nález Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. III ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo, ze dne datum).
32. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33Cdo 3676/2021 , odstavec 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ust. § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru nabízelo ust. § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto § 87 zák. č. 257/2016 Sb. , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
34. Soud s ohledem na shora uvedené má za to, že žalovaný podpisem návrhu Smlouvy dne datum, završený podpisem akceptace poskytovatelem úvěru dne datum a doručením oznámení ze dne datum došlo k uzavření ve smyslu § číslo smlouvy o úvěru, na základě, kterého byla žalovanému poskytnuta částka 50.000Kč, a to bezhotovostně převodem na bankovní účet č. bankovní účet, jehož majitelem a disponentem byl jméno celé jméno žalovaného, který s přijetím plnění pro žalovaného na svůj účet souhlasil. Z dokladu o vyplacení úvěru je zřejmé, že žalobce plnil žalovanému, tedy platil na vrub účtu uvedeného ve Smlouvě částku 50.000Kč již datum, tedy ještě dříve, než došlo k uzavření Smlouvy na základě doručení žalovanému oznámení o schválení úvěru ze dne datum. Tzn., že žalobci se jednalo pouze o plnění jím zadaného procedurálního postupu, aniž by to mělo nějaký význam pro to, zda žalobce žalovanému částku vyplatí. Z uvedeného postupu je zřejmé, že o tom, že žalovanému tato částka bude poskytnuta, bylo rozhodnuto ještě dříve, než ke splnění těchto procedurálních bodů došlo. Soud zdůrazňuje, že uvedená Smlouva je Smlouvou formulářového typu, která je předpřipravena úvěrujícím a spotřebitel, co by úvěrovaný do ní nemůže nějak zasahovat. V této věci se tak jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1,2 o.z.) a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Jedná se tak o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jedná se o komerčně nazývaný„ rychlý úvěr“ poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). To, že jisté riziko zde bylo od počátku zřejmé vyplývá z prohlášení žalovaného a osoby blízké, o používání účtu, jehož vlastníkem byla tato blízká osoba, tj. jméno celé jméno žalovaného, jak žalovaný prohlásil, že sám svůj účet neměl. Dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů, § 86 téhož zákona představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud se zabýval žalobcem tvrzeným a doloženým postupem, jakým ověřoval úvěruschopnost žalovaného a dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti plnil toliko pro formu, jak už bylo uvedeno výše, resp. údaje, se kterými se spokojil byly kusé a neodpovídající, a na základě nich nemohl dojít k závěru, že se jedná o osobu solventní, resp. žalobce poskytl žalovanému předmětný úvěr, ačkoliv byly dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti uvedený úvěr splácet. Za podstatnou pochybnost, zda žalovaný byl vůbec schopen úvěr splácet, je zjištění, které učinil jak soud a mohl učinit i žalobce z pracovní smlouvy žalovaného, ze které je jisté, že žalovaný měl zajištěný pravidelný pracovní příjem pouze do datum, kdy mu pracovní smlouva na dobu určitou uplynutím doby uvedené ve smlouvě zanikla, přitom jeho povinnost hradit dluh trvala až do splacení poslední 48. splátky, tj. v případě řádného plnění povinnosti do datum. Z tohoto zjištění pro žalobce měla vyplývat povinnost s ohledem na zákonnou úpravu, ještě podrobněji zkoumat, zda žalovaný splňuje podmínku pro poskytnutí úvěru, který nelze hodnotit jako malý, s ohledem na prokázanou a doloženou výši jeho příjmu. To, že v současné době je žalovaný bez příjmu a poslední pracovní poměr ukončil dohodou, protože se smluvní strany pracovní smlouvy nedohodly na pokračování smlouvy, na tomto nemůže nic změnit. Uvedené okolnosti zjištěné před uzavřením Smlouvy měly vést žalobce jako řádného hospodáře při nakládání se svěřenými finančními prostředky k obezřetnějšímu postupu, což se nestalo a žalovanému byl na účet, který mu nepatřil, se souhlasem majitele tohoto účtu, vyplacen dohodnutý úvěr ve výši 50.000Kč a žalovaný, jak se dalo předpokládat, s ohledem na uvedené údaje, které žalobce měl a mohl zjistit, přestal plnit řádně a včas ihned po uzavření Smlouvy, když pozdě zaplatil pouze první splátku ve výši 1.000Kč a dále na upomínky nereagoval. Za této situace žalobce nevyžadoval doložení dalších listin prokazujících majetkovou situaci žalovaného, kdy bylo zřejmé, že žalovaný v nejbližší době bude bez pracovního poměru, a tedy bez doložitelného pravidelného měsíčního příjmu a dostane se do stavu finanční tísně a nebude své povinnosti vyplývající ze Smlouvy schopen plnit. V tomto ohledu žalobce zcela selhal v plnění zákonné povinnosti. Údaje, ze kterých žalobce vycházel, byly proto dle názoru soudu zcela nedostačující. Toto zpochybňuje věrohodnost tvrzení žalobce, že bylo jeho úmyslem skutečně posuzovat úvěruschopnost úvěrovaného a nečinit to toliko„ pro formu“. Žalobci muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí nebankovních finančních produktů. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobci, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné Smlouvy. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle Smlouvy. Porušením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl dne datum částku 50.000 Kč, a to na účet, který určil žalovaný se souhlasem majitele účtu. Soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 nepřiznal žalobci ani úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný požádal o splátky ve výši 2.500 Kč měsíčně, když uvedl, že má příjmy z příležitostné brigádní činnosti a sám prohlásil, že je to maximální částka, kterou je schopen žalobci z tohoto titulu plnit. Měsíční splátka ve výši 2.500 Kč (jak byla sdělena žalovaným), je ve vztahu k soudem přiznané částce 50.000 Kč částka, která odpovídá možnostem a schopnostem žalovaného, když na druhé straně žalobce je podnikatel, který delší dobou splatnosti neutrpí a tato splatnost stanovená soudem odpovídá dikci zákona, tj. § 87 odst. 1 věta poslední zák. č. 257/2016 Sb. Výhoda splátek je však žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí některou, byť jen jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobce se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.
35. Soud s ohledem na výše uvedené právní hodnocení zjištěného skutkového stavu věci nejdříve v odstavci I. výroku zastavil řízení v rozsahu, jak jej žalobce vymezil ve zpětvzetí žaloby, ještě před zahájením prvního jednání ve věci. Dále soud rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci částku 49.000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení ve splátkách, jak bylo odůvodněno výše (odstavec II. výroku) a žalobu ve zbývajícím rozsahu, aniž by se zajímal oprávněností systému výše smluvních pokut a poplatků, žalobu s ohledem na svůj zastávaný právní názor v této věci, zamítl (odst. III. výroku).
36. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle něhož měli účastníci ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (příjmení Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. I ÚS 2717/08 ) a přihlédne též k důvodům, které vedly k částečnému zpětvzetí žaloby, které v tomto případě zavinil žalobce, neboť žalovaný ničeho (nad rámec žalobních tvrzení) neplnil. Soud s přihlédnutím k těmto okolnostem zjistil, že úspěch žalobce představoval toliko částku 49.000 Kč, tj. 15,4% z celého předmětu řízení včetně příslušenství (tj. 319.909 Kč), naproti tomu úspěch žalovaného 270.909 Kč, tj. 84,6%, proto by žalovanému náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 69,2%. Žalovaný v tomto řízení nebyl zastoupen advokátem, proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníků dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a to s ohledem na výši požadovaného plnění přes 50.000Kč ve výši 300 Kč za každý úkon (§ 2 odst. 3 téhož zákona). Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný se písemné vyjádřil k žalobě, připravil se na jednání, jednání se aktivně zúčastnil, tj. učinil 3 úkony po 300 Kč a 69,2% z této částky představuje částku 623 Kč, která byla přiznána k náhradě (odst. IV. výroku). Soud neměl důvod stanovit jinou lhůtu k plnění žalobci než zákonnou, ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).