Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 211/2023-21
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 1.05.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 385 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 1.05.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě mu poskytl původní věřitel peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 24 600 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 40 pravidelných týdenních splátkách po 615 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 40 týdnů od data podpisu, tj. 10.12.2007. Žalovaný uhradil na dluh celkem částku 3 615 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem právnická osoba anonymizováno, došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na přechodného věřitele a téhož dne na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 17.09.2018. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh nic. Poslední upomínku žalobkyně odeslala žalovanému dne 26.04.2023.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o půjčce číslo Smluvní podmínky, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvu, tedy listin y, z nichž vychází skutkové tvrzení.
Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla půjčku v částce 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v 40 týdenních splátkách celkem částku 24 600 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Postupoval podle již neúčinné právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku ) s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy. Předložená smlouva o půjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 657 občanského zákoníku v tehdejším znění. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
Soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o půjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný měl podle smlouvy za poskytnutí částky 15 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč. Soud konstatuje, že toto ujednání považuje za nemravné, když výše poplatku (ve skutečnosti se jedná cenu zapůjčených peněz, tedy o skrytý úrok) převyšuje polovinu zapůjčených finančních prostředků. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 68 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 39 občanského zákoníku v tehdejším znění neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o půjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil.
Podle ustanovení § 451 tehdejšího občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 3 615 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 11 385 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 9 600 Kč (20 985- 11 385 = 9 600) a úroku z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o. z. ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí bezdůvodného obohacení, podle něhož není - li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem, nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto případě byl žalovaný vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze dne 26.04.2023. Je možno předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice 3. následující den, to je 29.04.2023, tudíž následující den nastala splatnost a od dalšího dne je žalovaný v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 1 téhož o. z., má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Jeho výši pak stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků s ohledem na nepatrný rozdíl poměru úspěchu a neúspěchu soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.