Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 161/2023-20

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 61 821,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 61 821,99 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 61 821,99 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1 Žalobou ze dne datum se žalobkyně proti žalovanému domáhal zaplacení 61 821,99 Kč s kapitalizovaným úrokem 10 490,70 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 60 790,99 Kč od datum do zaplacení a nákladů uplatnění pohledávky ve výši 697 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ původní věřitel“) dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě mu byla vystavena platební karta s možností čerpání finančních prostředků do výše úvěrového rámce 60 000 Kč s maximálním úvěrovým rámcem 500 000 Kč. Původní věřitel provedl šetření k prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Jejím prostřednictvím čerpal žalovaný finanční prostředky v úhrnné výši 114 071 Kč při sjednané úrokové sazbě 22,68% ročně, přičemž žalovaný uhradil toliko 70 359 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni coby postupníkovi, přičemž k e dni postoupení činila pohledávky 72 312,99 Kč (nesplacená jistina 60 790,99 Kč, nesplacený úrok 8 112,80 Kč za období od datum do datum, nesplacené poplatky za pojištění neschopnosti splácet 1 677,90 Kč, smluvní pokuta 1 031 Kč, poplatky za upomínky 700 Kč). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, ten však přes výzvy neuhradil na popsaný dluh ničeho.

2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.

4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti vzal soud za prokázané uzavření rámcové smlouvy o bankovních službách mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum, jakož i smlouvy o revolvingovém úvěru stejného dne.

5 Pokud jde o tvrzení, že původní věřitel prověřil při uzavírání smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, je třeba konstatovat, že k prokázání tohoto tvrzení nebyly předloženy jakékoliv důkazy a toto tvrzení tak nelze mít za prokázané.

6 Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7 Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava , jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy

10 Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu až novelou provedenou s účinností od datum. Ustanovení ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - 679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu ( ) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti.

12 V posuzovaném případě tak aplikací uvedené právní úpravy a judikatorních závěrů na zjištěný skutkový stav je třeba dospět k závěru, že smlouva p úvěru nebyla platně uzavřena.

13 Za dané situace se nabízí možnost posoudit žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení. Soud se proto dále skutkově zabýval žalobním tvrzením o poskytnutí úvěru v úhrnné výši 114 071 Kč. Toto tvrzení prokazuje žalobkyně předložením souboru vytvořeného v tabulkovém procesoru označeného„ platební historie“. Soubor obsahuje tabulku, která se jeví být strojově vytvořeným výstupem z blíže nezjištěného počítačového systému, který patrně zachycuje transakční historii, byť způsobem značně nepřehledným a bez dalšího v podstatě nesrozumitelným a to i přes vysvětlující poznámky k souboru obsažené v žalobě. Ze souboru není patrná identifikace osoby dlužníka ani úvěrového případu. Z hlediska důkazní hodnoty nelze považovat takový důkaz za způsobilý prokázat s dostatečnou mírou jistoty čerpání revolvingového úvěru v průběhu času. Způsobilým důkazem by byl např. klasický výpis transakční historie bankovního účtu, takový dokument však předložen nebyl. Nelze tak než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o čerpání úvěru žalovaným.

14 Vzhledem k neúčasti žalobkyně při ústním jednání soudu, nemohla tato být poučena o nutnosti doplnit své důkazní návrhy ve shora naznačeném smyslu. Soud pak, s odkazem na hospodárnost řízení, zamítl coby nadbytečné důkazní návrhy vtahující se k postoupení pohledávky a k upomínání žalovaného.

15 Za dané situace nezbylo než podanou žalobu v plném rozsahu zamítnout, když nebyly dány podmínky pro přiznání žalobou uplatněného nároku, byť jen z části, a to ani coby plnění dle smlouvy o úvěru ani z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

16 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  , když procesně plně úspěšný žalovaný v řízení žádné procesní náklady nevynaložil.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.