Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 80/2023
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 13 926,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 926,95 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 247,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 1. 2022 z částky 2 511,37 Kč do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 1. 2022 z částky 11 415,58 Kč do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 638,15 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 926,95 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 247,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 1. 2022 z částky 2 511,37 Kč do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 1. 2022 z částky 11 415,58 Kč do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 638,15 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 13 926,95 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru. Žalovaný si od původní věřitelky právnická osoba nechal zřídit na základě smlouvy běžný účet, v rámci něhož byl rovněž poskytnut kontokorentní úvěr název produktu k tomuto běžnému účtu. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 19 000 Kč. Výše povoleného limitu a úroková sazba byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání název produktu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný však porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Z tohoto důvodu banka zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru název produktu a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 23 035,05 Kč převedla dne 26. 8. 2020 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Žalovanému bylo umožněno splácení úvěrového účtu ve splátkách. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena. Pohledávka tak byla ke dni 25. 6. 2021 zesplatněna a žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 11 415,58 Kč. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolný debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Po zrušení poskytování kontokorentu a předání debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet se žalovaný však opět dostal do nepovoleného zůstatku na běžném účtu číslo tento nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu činil 2 511,37 Kč.
2. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Nároky nabyla žalobkyně od původní věřitelky právnická osoba Z předložené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2022, s účinností ke dni 21. 1. 2022, soud zjistil, že původní věřitelka pohledávku vůči žalovanému postoupila žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 2. 2022.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 14. 3. 2007 žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě. Oznámením o zesplatnění a výpisem z úvěrového účtu žalobkyně prokázala, že žalovaný dluží na jistině částku 11 149,52 Kč, na poplatcích a smluvních pokutách částku 2 777,43 Kč a dále kapitalizované úroky v částce 247,65 Kč a úroky z prodlení. Dané částky odpovídají Všeobecným obchodním podmínkám a Produktovým podmínkám spotřebitelského kontokorentního úvěru, se kterými byl žalovaný řádně seznámen.
6. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do 31. 12. 2013.
7. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
9. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
10. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.
11. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
12. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o úvěru podle citovaného zákonného ustanovení. Její součástí se v souladu s ustanovením § 273 obch. z. staly všeobecné obchodní podmínky. Pakliže se žalovaný dostal do prodlení se splácením poskytnutého kontokorentního úvěru, vznikla mu povinnost tento dluh uhradit ve lhůtě stanovené žalobkyní (právní předchůdkyní) v souladu s jejich ujednáním. Tím, že žalovaný nedostál povinnostem, ke kterým se žalobkyni (její právní předchůdkyni) zavázal, a to ani přes možné splácení pohledávky, dostal se do prodlení, a proto mu podle § 1970 o. z. vznikla také povinnost platit z dlužné částky úroky z prodlení, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že nároky uplatněné žalobou byly důvodné, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 926,95 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.