Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 146/2023
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem ulice a číslo, PSČ obec
o 7.084 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 584Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 6.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7.084Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 584Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 6.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7.084Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedeného peněžního plnění s odůvodněním, že žalobce a žalovaný mezi sebou distančně, prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě, níž byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, a to na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal spolu s částkou 5.000 Kč uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tj. 1.000 Kč. Žalovaný ke dni sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradil žalobci celkem 4.416 Kč a zbytek nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum. Žalobce na základě výzvy soudu doplnil žalobní tvrzení v podání ze dne datum o tvrzení týkající se úvěruschopnosti tak, že schopnost žalovaného poskytnutý úvěr zaplatit posuzoval zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků seznamu evidencí vedenými státními orgány, a to volně přístupných i placených a nikde nenašel žádný negativní záznam. Toto žalobní tvrzení příslušnými listinami nedoložil. Žalobce opřel své závěry ohledně úvěruschopnosti žalovaného též o údaje uvedené žalovaným v žádosti, a to konkrétně zohlednil jeho tvrzený hrubý příjem 35.000 Kč, čistý příjem 29.750 Kč a náklady na obživu 10.000Kč, když vycházel z toho, že uvedené částky nevybočují z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Žalobce dále v tomto podání provedl výpočet s využitím průměrných referenčních nákladů průměrného klienta a dospěl k závěru, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru, žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 15.492Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v průběhu tohoto soudního řízení procesně nečinný. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř. ). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 4 dne datum (pátek, pracovní den). Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobce a jeho zástupce se jednání též nezúčastnili, z účasti na jednání se omluvili, údaje ohledně uzavírání smlouvy v podání ze dne datum doplnili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Pro úplnost soud uvádí, že žalovanému byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručen obdobným způsobem jako předvolání k jednání dne datum (pondělí, pracovní den).
4. Soud z listin předložených žalobcem zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci:
Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne datum, vedeného na žalovaného, že žalovaný čerpal v měsíci prosinci na základě Smlouvy částku 5.000 Kč, při poplatku 1.000 Kč, tedy celková dlužná částka ke dni datum činila 6.000 Kč s tím, že minimální splátka za aktuální období s datem splatnosti datum činila 1.200 Kč.
Z výpisu z revolvingového úvěru vedeného pro žalovaného se zákaznickým číslo že se jedná o výpisy s datem datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, a že žalovaný provedl úhradu dluhu za období do datum ve výši 3.133Kč a za období předcházející datu datum částku 1.282Kč, tj. celkem 4.415Kč.
Žalovaný v žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru předložil fotokopii občanského průkazu, ze kterého soudu zjistil, že se jedná o platný občanský průkaz žalovaného, s platností do datum, č. dokumentu číslo.
Ze zprávy obec spořitelny, ze dne datum, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu číslo bankovní účet byl ke dni datum a dosud je žalovaný a na tento účet byla připsána platba 5.000 Kč dne datum, z účtu bankovní účet společnosti žalobce.
Ze smlouvy o revolvingovém úvěru s datem datum a s údajem, že žalovaný elektronicky podepsal datum, 14:34:36, že byla uzavřena tímto způsobem smlouva o revolvingovém úvěru dle § 2395 o.z., na základě, něhož je žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky maximálně do výše úvěrového limitu, a to opakovaně po celou dobu této smlouvy. Klient je oprávněn požádat o čerpání úvěru distančně, prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím textových zpráv SMS. Smlouva neobsahuje též údaje v bodě 4, o způsobu splácení úvěru, který odpovídá žalobním tvrzením, v bodě 5 poplatku za čerpání úvěru, který je stanoven ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (v tomto konkrétním případě z částky 5.000Kč), v bodě 6 je ujednání týkající se úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty v případě nesplnění povinností žalovaným s tím, že v bodě 8 a 9 je uvedeno, že se jedná o spotřebitelský úvěr, součástí údajů ve smlouvě je i výše RPSN v případě úvěrového limitu ve výši 50.000 Kč a s délkou čerpání tohoto úvěru.
Z výpisu z účtu žalobkyně, který byl veden jako běžný číslo že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku 5.000Kč na účet uvedený ve smlouvě číslo bankovní účet.
Z výplatní pásky žalovaného za měsíc listopad 2021 a z údajů poskytnutých žalovaným, že žalobkyně zkoumala její úvěruschopnost a vycházela toliko z příjmu za měsíc listopad 2021 ve výši 29.192Kč.
Z výzvy k úhradě – předžalobní upomínky, vyhotovené zástupcem žalobkyně dne datum a adresované žalovanému a z podacího archu z téhož dne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky na adresu známou žalobci ze Smlouvy.
Z listin y označené právnická osoba day ze dne datum, že se týká žalovaného a Smlouvy, kterou žalovaný podepsal dne datum ve 14:34:36 a je zde uveden čistý příjem 29.750Kč, druh bydlení pronájem, obživa – 10.000Kč, náklady 10.000Kč.
Další listin y ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyní nebyly předloženy a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno bez její přítomnosti, se zbavila práva být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a označit důkazy ohledně řádného zkoumání schopnosti žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr zaplatit.
5. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě, které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.000Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného pouze na základě žalovaným vyplněných údajů a výplatní pásky za měsíc listopad 2022. Žalovaný úvěr řádně a včas nehradil a bylo prokázáno z listin doložených a z tvrzení doložených žalobkyní, že uhradil částku 4.416Kč.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytována, nebo zprostředkována spotřebiteli.
8. Podle ustanovení § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k tomuto právnímu závěru.
14. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.). V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 5.000 Kč a žalovaný na tento dluh uhradil 4.416Kč. Poté, co soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření Smlouvy, vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že splnila tuto zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy (kromě výplatní pásky za měsíc listopad 2021 a údajů uvedených žalovaným), kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala. Soud hodlal žalobkyni na jednání poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř. , když údaje poskytnuté dlužníkem (a již nijak neověřované, kromě výplatní pásky za listopad 2021), nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele, zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. K tomu nedošlo z důvodu její neúčasti na jednání. Zákon neumožňuje takto účastníky poučit jinak než ústně na soudním jednání. Žalobkyně měla k dispozici výplatní pásky žalovaného za jeden měsíc u ostatních příjmů a výdajů vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Na to žalobkyně uvedla, že při výdajích žalovaného vycházela z průměrných výdajů běžného člověka, což soud považuje za nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti konkrétního člověka, tj. žalovaného. Toto nelze nahradit ani vyhledáním žalovaného ve veřejně dostupných evidencích, jako je insolvenční rejstřík, katastr nemovitostí, či obchodní rejstřík. Žalobkyně pouze tvrdila a ničím nedoložila, že nahlédla do veřejně dostupných rejstříků ohledně dosavadní zadluženosti a platební morálky žadatele o úvěr – žalovaného. Lze tedy shrnout, že věřitel, co by poskytovatel spotřebitelského úvěru řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5.000Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené Smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 ).
15. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 5.000Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.) zavázal žalovaného k zaplacení zbývajícího dluhu z titulu bezdůvodného obohacení, když bylo prokázáno, že žalovaný uhradil toliko částku 4.416Kč, tedy dosud, zbývající částku 584 Kč nevrátil.
16. Co s týká stanovení lhůty k plnění, soud poukazuje na ustanovení § 87 odst. 1 věta poslední, dle zák. č. 257/2016 Sb. , dle které spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud pro stručnost odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 , kde Nejvyšší soud shrnul, že„ ustanovení § 87 zák. o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z., mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“.
17. Soud na základě toho zavázal žalovaného k úhradě zbývající částky, jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když žalovaný nebyl procesně aktivní v průběhu tohoto soudního řízení a částka 584 Kč je možné považovat plnění, která může být uhrazeno v zákonné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
18. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, nicméně převážně úspěšný žalovaný byl procesně nečinný, proto mu žádné náklady tohoto řízení podle obsahu spisu nevznikly (odst. III. výroku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).