Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 184/2022-35

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 110,42 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 110,42 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 620 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení televizního poplatku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná svoji přihlašovací povinnost splnila dne 1. 8. 2019, nicméně za měsíce říjen 2020 až únor 2021 a květen 2021 až listopad 2021 včetně nezaplatila žalobci televizní poplatky a celkem za toto období dluží žalobci na nezaplacených televizních poplatcích částku 1 620 Kč. Žalovaná dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. V průběhu řízení byl sice usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 8. 2022 zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno oddlužení, nicméně již pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2023, č.j. insolvenční spisová značka, bylo již insolvenční řízení zastaveno a nic proto nebrání pokračování v tomto řízení.

3. Žalobce i žalovaná se práva na účasti jednání vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

4. Soud provedl dokazování potvrzením o přihlášení žalované jako poplatníka televizních poplatků, výpočtem výše závazku žalované u žalobce včetně výpočtu zákonných úroků z prodlení a výzvou žalobce zaslanou žalované z 10. 12. 2021 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná svoji přihlašovací povinnost splnila dne 1. 8. 2019, nicméně za měsíce říjen 2020 až únor 2021 a květen 2021 až listopad 2021 včetně nezaplatila žalobci televizní poplatky a celkem za toto období dluží žalobci na nezaplacených televizních poplatcích částku 1 620 Kč. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak nesplnila svoji povinnost danou jí v platném znění platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti jednotlivých měsíčních televizních poplatků ocitla vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle a vzniklo právo požadovat po žalované vedle plnění rovněž úroky z prodlení ve výši stanovené v  nař. vl. č. ve znění platném k prvnímu dni prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení tomuto ustanovení odpovídá a odpovídá rovněž repo sazbě ČNB platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle , neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dle , podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč. Pokud se žalobce dále domáhal přiznání práva na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, dospěl soud s přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu ČR k závěru, že tyto náklady nepředstavují náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce dle a tyto náklady proto žalobci nepřiznal. Ústavní soud ČR již ve svém rozhodnutí ze dne 9. 10. 2008 ve věci vedené u něj pod sp.zn. dovodil, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, tedy advokáta. V dalším nálezu ze dne 24.7.2013 ve věci vedené u něj pod sp.zn. dospěl dále k závěru, že při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury tohoto soudu není přiléhavé jako dominantní kritérium akcentovat skutečnost, že Česká televize je nezávislá na státním rozpočtu, hospodaří s vlastním majetkem a stát neodpovídá za její závazky, naopak je třeba přihlédnout, že na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořené specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Z důvodů podrobně popsaných v tomto nálezu lze proto považovat za žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama. Soud proto žalobci právo na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.