Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 142/2023
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 16 504 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 998 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 6 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 250,95 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 506 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 009,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 998 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 998 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 6 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 250,95 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 506 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 009,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 16 504 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 250,95 Kč za období od datum do datum a se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 504 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu o poskytnutí bezúčelového úvěru. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit pravidelnými 24 měsíčními splátkami včetně poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně prověřena schopnost žalované úvěr splácet (lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) a dále důsledným zjišťováním kreditního skóre neboli credit scoringu na základě tzv. statického modelu (posuzováním spotřebitelovi příjmové a výdajové stránky, přezkoumáváním klientských informací o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod.). K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa v prostředí, které je chráněno pomocí zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejichž vyplnění následuje automatizovaný schvalovací proces. Je-li žádost schválena, obdrží zájemce SMS kód, po jehož zadání na uvedené webové stránce je smlouvy uzavřena zaslána zájemci e-mailem. Totožnost zájemce je ověřena zasláním kopie jeho dokladů totožnosti. V případě poskytnutí úvěru na bankovní účet musí být zaslána ověřovací platba na bankovní účet žalobkyně nebo poskytnut výpis z účtu. Částka 10 000 Kč byla žalované poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě č. bankovní účet, přičemž žalovaná dvakrát prodloužila splatnost aktuální splátka, když dvakrát uhradila 1 Kč dne datum a dne datum, dále již žalovaná nezaplatila ničeho a dostala se s úhradou dlužné částky do prodlení. Úvěr byl zesplatněn k datum navzdory tomu, že žalovaná byla na možnost zesplatnění upozorněna. Z tohoto důvodu byla žalované účtována smluvní pokuta dne datum, dne datum a dne datum vždy ve výši 500 Kč, a dále účelně vynaložené náklady dne datum ve výši 300 Kč, dne datum ve výši 300 Kč, dne datum ve výši 300 Kč a dne datum ve výši 130 Kč. Dále byly žalované účtovány poplatky za SMS servis ze dne datum, dne datum, dne datum a dne datum vždy ve výši 49 Kč. Žalobkyně tak požaduje na neuhrazené jistině 9 998 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, na poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, za poplatky za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 980 Kč, za účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a za smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok 250,95 Kč za období od datum do datum a zákonný úrok, jak je uveden shora. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslání upomínky k úhradě dluhu a s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. o.s.ř.
4. Z úvěrové smlouvy ID žádosti číslo – ID klienta číslo ze dne datum a splátkového kalendáře včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny podmínky pro poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 10 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 49,20 %. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet 24 měsíčními splátkami ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři a celkové se spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč a úrokem zavázala zaplatit 13 760 Kč.
5. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná v době žádosti o úvěr splácela dva existující úvěry, na které splácela měsíčně splátku 2 753 Kč a splátku 4 229 Kč.
6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne datum byla na bankovní účet č. bankovní účet zaslána částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.
7. Ze sdělení právnická osoba příjmení anonymizováno, IČO, sídlem adresa, že bankovní účet č. bankovní účet je veden na jméno žalované a dne datum na něj byla přijata platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem číslo od žalobkyně.
8. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne datum bylo zjištěno, že bylo žalobkyní potvrzeno, že před uzavřením smlouvy ověřovala dne datum bonitu klienta, žalovaná u žalované nebyl k tomuto datu záznam v systému ISIR, NRKI, SOLUS ani CRIBIS a že při výpočtu nejvyššího limitu měsíční splátky klienta (příjmení) ve výši 13 155 Kč při výši schváleného úvěru 956 Kč vycházela žalobkyně ze sdělené výši příjmu 23 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 3 860 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI mimo HC ve výši 5 029 Kč.
9. Z fotografie číslo obč. průkazu byla zjištěna totožnost žalované.
10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná celkově uhradila částku ve výši 2 Kč dne datum ve výši 1 Kč a dne datum ve výši 1 Kč.
11. Z výzvy ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě svého dluhu.
12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení svého dluhu a upozornila ji na možnost jeho vymáhání před soudem.
13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:
Žalovaná a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu, na základě které byly žalované téhož dne poskytnuty peněžní prostředky bankovním převodem ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni splácet v 24 měsíčními splátkami ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři a celkové se spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč a úrokem zavázala zaplatit 13 760 Kč. Žalobkyně přistoupila k prohlášení celého dluhu žalované za splatný ke dni datum, neboť žalovaná splátky nehradila řádně a včas, když celkem uhradila pouze 2 Kč jako tzv.„ korunový odklad“ k prodloužení splatnosti dvou prvních splátek. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu, avšak mimo částky 2 Kč uhrazené před zesplatněním dluhu ani přes tuto výzvu, ani přes výzvu před podáním žaloby ničeho nezaplatila.
14. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
15. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
16. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006 ).
20. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
22. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z žalovanou deklarovaného měsíčního příjmu ve výši 23 000 Kč, který si nijak neověřovala, tedy nezískala potřebnou informaci ohledně druhu a doby trvání pracovního poměru, jeho případném časovém omezení ani o výši sjednané měsíční mzdy. Na měsíční výdaje žalované se žalobkyně ani nedotazovala, ani nezjišťovala, jak žalovaná žije a s jakými měsíčními náklady. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě vůbec nedošlo. Řádné posouzení schopnosti žalované splácet úvěr přitom nelze odůvodnit (nižší) výší poskytovaného úvěru, pokud žalobkyně neměla žádné povědomí o výdajové stránce žalované a její příjmovou stránku ani neověřovala. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.
23. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyni náleží ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru nesplacená jistina spotřebitelského úvěru ve výši 9 998 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o.z. , který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní, jelikož tato je zcela v souladu s výší stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina bez příslušenství), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 21,16 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny; co do části jistiny, byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 4 768,80 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”), z tarifní hodnoty ve výši 16 504 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a dále za jeden úkon právní služby realizovaný po podání návrhu sestávající z částky 1 780 Kč dle § 6 odst. 1 , § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 včetně jedné náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. Odměna a hotové výdaje byly dále zvýšeny o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. , neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 1 009,08 Kč.
25. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. o.s.ř. ), náhrad nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.