Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 107/2023-18
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 16.560 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.000 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 4.560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.560 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.013,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.000 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 4.560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.560 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.013,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16.560 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo na základě které poskytnul její právní předchůdce společnost právnická osoba (dále jen jako právní předchůdce) dne datum žalovanému zápůjčku ve výši 12.000 Kč. Žalobkyně požadovala poskytnuto jistinu 12.000 Kč a poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí žádosti dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 4.560 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně rámcovou smlouvou ze dne datum o postoupení pohledávek a smlouvou o postoupení pohledávek z datum. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena prostředky na dálku smlouva o zápůjčce číslo na základě které obdržel žalovaný částku ve výši 12.000 Kč. Jednalo se o bezúčelovou krátkodobou zápůjčku splatnou jednorázově. Ve smlouvě je uvedeno, že celková výše spotřebitelského úvěru je 12.000 Kč. RPSN činí 9. 097,87 %. Minimální doba splatnosti je 5 dnů a maximální doba splatnosti 30 dní s možností odložení splátky. Související náklady je poplatek ve výši 4.560 Kč za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Úrok je uveden ve výši 0 Kč a úroková sazba 0 % ročně (smlouva o zápůjčce). Žalovaný na daný případ uhradil celkem 0 Kč. Co se týká posuzování schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, uvedla žalobkyně, že žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Žalovaný obdržel z dané smlouvy bankovním převodem částku ve výši 12.000 Kč dne 26. 9. 2022 (potvrzení o provedené platbě).
5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi právním předchůdcem žalobkyně – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.
6. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona
č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. , také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019 -103 ze dne 5. 11. 2019).
9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištěných údajů od žadatele o úvěr. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného. Tím, že právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a neprověřil otázku příjmů a ani výdajů žalovaného, nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému – spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva absolutně neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti dané smlouvy přihlédl i bez návrhu.
10. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti.
11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly.
12. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté částky ve výši
12.000 Kč. Další uplatněné nároky žalobkyní jsou nedůvodné a s ohledem na výše uvedené byly soudem zamítnuty. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Pokud jde o náklady řízení, soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu vychází z částečného úspěchu a neúspěchu účastníků v dané věci, kdy soud kapitalizoval přiznané příslušenství oběma účastníkům až do vyhlášení rozsudku. Na straně žalobkyně byl vyčíslen úspěch ve výši 12.000 Kč + 1.607,67 Kč odpovídající 72,52 % a na straně žalovaného ve výši 4.560 Kč + 610,92 Kč odpovídající 27,50 %. Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 45 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení dle § 14b AT ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby (byly vykonány 3 úkony – převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva) + 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů dle cit. vyhlášky a DPH. Náklady ve výši 100 % by představovaly 2.252 Kč. Úspěchu žalobkyně pak odpovídají výsledné přiznané náklady ve výši 45 %, a to částka ve výši 1.013,40 Kč a tyto náklady jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).